Diskuse: Z českých médií se vytrácí pluralita

Podle názoru právničky Hany Marvanové se z českých médií vytrácí pluralita, uvedla na pravidelném setkání Rozpravy o českých médiích, které pořádá IKSŽ Fakulty sociálních věd. Na poli soukromých médií pozoruje trendy sílící koncentrace, kdy se počet klíčových vlastníků snižuje. V případě médií veřejné služby si zase všímá tlaků na omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.

„Trendu je potřeba čelit opačnými kroky,“ uvedla Marvanová s tím, že by mělo naopak dojít k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií na politice. V případě komerčních médií chce prosadit do legislativy zákaz křížového vlastnictví. „Kromě legislativního rámce a změn zákona k posílení nezávislosti médií by se mělo mluvit o tom, že to, co tady je, není normální. Ti, co mají politickou a ekonomickou moc, vlastní sdělovací prostředky a skrz ně mohou ovlivňovat názor občanů. Bereme jako normální, že politik si koupí média a veřejné mínění to přijme jako normální,“ poukázala dále na nutnost diskuse o těchto tématech.

Podle Marvanové lze zajistit vyšší pluralitu, aby v českém prostředí nevznikl „větší informační kartel“. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání by měl podle jejího názoru obsahovat zákaz tzv. křížového vlastnictví (tj. například vlastník rádia by nemohl vlastnit televizi). Možností může být také řešit křížové vlastnictví v rámci zákona o střetu zájmů, který by měl zamezit propojení politické a mediální moci.

Václav Štětka z Fakulty sociálních věd považuje pluralitu a autonomii za klíčové pro svobodné působení médií. Vývoj jde ale podle jeho názoru jiným směrem. „Sledujeme trendy k omezení autonomie a plurality v kontextu nedávno proběhlých změn,“ uvedl. Nebezpečí spočívá podle jeho názoru v tom, že se může snižovat počet médií, která budou otvírat důležitá témata. „Pokud pan Dospiva potvrdil, že každý má červený knoflík, který může zmáčknout, tak dochází k zakonzervování prostoru a vytvoření dezinformačního kartelu, kdy se některé informace na povrch nedostanou. To je největší nebezpečí,“ uvedl v diskusi.

Redaktorka Kateřina Šafaříková, která se rozhodla pro odchod z Lidových novin, si myslí, že nové vlastnické rozložení klade větší nároky na sílu myšlení šéfredaktora a jednotlivce. „Neexistuje síla, která by vás nutila něco napsat – nikdo mě ruku v Mafře, ani v Respektu nevedl.“ Odchází kvůli tomu, že cítí, že principy, které vyznává, byly porušeny. Každý má podle jejích slov tuto volbu: pokud nesouhlasí, může odejít. Nemyslí si ale, že svoboda se z českých médií vytratila. „Je větší autocenzura. Myslím si ale, že jak v Lidových novinách, tak v MF Dnes je pořád ještě možné dělat svobodnou novinařinu. Že to vyžaduje větší mentální pozornost, je nesporné, ale pořád to jde,“ zmínila. Zároveň se domnívá, že nelze apriori očekávat, že systém fungující v českých médiích veřejné služby je z hlediska svobody příznivější než v komerčních médiích. „Nezažila jsem prostředí s takovým mentálním nevolnictvím, jako je Česká televize nebo Český rozhlas,“ konstatovala po roční zkušenosti práce v České televizi.

Svůj příspěvek k pluralitě v českých médiích připojil ve čtvrtek večer na sociální síti Facebook bývalý šéfredaktor deníku Blesk a týdeníku Reflex Pavel Šafr. Ten se středeční diskuse na FSV UK neúčastnil. Na Facebooku ale naznačil, že existuje dohoda mezi majitelem deníku Blesk Danielem Křetínským a Andrejem Babišem. "Rád bych tu uvedl, že pan Křetinský slouží Andreji Babišovi a nechal zmanipulovat Blesk i Reflex tak, aby se v Agrofertu líbily," napsal. Tento výrok ale okamžitě zpochybnil reportér Reflexu Jiří X. Doležal. "Podezírat časopis Reflex, že nepíše kriticky o Babišovi, je skoro stejný jako podezírat mne, že nekouřím marihuanu. Sorry, Pavle, ale tenhle post je fakt úplně mimo realitu, zkuste si ten Reflex někdy přečíst a uvidíte, že panu továrníkovi věnujeme zaslouženou pozornost," reagoval.

-mav-