Facebook využily ve volbách do PSP hlavně nové strany

Sociální sítě se v posledních letech stávají stále běžnějším nástrojem českých volebních kampaní. Politické strany se o jejich komunikační potenciál začaly intenzivně zajímat v návaznosti na kampaň Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách v lednu loňského roku. Zatímco ještě v době voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 využíval sociální sítě jen úzký okruh politiků převážně mladší generace, kampaň před parlamentními volbami v říjnu 2013 už proběhla ve znamení všeobecného zájmu politických stran.

Jak probíhala volební komunikace na Facebooku, zmapovala výzkumná skupina PolCoRe při Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Skupina PolCoRe realizovala systematický výzkum na datech pokrývajících období od 14. října do 3. listopadu 2013, tedy dva týdny před volbami a týden po nich. Monitorován byl obsah oficiálních facebookových stránek 13 politických stran, které vykazovaly před volbami nejvyšší preference, tj. ČSSD, ANO 2011, KSČM, ODS, TOP09, SZ, Úsvit, KDU-ČSL, Česká pirátská strana, SSO, SPOZ, Hlavu vzhůru a DSSS.

Nejvíce fanoušci narostli ANO 2011, Pirátům a Svobodným

V první fázi se výzkum zaměřil na intenzitu komunikace na profilech uvedených stran a dynamiku mobilizace. Jako ukazatele byly zvoleny údaje o změnách v počtu fanoušků a „People Talking About This“ („mluví o tom“). Nejvíce fanoušků vykazovala na konci kampaně TOP 09 (přes 85 tisíc), následovaná stranou ANO 2011 (69 tisíc) a Českou pirátskou stranou (52 tisíc), nejméně měla naopak KSČM a Hlavu vzhůru (2 143, resp. 1 783).

Rozdíl mezi počtem fanoušků na začátku a na konci sledovaného období (ve třetím sloupci grafu) však vypovídá o tom, že nárůst fanoušků TOP 09 v průběhu kampaně byl poměrně zanedbatelný (4 tisíce). Nejvíce příznivců se v posledních dvou týdnech před volbami podařilo na Facebooku získat straně ANO 2011 (přes 15 tisíc), Česká pirátská strana (necelých deset tisíc), Strana svobodných občanů (6,5 tisíc) a Strana zelených (5 tisíc). Naopak nejméně přibylo straně ČSSD, která získala pouze 815 nových fanoušků, KSČM 380 a ODS 311 fanoušků. Nejhorší výsledek zaznamenala Strana práv občanů – Zemanovci, která přibrala jen 121 fanoušků.

Také další sledovaná metrika, ukazatel „mluví o tom“ dokládá zřetelnou převahu nových a „alternativních“ stran. Zatímco absolutně nejvyšší hodnotu v den voleb zaznamenalo ANO 2011 (44 tisíc), nejvyšší nárůst tohoto ukazatele během vlastní kampaně vykázali Piráti (18 899), kteří těsně předstihli ANO 2011 (18 603). Třetí a čtvrté místo získala Strana zelených (nárůst o 10 493) a Strana svobodných občanů (9 386).

K nejvyššímu nárůstu fanoušků a zejména ukazatele „mluví o tom“ došlo v případě ANO 2011 a České pirátské strany (a částečně i Strany zelených) až v posledním týdnu před volbami. Zatímco pro ostatní strany pak druhý den voleb a vyhlášení volebních výsledků, v případě České pirátské strany pokračoval nárůst ještě několik dní poté. Také ČSSD zaznamenala nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele až s několikadenním zpožděním po volbách, což pro změnu odráželo intenzivní reakce uživatelů na konflikt Michala Haška a několika dalších funkcionářů strany s Bohuslavem Sobotkou.

Nejaktivnější profil i fanoušci: ANO 2011

Pokud jde o intenzitu komunikace na profilech jednotlivých politických stran, sledoval výzkum ukazatele jako počet příspěvků strany (posts by page) i ostatních uživatelů, počet komentářů (comments) a odpovědí na ně (replies), stejně jako množství „lajků“ u jednotlivých postů. Z pohledu intenzity příspěvků samotných stran největší aktivitu vyvíjely v průběhu kampaně volební týmy ANO 2011 (157 příspěvků strany, tedy v průměru 7,5 postů denně), TOP 09 (144) a České pirátské strany (139), na opačném pólu se pak nachází ČSSD (41), SPOZ (38) a nakonec KSČM s pouhými 17 publikovanými příspěvky.

Z hlediska celkového počtu „lajků“ příspěvků dominovalo hnutí ANO 2011 (83 tisíc), Pirátská strana (81 tisíc), Svobodní (43 tisíc), TOP 09 (38 tisíc) a Úsvit (36 tisíc „lajků“). Co do množství původních postů ostatních uživatelů vykazoval naopak největší aktivitu profil Strany svobodných občanů (1 347), následovaný ANO 2011 (1067) a Stranou zelených (807). Několik stran (ODS, KDU-ČSL a SPOZ) na svých profilech vkládání příspěvků ostatních uživatelů nepovolilo.

Suverénně nejvyšší koncentraci komunikace ze strany uživatelů, měřenou počtem komentářů a odpovědí na ně, vykazoval profil ANO 2011.

Intenzivní diskuse – odvíjející se přitom mnohem více od příspěvků stran než od těch publikovaných samotnými uživateli – se dále odehrávaly na profilech TOP 09 (7 255 komentářů a 3 468 odpovědí) a Pirátské strany (6 711 komentářů a 3 800 odpovědí), s poněkud větším odstupem pak následoval Úsvit (dohromady 6 472 komentářů a odpovědí).

Jistou zajímavostí je fakt, že profily ČSSD a ODS, tedy stran, jež publikovaly relativně nízký počet vlastních příspěvků a mobilizovaly relativně malé množství fanoušků, generovaly srovnatelné, či dokonce vyšší množství uživatelských komentářů než profil Strany zelených. ČSSD tak paradoxně vykázala vůbec nejvyšší průměrný počet reakcí (komentářů a odpovědí) na jeden příspěvek stránky – 129 (druhé ANO 2011 mělo v průměru 128 reakcí), přičemž průměr za celý sledovaný soubor třinácti politických stran byl 58 reakcí na příspěvek.

Při celkovém pohledu lze říci, že využití Facebooku coby nástroje volební mobilizace v rámci kampaně mělo největší efekt u nových a „alternativních“ stran, především u ANO 2011. Mobilizační potenciál Facebooku dále využily menší strany jako Česká pirátská strana, Strana svobodných občanů, Strana zelených či Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Naopak velké etablované strany jako ČSSD, ODS a Komunistická strana Čech a Moravy nevěnovaly volební komunikaci na Facebooku srovnatelně velkou pozornost.

Původní článek naleznete zde.

Autor: Václav Štětka, vedoucí výzkumné skupiny PolCoRe (upraveno redakcí)