Autor textu MediaGuru
Pětice novinářů založila sdružení Free Czech Media proti omezování
svobody médií.
Sdružení novinářů proti omezování svobody médií s názvem Free Czech Media vzniklo v Praze. Založili ho novináři Pavel Šafr, Tomáš Klvaňa, Barbora Tachecí, Jan Jandourek a Jefim Fištejn.
„Naším cílem je sledovat případy mocenské manipulace, skryté cenzury a zřejmé autocenzury, které se množí v klíčových českých médiích,“ řekl na ustavující schůzi hnutí nově zvolený předseda sdružení Pavel Šafr.
Nová organizace novinářů vznikla pod právní formou „zapsaný spolek“ ve dnech 25. výročí pádu komunistického režimu, přiblížil MediaGuru.cz Šafr. Motivem k jejímu vzniku má být skutečnost, že míra svobody slova a nezávislosti médií na politické moci se v období, kdy si Česká republika připomíná čtvrtstoletí od návratu demokratických poměrů, snižuje.
Free Czech Media chce míru svobody sledovat prostřednictvím vlastních webových stránek. Spuštěny mají být v lednu 2015. Web Free Czech Media má informovat i o porušování principů svobody slova v zahraničí. Na začátek nového roku plánuje uspořádat diskusi o stavu médií v České republice.
Free Czech Media se bude zároveň zajímat o mocenský nátlak na práci novinářů, propojování politické, ekonomické a mediální moci, faktickou pluralitu a podmínek pro férovou politickou soutěž. Sdružení chce svoji činností upozorňovat na riziko koroze demokratických poměrů v České republice.
Dalším úkolem Free Czech Media je informovat mezinárodní instituce o stavu svobody slova v ČR.
Zakladatelé Free Czech MediaPavel Šafr, dlouholetý šéfredaktor několika tuzemských deníků a bývalý šéfredaktor týdeníku Reflex. Tomáš Klvaňa, vysokoškolský učitel a bývalý mluvčí prezidenta republiky. Jan Jandourek, rovněž vysokoškolský učitel a dlouholetý komentátor. Barbora Tachecí, televizní a rozhlasová novinářka a moderátorka a také bývalá šéfredaktorka stanice Radiožurnál. Jefim Fištejn, dlouholetý komentátor Radia Svobodná Evropa a dalších médií a také bývalý šéfredaktor Lidových novin. |
Programový dokument Free Czech MediaSvobodná média jsou nezbytnou podmínkou demokracie. Jejich pluralita a nezávislost na politické moci vytváří prostor pro šíření informací, svobodnou diskusi, veřejnou kontrolu a férovou soutěž politických sil. Svobodné vyjadřování názorů a volné šíření informací se opírají o 17. článek Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního zřízení České republiky. Právo na svobodu projevu je touto Listinou zařazeno na prvním místě ve výčtu politických práv a náš stát se k hájení a prosazování tohoto práva zavázal celou řadou mezinárodních smluv. V této době, kdy si připomínáme 25. výročí pádu totalitního režimu, musíme konstatovat, že znovu dochází k různým formám úpadku svobody projevu, volného šíření informací a k jistému omezování kritické diskuse o výkonu veřejné moci. Jakožto skupina novinářů, kteří dlouhodobě působili a působí v řadě klíčových médií v České republice, sledujeme bedlivě a s jistou starostí, jak znovu dochází k přehlížení či zatajování podstatných informací, které se nehodí klíčovým politickým silám, k protežování jedněch politiků na úkor těch druhých a k uzavírání prostoru pro výměnu názorů. Jakkoli tato změna směrem k nižší míře svobody je zapříčiněná změnou politické atmosféry i rozložení sil v zemi, předem bychom rádi uvedli, že zcela principiální zodpovědnost za tento úpadek nese samotná novinářská obec, a to tím, že se sama a dobrovolně konformizuje s mocí na principu jakési předběžné zbabělosti. Zásadní roli v tomto negativním procesu také sehrávají klíčoví manažeři médií, kteří oproti dřívějším dobám mnohem méně chrání nezávislost svých redakcí před politickými tlaky. Jako první zahájil útok na novinářskou obec nově zvolený prezident Miloš Zeman, a to přímo ve svém inauguračním projevu, v němž paušálně označil novináře za asociální skupinu. Tuto zdrcující kritiku, která by mohla mít v mnoha jednotlivých případech své důvodné jádro, nelze ve své generalizující podobě hodnotit jinak, než jako snahu umlčet kritická média. Prezidentův útok na svobodu projevu byl úspěšný a efektivní, což se téměř okamžitě projevilo na výrazné změně stylu práce většiny veřejnoprávních médií, čímž obecné snížení míry svobody v naší zemi dostalo poprvé znepokojující rozměr. Druhý útok na svobodu projevu se odehrál hned následně. V polovině roku 2013 došlo k vážným změnám ve vlastnictví českých médií. Tři významné české deníky a největší soukromá rozhlasová stanice se ocitly ve vlastnictví druhého nejbohatšího podnikatele v České republice, který ve stejné době založil politické hnutí a na základě masívního politického marketingu zasedl ve vládě. Je jím současný ministr financí Andrej Babiš, majitel gigantického ekonomického impéria, jehož zisky v mnoha ohledech závisí na státní politice, veřejných dotacích a veřejných zakázkách. V redakcích, které získal pod svoji kontrolu, proběhla masívní výměna novinářů na vedoucích místech i na citlivých pozicích politických komentátorů a zpravodajů. Tento proces se odehrál prakticky bez výraznějšího zájmu veřejnosti, přitom jeho důsledky pro férovou politickou soutěž a konkrétní výsledky voleb jsou dalekosáhlé. Tyto deníky totiž dříve určovaly v oblasti investigativní žurnalistiky velkou část mediální agendy a podílely se na odhalení závažného zneužívání moci. Jisté znepokojení je třeba vyjádřit i vzhledem k celkové struktuře vlastnictví médií v České republice. Zatímco ještě před dvěma lety většinu médií vlastnily profesionální mediální domy, které respektovaly mezinárodní standardy nezávislé žurnalistiky a více či méně úspěšně čelily obchodování s redakčními obsahy a jejich manipulaci, dnes většinu médií vlastní společnosti, jejich prioritní ekonomické zájmy jsou v jiných segmentech ekonomiky, než jsou média a často jde o strategické oblasti, do nichž intenzivně zasahuje státní moc. I tato média jsou ohledně své svobody a redakční nezávislosti mnohem zranitelnější než v minulosti. Domníváme se, že lidská společnost se může těšit ze své svobody jedině tehdy, jestliže se o ni aktivně stará a jestliže dokáže čelit znepokojujícím skutečnostem, které svobodu ohrožují, omezují nebo ji činí zranitelnější. Aby společnost mohla rozpoznat ohrožení, je třeba upozorňovat na kritické faktory, na manipulaci i na konformní chování novinářů, které rovněž poškozuje kvalitu kritické diskuse. Vše, co potenciálně či přímo ohrožuje svobodu, je třeba dokumentovat a s přesvědčivými důkazy a argumenty prezentovat veřejnosti. Tím chceme přispět k tomu, aby česká společnost mohla svoji svobodu bránit. Je ovšem na ni, nakolik to učiní. Abychom přispěli k ochraně svobody médií a k názorové pluralitě v naší zemi, hodláme vykonávat tuto činnost: 1. Sledovat vztah mezi politickým zabarvením zpravodajství a komentářů a vlastnictvím daného soukromého média. 2. Sledovat vyváženost a svobodné vyjadřování názorů ve veřejnoprávních médiích. 3. Zadávat nezávislé obsahové analýzy českých médií s akcentem na přístup opozice a kritické veřejnosti do hlavních médií. 4. Monitorovat personální změny na vedoucích místech v médiích ve vztahu k politickým vlivům. 5. Poskytovat informace mezinárodním institucím, které se zabývají úrovní svobody slova a prostředím pluralitních médií a s jejich pomocí vytvářet tlak na držitele politické, mediální a politické moci, aby nebránili vyjadřování svobodných názorů a publikování kritické žurnalistiky bez předběžných omezení a bez následků. 6. Působit na novinářskou veřejnost tak, aby se zvýšilo její povědomí o demokratických principech žurnalistiky a o svobodě a názorové toleranci v médiích. 7. Provozovat webové stránky, které budou publikovat informace o stavu svobodné žurnalistiky, budou prezentovat stanoviska na její obranu a v širším smyslu budou sledovat prostředí férové politické soutěže v České republice. Za tímto účelem zakládáme sdružení Free Media, které je vedeno jakožto zapsaný spolek příslušným úřadem státní správy. Věříme, že touto aktivitou podpoříme další svobodný vývoj naší země v širší rodině demokratických zemí. |
-mav-
Autor textu MediaGuru
Mediální projekt Jasně.cz, který vzniká v nové společnosti Czech Expert
Media vedené Libuší Šmuclerovou, chce vrátit novinařinu ke svým
kořenům. Podílejí se na něm i Robert Malecký, Martin Malý, Zuzana
Tvarůžková a Barbora Černošková.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Během deseti let se Seznam Zprávy zařadily k nejsilnějším českým
médiím s milionovým publikem a vlivem na veřejnou debatu. Podle Jindřicha
Šídla, který v Seznam Zprávách pracuje od počátku, se během této doby
proměnila nejen podoba projektu, ale i celá mediální krajina. V rozhovoru
se ohlíží také za vznikem pořadu Šťastné pondělí a všímá si
i ústupu médií s širokým dosahem a silným redakčním zázemím.