Sociální sítě lze využít k volebním prognózám

Více než 72 % uživatelů internetu je aktivních alespoň na jedné ze sociálních sítí. A přestože lidé využívající internet nejsou vždy nutně reprezentativním výsekem populace té které země, analýza obsahu síťových médií poskytuje solidní základ k předpovědím volebních výsledků, stejně jako je významná její korelace s výsledky tradičních výzkumů veřejného mínění. Webové služby totiž nejvíce využívají muži s vyšším vzděláním. Je třeba ale zmínit, že nestačí pouze počítat množství zmínek nebo tweetů o tom kterém kandidátovi či straně, a na základě toho dospívat k závěrům, je třeba ještě analyzovat kontext a vyznění v rámci tzv. sentiment analysis. Ta bude důkladněji popsána níže.

Nejprve je dobré zmínit, že výsledky studie s názvem Every tweet counts? ukázaly srovnatelnost výsledků analýzy popularity italských politických osobností na sociálncích sítích (podle procenta pozitivně a negativně laděných příspěvků) s výzkumem veřejného mínění na stejné téma; byly si vzájemně odpovídající. Ještě zajímavěji šlo využít analýzy sociálních sítí před finále francouzských prezidentských voleb v roce 2012, protože preference kandidátů (Hollande versus Sarkozy) se mírně měnily každý den v závislosti na aktuální politické agendě a volební kampani. Favoritem zůstával socialista Hollande - ten nakonec vyhrál se ziskem 51,2 % hlasů. Analýza sociálních sítí mu ale předpovídala ještě o tři procenta hlasů více, tradiční výzkumy veřejného mínění se pohybovaly v rozpětí 52,5 až 53,5 % předpokládaných hlasů. Podle analýzy dění na síťových médiích v jednotlivých dnech byla Hollandova popularita nejvyšší osm dní před hlasováním, kdy jeho protikandidát Sarkozy musel čelit nařčení, že jeho předchozí volební kampaň sponzoroval Muammar Kaddáfí. Souběžně se objevila zpráva, že socialistického politika Dominique Strauss-Kahna  nelegálně sledovala francouzská tajná služba. Tyto informace měly ohlas právě i v online prostředí, a vedly k nárůstu popularity Hollanda, která v pozdějších dnech přece jenom mírně opadla.

Pověz mi, jak se jevíš online. Řeknu ti, kde skončíš...

Studie Technické univerzity v Mnichově s názvem Predicting Elections with Twitter došla k podobným závěrům, které ještě obohatila o to, jaký profil skládají zmínky na Twitteru  o jednotlivých kandidátech a stranách v souvislosti možného povolebního vyjednávání politických koalic. Pro analýzu pracovníci Univerzity v Mnichově využili program LIWC (Linguistic Inquiry and Word Count) - software pro textovou analýzu schopný přiřadit jednotlivé kousky textu například do kategorie příslušných emocí. Studie se týkala německých parlamentních voleb v roce 2009. Favoritem byla stávající kancléřka Angela Merkelová (CDU) a nejpravděpodobněji se jevila koalice CDU a liberálů z FDP.  Přitom pouze 15 % Němců navštívilo Twitter alespoň třikrát, to však nebránilo analyzovat aktuální politickou náladu mezi jeho uživateli, a následně předpovídat volební výsledky. Atributy zmínek o jednotlivých stranách a kandidátech byly rozděleny do 12 kategorií podle jejich obsahu (budoucí směřování, zaměření na minulost, pozitivní emoce, negativní emoce, smutek, úzkost, zloba, váhavost, jistota, práce, úspěch, peníze).

Tvář nad stranu

Důležitým zjištěním je to, že postoje k jednotlivým politikům byly různorodější než ke konkrétním stranám. Například „zlobu“ tak uživatelé nejvíce spojovaly se jmény předsedy liberálů Westerwellem a lídra Lafontaina ze strany Die Linke (Levice). Obhájce volného trhu a socialista tak jasně představují politické protipóly. Zmínky ostatních stran a politiků nesou ale převážně pozitivní zabarvení. Přestože 4 % uživatelů Twitteru produkuje více než 40 % veškerých zpráv, tato sdělení dokážou obsáhnout jemné politické nuance a lze je vnímat jako indikátor politické nálady v zemi.

Prezidentské volby v Česku

V českém prostředí se na základě analýzy sociálních médií podařilo odhadnout výsledky prvního kola prezidentských voleb 2013 společnosti Semantic Visions. Jako jediná ve své analýze předvídala, že do druhého kola postoupí Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, a to na základě četnosti on-line článků a příspěvků na Facebooku, jejich citového zabarvení a dalších ukazatelů. „Zatímco sociologické agentury favorizovaly před prvním kolem prezidentských voleb Jana Fischera a Miloše Zemana, naše společnost dokázala díky novým analytickým metodám správně určit pořadí kandidátů na prvních pěti místech. Upozorňuji, že s touto analýzou jsme přišli v době, kdy Karel Schwarzenberg měl dle všech ostatních průzkumů pár procentních bodů. Byli jsme první, kdo ho určil jako jednoho z favoritů,“ uvedl tehdy Jiří Prokeš, výkonný ředitel společnosti Semantic Visions.

-jav-