Pozorujeme větší příklon k prodeji levnějších titulů

Z vašich loňských hospodářských výsledků vyplývá, že se znatelně snižují obraty z prodeje DVD, které vám pomáhaly kompenzovat nižší výnosy z prodeje periodik. Znamená to, že éra DVD je definitivně pryč?

Elektronické nosiče mají svůj boom za sebou – nejúspěšnějším byl v tomto ohledu rok 2008. Trh s DVD spadl meziročně přibližně o 50 %, pokud měříme výsledky v korunách. Musím ale říci, že jsme s tím ve svých plánech počítali, i když je pravda, že pokles byl ještě výraznější, než jsme předpokládali. Nezbývá nic jiného, než se s tím vyrovnat a v současné době se orientujeme především na dražší produkci.

Z auditu prodaných nákladů ABC ČR víme, že prodané náklady deníků se snižují cca o 7-8 % ročně. Jak se to projevuje na vašich tržbách?

Pokud jde o deníky a časopisy, zaznamenáváme poklesy v korunovém vyjádření zhruba kolem 5-6 %. U deníků je sice snížení prodaného nákladu o něco větší než u časopisů, na druhé straně novinové tituly kompenzují snižování prodejů cenou, která se zvyšuje. U časopisů – alespoň v naší distribuční síti - jsou poklesy prodejů mírné, ale na druhou stranu jejich prodejní cena neroste.

Pozorujete posun v celkovém poměru typu titulů, které se prodávají?

Řekněme, že v portfoliu námi distribuovaných časopisů roste váha levnějších titulů. Samozřejmě nelze říci, že by se ceny časopisů vůbec nezvyšovaly, ale v průměru se jejich cena tolik nehýbe.

To by mohlo naznačovat, že u levnějších titulů není pokles takový jako u titulů cenově vyšších.

V zásadě ano, je to způsobeno například vlivem ekonomické recese i dalších faktorů. Těmi mohou být i nové velmi levné tituly, které vstupují na trh a další které zanikají, nebo přesuny mezi distributory. To má vliv na váhu jednotlivých segmentů v celém portfoliu námi distribuovaných titulů.

S jakým vývojem počítáte pro další období?

Očekáváme, že dojde ještě k dalšímu poklesu. Náš předpoklad je, že u tiskových produktů bude pokles v korunovém vyjádření kolem 5 % a další bude i u elektronických nosičů.

Průměrná cena periodik je u nás nižší než v jiných evropských zemích. Nějaké razantní zvyšování asi očekávat nemůžeme?

Obávám se, že ne, ale spíše je trend dorovnávání ceny patrný u deníků. Když si vezmeme situaci před 5-8 lety, tak v porovnání se zbytkem Evropy byl rozdíl v průměrné ceně deníků velmi výrazný. Teď už cenový rozdíl tak velký není. Ale v tomto zmiňovaném období na druhou stranu téměř nerostla průměrná cena časopisů. Tam bych řekl, že rozdíly stále přetrvávají.

Jak celý vývoj dopadá na vaší společnost, která je na tiskových titulech závislá? Za loňský rok jste vykázali zisk 218 mil. Kč, což není špatný výsledek.

I přes nižší obrat se nám díky výrazným úsporným opatřením podařilo splnit plán. Odhaduji, že v letošním roce bychom mohli skončit se ziskem okolo 200 mil. Kč, takže docílíme relativně slušných výsledků. Když se budeme bavit o našem hospodaření, tak je profitabilní a těžko si na něco stěžovat. To potrvrzhuje i naše umístění v žebříčku CzechTOP 100 či nejvyšší ocenění v hodnocení Čechia Award. Samozřejmě ale, že vývoj tržeb nás nenechává klidnými.

Co se s tím dá dělat?

Jsou tady dvě cesty. Jedna vede k naplnění příjmů a druhá ke snížení nákladů. Je ale potřeba říci, že distribuce je charakterizována poměrně vysokými fixními náklady. Naši síť čítající takřka 19 tis. prodejních míst, kterou zásobujeme, je třeba 6 dní v týdnu zavést našimi auty. A to ať už vezeme jediný titul nebo padesát titulů. Náklady jsou tak pořád stejné a do toho ještě vstupují pohonné hmoty a další faktory. Není to dvakrát jednoduché, ale jsou tady cesty, jak eventuálně logistické a jiné náklady ponížit. My jsme například v loňském roce uvedli do distribuce celou řadu projektů, které nám pomáhají a jejichž pomocí se nám daří náklady optimalizovat. V minulém roce jsme také dokončili budování všech logistických sídel, a co se týká nemovitostí, tak investice jsou uzavřeny. Dokončili jsme i základní část budování nového informačního systému, který prostupuje veškerými našimi činnostmi – od logistiky, přes obchod až po účetní operace. To nám otevírá celou řadu možností, jak naši činnost dále zefektivnit. Také nám umožňuje poměrně významnou míru centralizace. Podařilo se nám centralizovat veškeré kontakty s prodejní sítí prostřednictvím Kontaktního centrá PNS a dokončili jsme i plošné skenování remitendy na území celé republiky.

Máte tedy v plánu další investiční projekty?

Určitě, existuje ještě celá řada věcí, které bychom rádi udělali. To podstatné, náročné a drahé se nám ale podařilo realizovat v dobách úspěšnějších, kdy se vydělávalo více peněz. Investujeme dále, chceme např. na přelomu letošního a příštího roku dokončit centrální datový sklad, kde budou soustředěny veškeré údaje na jednom místě a spustit externí informační portál pro vydavatele.

Pokud hovoříte o fixních nákladech, nebyla by cesta ve snižování prodejních míst?

To by cesta byla a po pravdě řečeno částečně ke snižování počtu prodejních míst dochází. Je to přirozený úbytek – jak se snižují tržby, tak se drobná prodejní místa zavírají. Ten pokles je ale mírný, asi 200-300 prodejních míst ročně. Vycházíme z toho, že naše prodejní síť je nejhustší v Evropě a možná i na celém světě. Nikde není na počet obyvatel tolik prodejních míst, jaké zásobujeme my v České republice, a to ani v Německu, Polsku nebo Francii. Tato vysoká četnost u nás má dlouhodobou tradici, není to nic nového. Navíc je to dáno i tím, že se prodejcům tisku snažíme vyhovět i přesto, že máme hodně prodejních míst, která zásobujeme na náš úkor. Tedy i přes to, že zásobování těchto míst je pro nás vzhledem k jejich nízkým tržbám ztrátové.

Každopádně i přes uvedený vývoj jste schopni vydělávat zajímavý obnos.

Ano a jsem přesvědčený o tom, že tisková média budou na trhu ještě velmi dlouho. Jistě se můžeme bavit o tom, kolik to bude deníků, v jaké podobě, kolik se jich bude prodávat, o čemž můžeme jen spekulovat.  Ale jsem skálopevně přesvědčený o dlouhodobé existenci printu.

Přesto ale počítáte do budoucna i s projekty, které jsou spíše v oblasti nových médií.

Jdeme „s dobou“, a proto v současnosti uvažujeme hned o dvou projektech, které by mohly být do budoucna zajímavé. Prvním je projekt elektronické trafiky s názvem eTRAFIKANT, díky němuž by si mohli čtenáři číst klasické tituly v elektronické podobě na iPadech nebo chytrých telefonech. A druhý projekt se týká elektronické logistiky. Jde o myšlenku využít naší distribuční síť a logistické zázemí pro distribuci netiskových zásilek jako je například zboží zasílané z e-shopů. Ale tyto projekty jsou zatím stále ještě v plenkách.