Autor textu MediaGuru
Do napětí v ČT se vkládá FITES, podporuje stěžovatele
Do konfliktu v redakci zpravodajství ČT se vkládá i FITES a iniciativy, od
Rady ČT chtějí prošetření.
Filmový a televizní svaz (FITES) a občanské iniciativy podporují v dopise zaslaném Radě ČT 23 redaktorů, kteří sepsali stížnost na praktiky ve zpravodajské redakci ČT. Radu ČT zároveň vyzývá, aby stížnost prošetřila.
„Zatímco dopis redaktorů obsahuje doložitelná fakta, reakce vedení televize je zavádějící. Fakty se nezabývá a prohlášení označuje za anonymní. Garantem 23 podpisů je přitom předseda Rady České televize (tedy kontrolního orgánu veřejnosti) a počet petentů je zcela irelevantní, neboť dopis uvádí konkrétní pochybení a nepřijatelné cenzorské zásahy. Vedení ČT také mediálně zneužilo petici na podporu šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala jako text, který údajně vyvrací tvrzení obsažená v dopise 23 redaktorů,“ uvádí se mj. v dopise FITESu adresovaném Radě ČT.
Situace v České televizi, respektive v redakci zpravodajství je velmi nepřehledná a televizi veřejné služby posílání peticí přes média spíš škodí. Z 23 redaktorů, kteří měli sepsat stížnost na situaci ve zpravodajství, kde mj. naznačují úpravy reportáží ve prospěch prezidenta Miloše Zemana a strany SPOZ, jsou známi pouze dva signatáři Adam Komers a Daniela Drtinová. Kritizují především přístup šéfredaktora zpravodajství Petra Mrzeny. Vedení ČT údajně jména ostatních 21 redaktorů nezná. Mají být známa jen předsedovi Rady ČT Milanu Uhdemu.
V reakci na tuto stížnost vznikla v redakci zpravodajství petice 61 redaktorů, editorů a moderátorů zpravodajství, kteří jmenovitě vyjádřili podporu Zdeňku Šámalovi, řediteli zpravodajství ČT. V petici odmítli zaujatost zpravodajství ČT. Pod petici se zaměstnanci ČT podepsali, aby svým slovům dodali váhu. Údajně si nepřáli, aby se jejich jména dostala na veřejnost, ČT je však médiím poskytla.
Následně vznikla ještě třetí petice, ve které 16 z těchto 61 zaměstnanců vysvětluje, že petici na podporu Zdeňka Šámala sepsali proto, že se obávali jeho odvolání vedením ČT. Redaktoři tak stojí za Zdeňkem Šámalem, jejich podpora Petru Mrzenovi ale vyslovena nebyla.
Dopis FITES Radě ČT
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Do Rady ČT znovu chtějí Matocha i Veselý, kandidují i Etzler nebo Čermák
Celkem třicet sedm kandidátů je nominováno na šest míst do Rady České
televize. Jsou mezi nimi i radní, kterým končí mandát.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice změny poplatků pro ČT a ČRo dnes nepředloží, návrh nemá hotový
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.