Studie: Názorové bubliny na FB nejsou nepropustné

Autoři studie uveřejněné časopisem Science zkusili otestovat „tloušťku“ názorové bubliny, do které se každý uživatel Facebooku dobrovolně uzavírá už jen z podstaty volby přátel a inklinace k politickému smýšlení. Pomocí analýzy sdílených novinek mezi více než deseti miliony uživateli Facebooku v USA, kteří explicitně dali najevo svou politickou orientaci, zjistili, že v průměru přibližně čtvrtina jejich přátel jsou smýšlení opačného, stejně jako necelá třetina novinek zobrazovaných ve výpisu zpráv na hlavní straně Facebooku.

Vzrůstající význam Facebooku a sociálních sítí obecně provázejí dva odlišné náhledy na to, jakým „oknem do světa“ ve skutečnosti jejich uživatelé hledí. Jeden úhel pohledu zdůrazňuje emancipační potenciál volného sdílení informací po síti, které nevyžaduje autoritu spravující kompletní tok informací – jednoduše kdokoliv může získat masivní podporu pro cokoliv. Z konzumentů obsahu se stávají zároveň jeho tvůrci.

Druhý pohled argumentuje narcistickou inklinací každého jedince posilovat takové vidění světa, které nejlépe odpovídá jeho vlastní představě sebe sama. Studie chtěla ověřit, do jaké míry jsou obavy z uzavíraní se do názorového ghetta opodstatněné. Zároveň vychází z toho, že pro tvorbu a vyjadřování názorů nejen na politické dění hrají významnou úlohu zpravodajská média. Již dříve jsme uvedli, že konzumace zpravodajství patří mezi stále nevyhnutelnější zážitek uživatelů sítí.

Míra sdílení zpráv podle stupně ideologického zabarvení

Názorově explicitní jedinci mají také svá oblíbená média, která vyhovují jejich pohledu na svět. Autoři výzkumu provedli základní světonázorové dělení na konzervativce a liberály (v našem kontextu by bylo výstižnější označení levice). Zatímco prvně jmenovaná skupina nejčastěji využívá jako zdroj zpráv televizní stanici Fox, její liberální protipól inklinuje ke sdílení článků ze serveru The Huffington Post. To neznamená, že na Facebooku nedochází k mísení zpráv z těchto zdrojů.

Čtvrtina zpravodajského obsahu, který lidé v kontaktech liberálů sdílejí, nese opačné názorové zařazení. V případě přátel konzervativců je dokonce o desetinu vyšší. V průměru si uživatelé rozklikávají sedm procent zpravodajského obsahu dostupného na hlavní stránce Facebooku.

Podle autorů toto názorové mísení souvisí s všeobecnou rozšířeností Facebooku. Tím, jak do virtuálního přátelství vstupují nejen přátelé v běžném slova smyslu, ale také například rodina, kolegové z práce či další známí, vytvoření dokonale izolované názorové bubliny se stává obtížnější. Masová média, jejichž obsah uživatelé sdílejí, tak navíc nadále plní kulturální úlohu ohniště, kolem kterého se nakonec pravidelně schází lidské společenství.

Výsledky studie mírně překvapily i dřívější kritiky vlivu sociálních médií na tvorbu názorů. „Efekt názorové bubliny stále existuje a je významný, ale ne natolik, jak bych čekal,“ uvedl pro The New York Times Eli Pariser, nynější šéf projektu Upworthy.com zaměřeného na tvorbu virálního obsahu.

Před efektem bubliny varoval v knize s názvem The Filter Bubble: What the Internet Is Hiding from You a také ve vystoupení v rámci cyklu přednášek TED. Na příkladu personalizace vyhledávavacích algoritmů Googlu i způsobu fungování Facebooku tvrdí, že v porovnání se „starými“ médii (noviny, televize) sice zmizela autorita editora, který rozhoduje o výběru zpráv – to ale podle Parisera neznamená, že nám určité informace nemohou zůstat více či méně záměrně skryté.

-jav-