Nové hybridní TV vysílání umožní i alternativní spoty

pondělí, 21. září 2015, 12:03 TV Martina Vojtěchovská

Nová norma pro HbbTV přináší řadu novinek, říká šéf nových médií ČT Pavel Kohout.

Česká televize provozuje hybridní vysílání, tzv. HbbTV, od roku 2012. Je o tento typ vysílání v Česku zájem?

V letošním květnu jsme na službě HbbTV měli milion přihlášení, což znamená, že se alespoň jednou televize k této službě přihlásila. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 600 tisíc přihlášení, tj. o 150 %. Trend růstu HbbTV je velmi rychlý. Když jsem do České televize na podzim roku 2013 přicházel, využívalo HbbTV okolo sto tisíc přijímačů.

Lze z toho říci, jaký podíl HbbTV na televizní sledovanosti zaujímá?

Byla by to čirá spekulace, žádné oficiální měření není. Jediné, co máme k dispozici, je naše vlastní měření, které může mít určitou chybovost. Za co bych ale dal ruku do ohně, je trend. Nárůst je enormní.

Co podle vašeho názoru přispívá k růstu zájmu o hybridní vysílání?

Loni jsme se zaměřili na to, jak lidem říci, že službu hybridní televize mohou využívat. Snažili jsme se nenásilnou formou divákům ukázat, že pokud je to zajímá, mohou získat dodatečné informace. Vedle tzv. ČT bodu, kterým se aktivuje hybridní vysílání, předkládáme divákům i aktuální příležitosti, které se v HbbTV nabízejí. Kdybychom udělali televizní kampaň na podporu HbbTV, tak diváci budou muset udělat hned několik kroků. To by vedlo k přirozenému úbytku zásahu. I tento způsob komunikace nám pomohl k tomu, že se nám podařilo zdvojnásobit využívání HbbTV obsahu.

Které aplikace jsou v rámci HbbTV nejvyužívanější?

Jednoznačně vede iVysílaní. Ostatní věci jsou doplňkové, mnohdy experimentální. Teď jsme třeba spustili referenční příručku formátů. Dnes televize experimentují se super HD rozlišením, jsou k dispozici testovací streamy nebo kanály, ale lidem třeba nefungují. Nevědí, jestli je to problém jejich přijímače. Proto jsme přímo do televizoru vložili encyklopedii formátů, aby si diváci mohli ověřit, jaký formát v televizi funguje.

To znamená, že nejčastěji využívaná služba v HbbTV je služba, která disponuje rozsáhlým archivem.

Chování diváků HbbTV vysílání je velmi podobné chování diváků na webu všech televizních stanic. Lidé primárně hledají to, co v televizi nestihli. Z podstaty věci je HbbTV doplňková služba k vysílání. A to by měla splňovat – je to primárně televizní obsah. Pokud zrovna v nějakou chvíli obsah divákovi nevyhovuje, nebo o něj přišel, nebo má pocit, že by ho mohl nějak rozšířit, může využít HbbTV.

Za dobu, co ČT hybridní vysílání provozuje, se technologie rychle vyvinuly. Chystáte nějaké novinky směrem k divákům?

Testujeme možnost ovládání HbbTV pomocí libovolného browseru nebo aplikace. Například z tabletu, mobilu nebo stolního počítače se může stát dálkový ovladač, takže nebude nutné používat klasický ovladač.

Osobně si hodně slibuji od nové normy HbbTV 2.0, která byla uvedena letos v únoru. V této normě je mj. vyřešen problém synchronizace terestrického vysílání a internetu na vysoké přesnosti. Pro vysílatele tak skýtá možnosti rozšířit např. film o další zvukové stopy. Bez HbbTV to může být v klasickém terestrickém vysílání kvůli přenosovým kapacitám nákladné. Díky HbbTV si ale divák bude moci vybrat alternativní zvukovou stopu a obraz sledovat přes terestriku. HbbTV doručí dodatečný televizní obsah, který je pro diváky prozatím nedostupný.

Ovládání pomocí jiných přístrojů testujete, v jaké jste fázi?

Je to velmi experimentální věc, ještě ji nějakou dobu budeme testovat. Myslím si, že je to ukázka toho, kam svět v HbbTV spěje a co technologie umožní. Navrhli jsme takové řešení, že do budoucna bychom měli být schopni synchronizovat i jiné akce než jen play a stop. Televizi je možné spárovat s jiným zařízením a jeho pomocí vybírat z nabídky, zastavovat scény atp. Chceme přijít s hrou pro děti, kde bychom sychnronizaci ovládání využili k tomu, aby se např. váš mobil proměnil v joystick.

Norma byla uvedena letos na podzim, kdy očekáváte, že výrazněji promluví do podoby HbbTV?

Odhaduji, že na začátku roku 2016 přijdou první zařízení do produkce, masověji šířit se budou v roce 2017. Pokud vezmeme v úvahu průměrnou dobu obnovy televizorů v Česku, což je asi 5-6 let, tak reálné masové použití v Česku může být až kolem roku 2022. Je to zdánlivě daleko, ale mnohé se ještě může změnit. Je fantastické, že víme, co přijde.

Jak moc se tím změní sledování klasické televize?

Jsem optimista v tom, že nová norma HbbTV umožní přinést menšinovému divákovi zážitek, který není možné přinést z důvodu vysokých nákladů přes tradiční distribuční cesty. Je to skvělý doplněk, ale HbbTV se určitě nikdy nestane primární distribucí televizního obsahu. Kapacita linek je v Česku taková, že si nedokážu představit, že 2-3 miliony lidí paralelně sledují např. nějakou sportovní událost. Možná až v tom roce 2022. Zatím si myslím – a historie to ukazuje – že vývoj nových zařízení běží rychleji než vývoj síťové infrastruktury.

Počítá nová norma i s možností plateb?

HbbTV řeší i obchod. Je to podle mě otázka, kdy by byl nějaký šikovný vývojář schopen implementovat do HbbTV platební terminál. Nová norma bude schopná nabídnout třeba alternativní reklamní blok. Díky IP odezvě je možné změřit publikum, a tak je možné personalizovat obsah. Vždy ale bude nutné trefit se do programové skladby.

Bude synchronizace možná pro všechny pořady?

U přímých přenosů to asi nepůjde, HbbTV má určité zpoždění a alternativní záznam bude dostupný jen k tomu, co už je předtočeno. Problém tkví v tom, že různé distribuční cesty jsou různě rychlé. Např. zpoždění satelitu je řádově několika vteřinové. A pak také každý přijímač (a jeho procesor) je jinak výkonný, takže dochází k dalšímu zpoždění. To vede k tomu, že přímo televizor musí mít v sobě synchronizační mechanismus. To je právě předmětem nové normy HbbTV 2.0, tak aby bylo možné oba světy synchronizovat.

Uvažujete o tom, že byste do HbbTV zařadili reklamu?

Reklamu nezařazujeme, platformu používáme pro distribucí informací pro diváky ČT o nových pořadech

A pokud jde o vývoj dalších aplikací?

Uvažujeme o tom, že bychom postupně přidali aplikaci pro  novou „24“. S květnovým hokejovým mistrovstvím jsme uvedli možnost pustit si pořady živě. Na co máme práva, můžeme do živého vysílání zařazovat. Nové je také to, že se nám podařilo zakomponovat timeshift i do HbbTV. Pořady je možné přetáčet o několik hodin dozadu. V iVysílání máme timeshift dlouho, ale bylo náročné ho implementovat i do HbbTV. Další novou věcí je možnost indexu pro věci z archivu – např. při sledování Všechnopárty si mohu vybrat na jedno klinutí (bez přetáčení) konkrétního hosta, který mne zajímá. Pro nevidomé jsme zavedli možnost pustit pořad ve verzi s audiodeskripcí.

Jak zájem o HbbTV ovlivní televizní sledovanost?

Myslím si, že se do budoucna změní struktura přístupů ke službám ČT ve prospěch chytrých televizí. Je to i logické. Když sledujeme televizi a něco nám uteče, tak už musíme být velkými fanoušky, abychom vstali a šli si pustit záznam pořadu na PC či jiném zařízení. Pro televizního diváka je HbbTV nejpřirozenější cesta jak internetový obsah sledovat. Je příjemné sledovat, že si tohoto faktu je vědomo více a více diváků i lidí z řad odborné veřejnosti.

Pavel Kohout, výkonný ředitel Nových médií, Česká televize

Na pozici vedoucího Nových médií České televize nastoupil v říjnu 2013. Dříve působil v on-line divizi televize Prima, ještě předtím byl ředitelem softwarové firmy Advantage Solutions. V roce 1996 stál u zrodu první české multimediální encyklopedie na CD-ROM.

Foto: Česká televize