Autor textu MediaGuru
Souboj o peoplemetry: Nova se ohrazuje
Nejsilnější tuzemská stanice TV Nova odmítá, že by ovlivňovala tendr na
nového poskytovatele dat elektronického měření sledovanosti.
Kolem probíhajícího výběrového řízení na poskytovatele dat elektronického měření sledovanosti televize, které je klíčovým indikátorem pozice jednotlivých stanic na TV trhu a tedy jejich možností získávat reklamní investice, vznikly dohady, proti kterým se ohradila nejsilnější tuzemská stanice Nova. Zadavatelem měření je profesní Asociace televizních organizací (ATO).
„Společnost CET 21, jeden z největších přispěvatelů v rámci Asociace televizních organizací, odmítá s odkazem na spekulace, které se v posledních dnech objevily, veškerá nařčení, že by v rámci tendru na dodavatele dat elektronického měření sledovanosti televizního vysílání pro období od roku 2013, preferovala některého z kandidátů na úkor ostatních, a že by v tomto směru vyvíjela jakýkoli nezákonný nátlak,“ uvedla Nova v oficiálním prohlášení.
Spekulace rozpoutal deník MF Dnes, podle kterého má být zájmem Novy, aby stávající realizátor, společnost Mediaresearch, byl ve výběrovém řízení oslaben. „V televizním světě se dlouho spekuluje o Dvořákových vazbách na firmu Mediaresearch, která provozuje tzv. peoplemetry, jež měří sledovanost a ovlivňují tak příjmy z reklamy. A v blízké době mají televize společně vybírat nového provozovatele peoplemetrů. Podle lidí z výběrové komise Nova chce, aby se provozovatel změnil,“ uvedla MF Dnes v souvislosti s probíhajícím výběrovým řízením. Důvodem této snahy má být podle deníku obava ze zvolení Petra Dvořáka novým generálním ředitelem České televize a jeho údajného dobrého kontaktu na firmu Mediaresearch. Dvořák však tuto skutečnost odmítl.
ATO, jakožto zadavatel veřejné zakázky, na konci srpna oznámilo, že do výběrového řízení na nového realizátora měření sledovanosti televizí se přihlásily čtyři společnosti. Pouze dvě ale měly splnit podmínky, které veřejná soutěž vyžaduje. Ve výběru tak zůstaly jen stávající realizátor Mediaresearch a společnost TNS Aisa. Z tendru kvůli neúplným nabídkám vypadly GfK Czech a AC Nielsen.
Nově se zřejmě nezdá, že některé agentury z tendru vypadly. „Společnost CET 21 z pozice člena a zároveň jednoho z největších přispěvatelů ATO je povinna zasadit se o to, aby tendr proběhl přísně v souladu se zadávací dokumentací a platnými právními předpisy. Pokud výběrové řízení neproběhne v souladu se zadávací dokumentací a platnými právními předpisy, jsme připraveni jeho výsledek napadnout všemi dostupnými právními prostředky a podniknout veškeré kroky k tomu, aby byl proces peoplemetrového měření v České republice hodnověrný a nezpochybnitelný,“ uvádí dále Nova ve svém stanovisku.
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Do Rady ČT znovu chtějí Matocha i Veselý, kandidují i Etzler nebo Čermák
Celkem třicet sedm kandidátů je nominováno na šest míst do Rady České
televize. Jsou mezi nimi i radní, kterým končí mandát.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice změny poplatků pro ČT a ČRo dnes nepředloží, návrh nemá hotový
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.