Autor textu MediaGuru
Domény prvního řádu se otevřou značkám
Časově omezená registrace nabídne možnost získat adresy jako
prodejci.skoda, obchod.apple či volani.o2. Malé firmy však odradí
vysoká cena.
Již za měsíc se světovým firmám nabídne ojedinělá příležitost získat vlastní doménu prvního řádu, tedy ekvivalent k české národní doméně .cz či globálně používané .com.
Americká organizace ICANN, která je globálním správcem internetových adres, otevře 12. ledna na tři měsíce registraci internetových koncovek, které mohou znít prakticky jakkoliv.
Využít brand jako doménové jméno půjde vůbec poprvé v historii internetu. A možnost to zároveň bude na dlouhou dobu poslední. Hlavní světový registrátor webových adres totiž podobnou nabídku na dalších minimálně deset let neplánuje.
Organizace je z technických důvodů schopna alokovat maximálně 500 domén ročně, zájemců ovšem očekává až desetinásobně víc. Původních českých firem mezi nimi přesto očekávat příliš nelze.
Registrační poplatek za vlastní doménu prvního řádu totiž činí 185 tisíc americký dolarů, tedy přibližně 3,5 milionu korun.
Možnosti vlastnit snadno zapamatovatelnou internetovou adresu tak využijí pravděpodobně jen největší české firmy a nadnárodní korporace.
První domény se značkou v názvu se na světové síti objeví počátkem roku 2013. Po skončení registračního období totiž musí zasednout hodnotící komise ICANN, která posoudí, zda má firma na konkrétní značku právní nárok. Organizace si na celý proces vyhrazuje 9 až 18 měsíců.
Mohlo by vás zajímat
Tvůrci PastViny pokračují v novém projektu Control pod Bold News
Bold News rozšiřuje své portfolio o investigativní projekt Control.
Reportéři Zuzana Černá a Václav Crhonek v něm nabídnou terénní
reportáže, rozhovory s politiky i týdenní podcast.
# Aktuality # TV & video # Online
Saskia Burešová vysvětluje na Blesku dopady AI, vstoupila i na sociální sítě
Saskia Burešová provází diváky možnostmi i riziky umělé inteligence
v novém pořadu Blesku Nebojte se AI se Saskií. Ukazuje v něm praktické
využití technologie v každodenním životě i možnosti jejího zneužití.
Kvůli projektu poprvé vstoupila na sociální sítě, kde během dvou dnů
získala přes 15 tisíc sledujících.
AI nám měla ušetřit práci. Místo toho vyrábíme víc obsahu, který nikdo nečte
Generativní AI usnadňuje práci, zároveň ale přináší příval obsahově
zaměnitelných textů i otázky, nakolik lidé jejím výstupům věnují
vlastní pozornost. Iveta Nebesařová a Božena Řežábová, spoluautorky
podcastu Chytrá a umělá, upozorňují na rostoucí očekávání i odpor
vůči umělé inteligenci. Skutečný přínos technologie podle nich
nespočívá jen v rychlejším plnění úkolů, ale především
v možnostech dělat věci, které dříve nebyly dostupné.