Nikdo nechce opakovat dřívější chyby

Od začátku července jste byla jmenovaná generální ředitelkou a předsedkyní představenstva vydavatelství regionálních deníků Vltava-Labe-Press (VLP). Můžeme bezprostředně očekávat nějaké změny?

Žádné zásadní personální změny nepředpokládáme. Spíše půjde o kosmetické přesuny v pozicích zaměstnanců, jelikož do představenstva přešel ředitel regionu Západní Čechy Jan Pertl, jehož úkoly budou na centrální úrovni. Pokud jde o naše produkty, tady jsou úvahy rozsáhlejší a vycházejí ze současné situace na trhu. S nástupem iPadů a chytrých telefonů se jimi ale zabývá každý vydavatelský dům a každý je konfrontován s úvahou, co dál. Proto jsme se vloni vrhli na iPhonní aplikaci, kterou jsme před několika týdny inovovali, a na iPadu taky pracujeme. To ale neznamená, že tyto nové platformy ekonomicky nahradí printy.

Úvahy tedy vedete tím směrem, co bude tím hlavním zdrojem příjmu v budoucnosti.

Záleží, co je to budoucnost. Vydavatelské domy se mění v domy obchodující s informacemi nebo spíše se sděleními všeho typu – fotografiemi, videi, zprávami, komentáři, rozhovory. A pak už záleží jen na konkrétním kanálu, pro který sdělení použijete.

Pro VLP je tisk dnes stále tím hlavním kanálem. Lze ale říci, kdy se poměr na distribuovaném obsahu na ostatních distribučních platformách začne převažovat na jejich stranu?

Když ke konci 90. let nastoupil online, tak z toho bylo velké nadšení a každé vydavatelství zakládalo vlastní online oddělení. Pak se ale ukázalo, že ve vztahu k příjmům to takové hurá zase není, a tak nastoupil umírněný pohled. Dnes už někteří vydavatelé z onlinu příjmy mají, některým tolik nepřináší, ale ani nebere.  Tento dlouhý vývoj několika let se printu v zásadě tolik nedotkl – vybavenost domácností internetem, jeho rychlost i cena byly pro mnohé zbytnou položkou. Nové platformy jdou ale velmi rychle. Před dvěma lety jsme o iPadu věděli maximálně ze zmínky na zahraničním serveru. Dnes se stává pomalu běžnou věcí. A všichni z vydavatelů si říkají, co teď? Nikdo už nechce opakovat chybu investovat hodně peněz, protože zisky nebudou takové, ale zase být u toho musíme. Takže přítomnost na těchto nových platformách je více strategické než ekonomické rozhodnutí. Samozřejmě s tím souvisí otázka, do jaké míry investovat a kolik lidí vyčlenit.

Zabýváte se v těch úvahách také myšlenkou speciálního titulu pro iPad typu The Daily?

Máme takovou myšlenku, ale není to nic rozhodujícího, spíše pro radost. Naší prioritou jsou pořád tisky a regionalita. Časy hrát si na celostátní deník, který by mohl obstát v konkurenci dobrých celostátních deníků, jsou dávno pryč. Tyto ambice nemáme a mít je nebudeme. Každý by si měl rozvíjet a hlídat svoje hřiště, a ne ztrácet energii nesmyslným bojem.

Nakolik se dá věřit cestě zpoplatněného online obsahu? Vy jste zatím zaujali odmítavý postoj k zpoplatňování webového zpravodajství.

Zpravodajství na webu nezpoplatňujeme a nebudeme zpoplatňovat, nebudeme ani zpoplatňovat zpravodajství v iPhonech. Zpoplatněny ale máme e-papery a samozřejmě budeme zpoplatňovat na tabletech.

Považujete za problém, když si verzi pro vydání v iPadu mohou čtenáři číst už v předvečer dne, ve kterém jde deník do prodeje?

V tom problém nevidím. Známe to z Rakouska, je prostě potřeba dát trochu něco navíc. Dnešní doba je rychlá a nikdo se v ní nevyzná. Kdo tvrdí opak, tak neví, o čem mluví. Nikdo opravdu neví, co bude za dva roky. Jsem ráda, že jsme na začátku nezaspali a také, že jsme získali dceřinou společnost News Lab. Této investice si cením, protože v ni a hlavně v tento tým lidí absolutně věřím.

Letos v srpnu to budou dva roky, co jste se do VLP vrátila a co jste se rozhodli znovu navrátit do regionů. Je ten proces už dokončený?

Z organizačního pohledu je to už dokončená a uzavřená kapitola. Rozloučili jsme se na centrálních pracovištích s několika desítkami zaměstnanců, kteří se domnívali, že stačí „chodit a zdobit“. Jenomže slovo pracovat pochází od slova práce. Vrátili se k nám někteří vedoucí zaměstnanci a myslím si, že se zde vytvořil dobrý tým lidí zkušených i nově příchozích. Teď se chceme zaměřit zejména na kvalitu obsahu novin a prodeje jako takového.

Co tím máte na mysli?

Především kvalitu zaměstnanců. A zvláště u těch redakcí, které mají dlouhá léta zažité své postupy a v diskusích začínají větu Ale dřív... Jenomže pracovat „v novinách“ má dnes zcela jiný význam než ještě před deseti lety. Redaktoři musí každou událost vnímat multimediálně. Také nároky inzerentů jsou stále vyšší, a tudíž i inzertní týmy se musí tomu přizpůsobit. Všichni jsme placeni za budoucnost, ne za minulost...

Letošní vývoj na inzertním trhu ale není úplně příznivý.

Letos je to opravdu zvláštní. Firmy, které vloni omezovaly výrobu a přitom inzerovaly, dnes jedou v plné výrobě a neinzerují. Inzertní trh jaksi zamrznul, minimálně 15 % trhu je pryč a to ještě nemluvím o volební inzerci. Uvidíme, jak na podzim, snad bude lépe. Ale inzerce v regionech se chová jinak. Tam, když odečteme politickou inzerci, se někde dostaneme i mírně nad loňský rok.  Národní inzerce je větší problém, ale všechno to nemohla udělat jedna Sazka a „příběhy“ kolem ní. A opět jsme u kvality týmů.

Může na regionálním trhu pomoci to, že se v důsledku zastavení nebo omezení regionálních projektů (Sedmička, Naše adresa) snížila konkurence?

Oba projekty byly ve své době absolutně legitimní a plně jim rozumím. Vltava-Labe-Press opouštěla regionální trh a každý, kdo měl co do činění s regionálními novinami, měl oprávněný pocit, že se tady otvírá určitý prostor. Situace se ale změnila na podzim roku 2009, kdy jsme se začali vracet do regionů. Určitě ale menší konkurence pomoci může, protože v regionu jsou jen jedny peníze.

Nepřemýšlíte také o nějaké nové struktuře a skladbě vašich deníků? Teď jich máte 71.

To bychom velmi neradi. Právě v této struktuře je naše síla a nebylo by dobré ji opouštět. Náš základ spočívá v předplatném, což je ale věc vlastní všem regionálním domům v Evropě. Snažíme se přesvědčit některé čtenáře, kteří nám v předcházejících letech přestali věřit, aby se vrátili. K tomu tuto regionální strukturu potřebujeme.

Právě předplatitelů se týkala změna distributora předplacených výtisků, když jste Mediaservis na začátku července nahradili Českou poštou. V sázce bylo relativně velké množství předplatitelů. Jak ten přesun zatím hodnotíte?

V podstatě šlo o změnu, kterou už jsme kdysi zažili. Pro některé zaměstnance byla dokonce tato výměna už třetí výměnou doručovatelů. Tyto zkušenosti byly dobré v tom, že jsme nepodcenili přípravu a že všechny redakce věděly, co mají dělat. Reklamací, ať už kvůli nedoručení, nebo kvůli jiným důvodům, jsme zaznamenali stravitelné minimum – v řádech jednotek denně. Velkou zásluhu na tom mají naši zaměstnanci, zaměstnanci České pošty a tým firmy Mikropost, která nás doprovází již mnoho let v softwarovém řešení předplatného. Pro nás to byla operace s velkým „O“, rozhodně naše největší letošní změna.

Pořád máte ve vlastnictví značku Večerníku Praha. Je to mrtvé téma?

Mrtvé není žádné téma, ale mezi priority nepatří.

Může ale nastat doba, kdy se rozhodnete pro její návrat?

Může nastat doba, kdy si řekneme, že by bylo dobré začít razantněji dobývat pražský trh. Nejdříve ale musíme mít uklizeno mimo Prahu. A tam máme ještě několik měsíců co dělat…