Zprávy, finance, program. Co chtějí měnit noví radní ČT?

Poslanecká sněmovna zvolila ve středu šest nových členů Rady České televize, kteří teď budou nově dohlížet na chod veřejnoprávní instituce. Rada ČT má celkem 15 členů, noví členové tak představují její slabší polovinu.

V rámci veřejných slyšení, která se uskutečnila na konci února ve sněmovním volebním výboru jako součást výběru kandidátů do Rady ČT, přednesli uchazeči své postřehy a vizi k postavení České televize a k Radě ČT. Názory nově  zvolených radních přinášíme níže.

Noví členové si uvědomují obtížnou situaci ČT. Cítí nedostatky ve zpravodajství, resp. v atmosféře v redakci zpravodajství. Chtějí, aby Rada ČT více komunikovala s občanskou veřejností. Nikdo z nových kandidátů si ale nemyslí, že ČT je ve špatné finanční kondici. Žádný z nich také výslovně nekritizoval management ČT ani generálního ředitele Petra Dvořáka.

Co řekli v rámci veřejných slyšení ve volebním výboru?

Jan Bednář, redaktor Českého rozhlasu, signatář Charty 77

Ve zpravodajství a publicistice veřejnoprávního rozhlasu se pohybuje třicet let. V Radě ČT chce prosazovat ideu nestranného, pravdivého a ověřeného zpravodajství média veřejné služby. Zatím podle něj nedosahuje standardní úrovně BBC.

Za velmi podstatnou považuje editoriální nezávislost, jakou mají právě v BBC. „Nikdy se nemůže stát, aby manažer mluvil šéfredaktorovi do toho, co má být obsahem vysílání, zatímco u nás se to směšuje a vlastně generální ředitel rozhoduje o všem, což si myslím, že není správně,” řekl.

Domnívá se, že Rada ČT selhala ve své kontrolní funkci, protože neprověřila stížnost 24 redaktorů k situaci ve zpravodajství. „Myslím si, že tam není něco v pořádku v České televizi. Bohužel,” uvedl. Financování by mělo být průhlednější.

Luboš Beniak, bývalý generální ředitel Readers Digest Výběr

Nabízí 20letou zkušenost z mediálního manažerského prostředí. Před poslanci zdůraznil, že s politiky se nestýkal a že nemá žádné vazby ani na ekonomické skupiny.

Silná veřejnoprávní média považuje za prospěšná pro českou mediální scénu. Současnou kondici ČT vidí jako lepší než před 5-10 lety. ČT podle jeho názoru nehrozí finanční kolaps. Struktura programové nabídky v podobě jednotlivých kanálů je dobrá.

Spatřuje tři problémové oblasti:

Lidé – situace ve zpravodajské redakci není dobrá, lidé píší petice, nepanuje shoda mezi vedením a podstatnou částí této redakce. To je alarmující. Lidský faktor se údajně odráží i v kvalitativním rozdílu prezentace hokeje a fotbalu na obrazovkách ČT: zatímco hokej je podle Beniaka špičkový, fotbal zaostává (hodnocení je založeno na vlastním pozorování a komentářích na internetových serverech).

Nová média nevyužívají svůj potenciál. Web ČT má větší možnosti.

České televizi se nedaří pronikat se svou vlastní tvorbou do zahraničí tolik, jako srovnatelným televizím ze Skandinávie. ČT to ale nevyčítá, je odrazem společnosti, ve které se pohybuje. Zaměřil by se na porovnání nákladů na režii s náklady na tvorbu a vysílání.

Vratislav Dostál, novinář, deník Referendum

Médium veřejné služby má podle jeho názoru zprostředkovávat hlasy i těch, kteří se do komerčních médií nemůžou dostat.

Rada ČT v současnosti nedostatečným způsobem komunikuje s občanskou společností – strategické materiály, které schvaluje, by měla více konzultovat nebo měla by je nechat podrobit kritice veřejnosti.

ČT by si měla vice všímat regionů, nejen centra. Je to  podstatné proto, aby mohl fungovat celospolečenský dialog a aby si lidé rozuměli.

Zpětná vazba má být základem fungování instituce, jakou je ČT.

Michael Hauser, filozof, pedagog

Česká televize je  podle jeho názoru ve složité situaci. Má bránit a rozvíjet liberálně-demokratické hodnoty, ale žije ve společnosti, v níž vládnou trendy k netoleranci.

Napětí se dotýká také ČT jako média a nových sociálních médií. Při vyhodnocování úspěšnosti televize by více posílil parametr spokojenosti spíše než sledovanosti.

„Rada České televize by měla vytvořit prostor, v němž budou živé základní hodnoty liberální demokracie. A měla by v rozvíjení těchto hodnot podpořit i generálního ředitele,” řekl.  Za zásadní považuje, aby Rada ČT vytvořila televizi zpětnou vazbu, třeba i větším propojením s akademickou sférou.

Richard Hindls, bývalý rektor VŠE v Praze

Chce uplatnit zkušenost s prací z veřejného prostoru, kterou si přináší z čela VŠE. Ekonomiku obou institucí považuje za podobnou.

Rád by pomohl s výběrem respondentů do zpravodajských pořadů ČT. „Sám se v ekonomickém prostoru dlouhodobě pohybuji, dovedu si představit jak práci těch, kteří takovéto pořady připravují, tak také jak obtížně se shánějí respondenti, a tady si myslím, že bych mohl určitým způsobem přispět ke zkvalitnění zpravodajství," nabídl poslancům.

Lákají ho i výzkumy sledovanosti. „Vím, že tvrdá interpretace, jak je postavena třeba ve výročních zprávách, není úplně přesným odrazem toho, jaká sledovanost skutečně je.“

Rád by se zabýval dlouhodobou koncepcí, protože ČT nečeká lehké období. Česká televize ale není podle jeho názoru v kritické finanční situaci.

Ivana Levá, do r. 2013 poslankyně KSČM, učitelka na ZŠ

Rada ČT nemá být fanklubem generálního ředitele. Mají v ní zasednout lidé, kteří mají zájem na tom, aby ČT prosperovala. Její funkce je kontrolní.

Zaměřit se chce na dětský kanál. Ten by údajně měl být kanálem nejdražším. „Děti potřebují ne hodinu a půl dlouhé filmy, děti potřebují dvacetiminutové intervaly. Jeden pořad za druhým. Musí se to měnit,” nastínila poslancům. Chybí ji dobrý seriál pro teenagery.

Nepřímo vyplynulo, že by nebyla proti návratu reklamy na ČT. „Když si vzpomenu, jak pan poslanec Pleva běhal a mlátil se do čela a říkal: paní Levá, už všichni pochopili, že ČT nesmí mít reklamu, jenom vy nejste schopna to pochopit, mám to v živé paměti, tak jsem se mu snažila vysvětlit, že když České televizi se vezme reklama, tak cena reklamy na trhu půjde nahoru, protože Nova s Primou ceny zvednou, budou neomezenými vládci v mediálním prostoru a my budeme Always s křidélky kupovat za 50 korun, protože to zaplatí vždycky ten, kdo zboží vyrábí…“

Je zastánkyní spisovného jazyka, správné výslovnosti a vyjadřování. Do zákona chtěla prosadit, že zpravodajství musí být „kultivovaným jazykovým projevem“.

Zastala se sportovního zpravodajství ČT a úrovně fotbalových přenosů. Sportovní redakce je jedna z nejlepších, jakou Česká televize má, prohlásila.

-mav-