Nadšení teenagerů z Facebooku pomalu opadá

Třináctiletá newyorčanka Ruby Karp se v textu pro server Mashable.com snaží popsat důvody, proč pro její vrstevníky pomalu ztrácí používání Facebooku na atraktivitě. Svou roli samozřejmě hraje také příchuť zakázaného ovoce a příliš vysoká očekávání s ním spojená – podle podmínek užívání Facebooku je možné se na tuto sociální síť zaregistrovat až po dosažení 13 let věku. Autorka nicméně dokázala v okruhu svých vrstevníků vypozorovat několik různých příčin, proč jejich počáteční nadšení z Facebooku postupně opadlo, případně proč se do největší světové sociální sítě ani nezapojili. Logickým důvodem je existence dalších podobných služeb, jako je Instragram, Vine nebo Snapchat. Jejich popularita zahrnuje především území USA, ovšem přesto lze najít souvislost s povahou teenagerů obecně: chtějí to, co je zrovna populární, živí aktuální trendy. Další důvody pozvolné ztráty obliby Facebooku u teenagerů lze pojmenovat jako svého druhu daň za jeho úspěch – okamžikem, kdy dokonce i rodiče teenagerů používají Facebook, dochází k ne vždy příjemnému prolínání odlišných světů dětí a dospělých.

Obtížná kontrola vlastní prezentace

Kromě nevinných pozdravů od příbuzných  na vlastní zdi ve stylu „Ahoj zlatíčko!“ samozřejmě vyvstává problém s kontrolou nepohodlných informací. Objeví-li se na Facebooku fotka z večírku, kde se pil alkohol, dospívající dítě může doma čekat mnoho nepříjemného vysvětlování. Ještě více nepříjemností teenagera čeká, stane-li se objektem šikanování. Ta na Facebooku může nabýt například podoby zlomyslných komentářů pod fotografiemi. Posledním důvodem, rovněž nepřímo související s úspěšným rozšířením Facebooku, je samotný objem reklamních sdělení. Příliš mnoho produktů a služeb si chce získat uživatelovu pozornost, z čeho vzniká dojem informační přehlcenosti.

Tyto domněnky potvrzuje květnová studie vypracovaná pro Pew Research Center. Facebook tedy zůstává nejpopulárnější sociální sítí mezi teenagery, jejich nadšení ale klesá, byť zapojení do této sítě vnímají jako důležitý prvek socializace. Vadí jim přehnané sdílení nepodstatných informací  a podobně jako popsala Ruby Karp, negativně vnímají jakýkoliv náznak stresujících dramat a rozepří. Paradoxně ale 7 z 10 teenagerů má v seznamu přátel uloženy také svoje rodiče.

Používání Facebooku nevede ke štěstí. Nikdo neví proč

Neméně zajímavé poznatky přinesl výzkum pocitů spokojenosti mezi 82 uživateli (nejen teenagery) Facebooku provedený badateli z univerzity v Michiganu. „Na první pohled je Facebook nedocenitelný zdroj naplňování základní lidské potřeby po sociálním zapojení,“ řekl sociální psycholog a jeden z autorů odborného článku Ethan Kross, „ale zjistili jsme, že spíše než aby používání Facebooku pocit spokojenosti zvyšovalo, stojí za opačným výsledkem.“ Analyzovaní uživatelé měli v průběhu svého každodenního chování odpovídat formou SMS na standardizované otázky o tom, co dělají, jak se cítí, zda s někým komunikovali tváří v tvář a zda používali Facebook.

Výsledkem studie je, že čím více jej lidé používali, tím hůře se následně cítili, respektive tím více jejich celkový pocit životní spokojenosti klesal. Naopak interakce tváří tvář pocit spokojenosti zvyšovala. Nabízí se vysvětlení, že lidé se cítí více osamělí při solitérské činnosti jako je právě surfování na internetu, a tedy jejich pocit spokojenosti klesá, podle autorů ale jiné studie naznačují, že vlastní pocit společenské izolace je daleko významnějším faktorem než objektivní společenská izolace, jinak by stejné závěry platily i pro působení dalších solitérských aktivit jako čtení nebo cvičení. Nejdůležitější je nakonec stejně samotný způsob užívání sociálních sítí, tedy to, jaké stránky člověk navštěvuje a s kým a proč komunikuje. Užívání Facebooku tak očividně nadále nese jistá, dosud neodhalená specifika.

-jav-