Autor textu MediaGuru
Děti nejraději ze všech médií sledují televizi. S přibývajícím věkem
na důležitosti získává internet.
U dětských diváků ve věkové skupině 4 až 14 let se stále největší oblíbenosti těší televizní médium. Sledování televize navíc patří k jejich nejčastějším volnočasovým aktivitám. U dětí mladšího školního věku se dokonce řadí k nejoblíbenějším činnostem vůbec. Vyplývá to z výzkumu LSS – Životní styl a mediální chování dětí, který na vzorku 716 dětí realizovala agentura Mediaresearch.
Obliba médií u dětí
Zdroj: LSS Děti 2013, ATO-Mediaresearch
Děti nejvíce sledují televizi samy či se sourozencem. Neobvyklé dnes není, že mají svou televizi u sebe v dětském pokoji. Ve věku 7 až 9 let ji vlastní 44 % dětí, ve věku 10 až 12 let 55 % dětí. Dětští majitelé televizorů pak tráví sledováním televize více času.
V poslední době postupně roste kontrola mediální konzumace ze strany rodičů. Zatímco u mladších dětí se nejvyšší pozornost rodičů soustředí na kontrolu televize a případný „škodlivý obsah“, u starších dětí se zájem přesouvá k času stráveného na internetu.
Sledování televize u dětí je rovněž ovlivněna sezónností. Nejvyšší je v zimních měsících, naopak nejnižší v době letních prázdnin. Během dne je sledovanost nejvyšší po příchodu ze školy, neobvyklé však není ani sledování televizi v ranních hodinách před odchodem do školy.
Čas trávený sledováním televize (%)
Zdroj: TVM data, ATO-Mediaresearch (1.10.2012 - 30.9.2013)
Z televizních témat mají děti nejraději zahraniční a české kreslené seriály a české hrané pohádky.
Obliba televizních témat
Zdroj: LSS Děti 2013, ATO-Mediaresearch
V období za měsíce září a říjen letošního roku se děti ve věku 4 až 14 let nejraději dívaly na stanice Nova, ČT:D, TV Barrandov a Prima Cool. Prosadila se také skupina Atmedia, která se v souhrnném podílu zařazuje za ČT:D. Její nejsledovanější stanicí je Disney Channel s podílem 5,37 %.
Sledovanost za období září a říjen 2013 (4-14)
Zdroj: ATO-Mediaresearch
-kch-
Autor textu MediaGuru
Datové modely od Seznam.cz umožňují bližší popis cílových skupin.
Třetí díl seriálu je věnován cílové skupině dospělých mladých mužů
ve věku 25 až 39 let.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.