Chci v médiích dál zůstat

Události na konci června se seběhly poměrně rychle. Můžete už říci, co plánujete do budoucna a kde byste se mohl objevit?

Plány zatím velké nemám. Bylo to pro mě velké překvapení, musel jsem si nejprve vyčistit hlavu. Rád bych v médiích zůstal, protože jde i navzdory ekonomické krizi o svět, který se s novými technologiemi velmi rychle rozjel a má zajímavý potenciál. I když jsem dalek nějakého fatalismu, že tisková média končí, ale přeci jen digitální média s vývojem určitým způsobem míchají a je zajímavé spoluvytvářet tento přerod.

O něčem konkrétním tedy zatím nepřemýšlíte?

Nemám teď konkrétní plán, to se teprve ukáže. V Česku je sice malý trh, ale pořád zajímavý. To, co je na médiích fascinující, je právě tvůrčí část, tvorba obsahu, a nejen jejich finanční stránka. V Česku vysokých manažerských pozic k dispozici moc není a majitelé v tuto chvíli spíš hledají jistotu než nějaké změny. Nechci se ale omezit jen na mediální svět. Mohu se uplatnit i v řadě jiných oborů, které s médii přímo nebo nepřímo souvisejí. Je tady celá řada investičních skupin, které oblast médií zajímá. Může být zajímavé nepracovat na jednom projektu dlouhodobě, ale spravovat pro investory celou řadu rozvojových projektů. 

Považujete pro sebe vydavatelství za uzavřenou kapitolu?

Záleží na příležitostech. Podle mě jsou tady minimálně dva subjekty, kde jsou výzvy velké. Neznám ale záměry majitelů.

Jedna manažerská pozice se otvírá v případě České televize. Nemáte zájem? 

Česká televize je velká, velmi zajímavá a lákavá výzva, o tom není pochyb. Jednotlivé stanice je třeba jasně vyprofilovat, je třeba napravit finanční situaci a zvýšit produktivitu ČT, nemluvě o kvalitě programu a tím o zvýšení kreditu vůči divákům. Na druhou stranu není zcela jasná otázka mandátu. V privátní společnosti manažer zodpovídá majitelům, kteří sledují konkrétní zájmy. Ve veřejnoprávní televizi ředitel zodpovídá radě, která jej zvolila, a veřejnosti. Skutečnost v případě ČT je však jiná. K provedení akutních změn v ČT je nutno zcela jasného apolitického mandátu. Nejsem si jist, že je takovýto mandát dán.

Nakolik je vůbec mediální odvětví jako celek perspektivním oborem? Když se podíváme na ziskovost mediálních subjektů tak se v posledních letech obecně spíše snižuje.

S každou ekonomickou krizí, kde vývoj ekonomiky ovlivňuje příjmy jednotlivých mediálních typů, jsou média ohrožená. Otázka je, jestli jde o trend a tendenci, nebo jestli je to jen momentální stav, byť o něco delší než normální období krize. Celý mediální svět bezesporu prochází přerodem. Dnes už je také těžké říci, která společnost je vydavatelstvím, která čistě televizní nebo onlinovou firmou. Právě prolínání mezi sebou díky technologiím je pro mediální společnosti tendencí a nutností zároveň. Těm, kteří budou schopní rozpoznat nové příležitosti, se ziskovost tak prudce snižovat nebude, ale bylo by naivní si myslet, že trh bude po překonání krizového období nějak závratně růst. Ekonomický akcent bude daleko přísněji posuzován než dnes a na ziskovost se bude více hledět než dříve. Bude se také pečlivěji posuzovat, jaké projekty začínat a kam investovat. Kdo se omezí pouze na snižování nákladů, aniž by přitom investoval do nového rozvoje, tomu ziskovost bezesporu bude dlouhodobě klesat. 

Produkce mediálních firem může být dnes rozmanitější a de facto každý projekt může být do určité míry unikátní. V tom se dnes mohou mediální firmy hodně lišit.

Třeba o AOL Time Warner nebo o Bertelsmannu se nedá říct, jestli je to produkční společnost, vydavatelská nebo televizní. Jsou to multimediální společnosti a důvtipně dokáží segmenty mezi sebou propojit, aby vytěžili z produktů, které vytvářejí, co nejvíce a co nejdéle. Tudy jednoznačně směřuje celý trh. Kdo se omezí pouze na vydávání novin, bude mít v budoucnosti bezesporu velké problémy, možná i existenční. Kdo hledá nové příležitosti a vychází ze základu, který má - a nemusí to být vždy digitální svět - ten v budoucnosti bude schopný na základě dalších okrajových oblastí si profitabilitu udržet.

Na druhou stranu asi nelze čekat, že všichni budou jako AOL nebo Bertelsmann. 

To určitě ne, pohybujeme se poměrně v omezeném kruhu, ale i tady je příležitostí celá řada. Když se dnes podíváme na to, jak vypadá Hachette Filipacchi, resp. Burda Media 2000 , tak už nejde o vydavatelství v tom pravém smyslu slova, přestože vydavatelská činnost je hlavním jádrem. Podařilo se nám ale kolem časopiseckých značek vybudovat mnoho dalších světů zábavy. Vytváříme tak další platformy, jak značky inzerentů dále zviditelnit. Je to cesta, kterou se Hachette Filipacchi vydala a která funguje. Pro jiná vydavatelství ta cesta ale může být úplně jiná. V Hachette jsme to udělali proto, že jsme velmi věřili síle našich značek.

Jak je to v případě Hachette Filipachi? Nakolik se nové projekty podílejí na ziskovosti celé firmy?

Internetové aktivity by letos měly dosáhnout kladných čísel, i když jsem si myslel, že by se mohly dostat do zisku už o rok a půl dříve. Ekonomická krize jejich růst zbrzdila. V tomto roce by se to mělo povést, pokud se tedy v nich bude pokračovat tak, jak je plánováno. Knižní vydavatelství, vydávání kuchařek Apetit jako první počin v této oblasti – a je to příklad těch nedigitálních aktivit – funguje velmi dobře, projekt je značně ziskový. Prostor pro další rozvoj v této oblasti i pro další značky zcela určitě je. Pokud jde o Hachette TV, bylo potřeba více času na to, aby se projekt vytříbil. Trvalo rok, než se to povedlo. Od podzimu ale přišlo tolik zakázek, že se tým musel rozšířit. Hachette TV je jednou z možných cest pro klienty, kteří nejsou typicky internetoví, ale chtějí se prezentovat v elektronických médiích. Funguje to v našem prostředí a asi se to nedá přenést na každé vydavatelství. Kdybychom ale tomu ten rok nedali, tak bychom projekt asi zavřeli a nezjistili bychom, jak dobře může fungovat. U kreativních projektů jsme do určité míry zjistili, že suplujeme práci některých kreativních agentur. Opět to ale vychází z perfektní znalosti vlastních značek a jejich mediálního publika. Toto všechno představuje dodatečné příjmy, které vydavatelství získává z činnosti, která je paralelní k prodeji reklamy nebo k prodeji časopisů na stánku. Úspěchy projektů jako Dny Marianne, Lady Karta Komerční banky či Elle Fashion Shopping Weekend jsou příklady jen těch největších projektů. Náš tým vymyslel a realizoval v prvních šesti měsících 2011 více než 15 klientských projektů na klíč. Vysoká spokojenost klientů a jejich výsledky hovoří samy za sebe.

Otázka pak je, do jaké míry mohou tyto navázané aktivity suplovat výpadky z „tradičních“ vydavatelských činností.

Je zatím příliš brzy rozpoznat, kde je strop těchto aktivit. Bezesporu ale kompenzují poklesy prodaných nákladů nebo výpadky některých inzerentů. V Hachette jsme přišli o některé inzerenty proto, že jsme nebyli ochotni přistoupit na jejich cenové požadavky, ale těmito projekty je možné dané výpadky velmi dobře kompenzovat. I tak jsme ale oproti loňskému roku v prvním pololetí dosáhli významného růstu klasických inzertních příjmů a výhled na druhé pololetí je více než slibný.