Skopalík: Rádio vnímám nejblíže tištěným titulům

Jaromír Skopalík opustil letos na podzim pozici generálního ředitele vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP), které je mj. vydavatelem regionálních deníků Deník. Po odchodu z VLP se rozhodl kandidovat na post generálního ředitele Českého rozhlasu. Níže přinášíme jeho pohled a zdůvodnění.

Kdy jste začal uvažovat o kandidatuře na post generálního ředitele Českého rozhlasu a co bylo hlavním důvodem, proč jste se do soutěže přihlásil?

Podat přihlášku do výběrového řízení na generálního ředitele Českého rozhlasu jsem se rozhodl v okamžiku ukončení spolupráce s Vltava-Labe-Press, v pozici předsedy představenstva a generálního ředitele. VLP s ČRo úzce spolupracovala, proto jsem měl možnost vývoj v ČRo z relativně malé vzdálenosti sledovat. Ihned jsem tak po odstoupení pana Duhana zaznamenal vypsání výběrového řízení radou Českého rozhlasu.

Posun k rádiím, v tomto případě do ČRo, vnímám v mém profesním životě jako logické. Bez ohledu na to, že VLP je privátní společnost a ČRo, jak známo, médium veřejné služby, mají obě mediálními společnosti mnohem více společného, než by se na první pohled zdálo. Jsem přesvědčený, že nabyté zkušenosti z řízení firmy, která je identicky velká (obrat 2,2 mld. Kč, 1.500 zaměstnanců), věnuje se rovněž regionálním médiím a jako svoji nejdůležitější činnost vnímá kvalitu obsahu nabízeného svým konzumentům, mohu plně vyžít při řízení ČRo.

Nepovažujete za nevýhodu, že jste svůj profesní mediální život zasvětil především vydavatelskému odvětví a tištěným titulům?

Média jsou jeden obor, ve kterém se potkávají různé mediatypy – elektronická média, printy (časopisy a noviny), televize, rádia…. Každý má svoje specifika, ale velmi se navzájem prolínají a ovlivňují. Ředitel mediální společnosti, jejíž hlavní obor jsou tištěné tituly a elektronická média, musí mít přehled o všech ostatních mediatypech. Nepřestoupil bych do zcela nového oboru a nezačínal z čisté vody. Naopak, za svoji výhodu považuji zkušenosti z řízení velkých mediálních domů a dlouholetou orientaci v mediálním prostředí Česka i Evropy.

V Bauer Media Group byla významnými médii v portfoliu rovněž rádia. V Polsku, na Slovensku a ve Velké Británii se jednalo o rádia s nejvyšší poslechovostí či velmi silná. I v ČR jsme se intenzivně věnovali možnosti akvizice některého z velkých rádií. Velký zájem jsem měli o rádio Impuls. Úzce jsme s jednotlivými rozhlasovými skupinami spolupracovali. Rádio tak z koncernového i mého pohledu bylo printům nejbližším médiem.

Mezi řízením vydavatelství a veřejnoprávního média mohou být na manažerské úrovni některé shodné prvky. Jsou podle vás takové? Co by například bylo možné přenést z řízení tištěných titulů do rádia?

Když chcete úspěšně řídit velkou společnost, bez ohledu na to, je-li komerční nebo nekomerční, vždy pracujete s lidmi. Na vaši činnost máte v rámci rozpočtu přiřazené prostředky. Do finančního rámce se musíte vejít a v intencích plánu buď akcionářům přinést očekávaný zisk, nebo prostředky v případě ČRo získané z drtivé většiny z rozhlasových poplatků, smysluplně reinvestovat do kvality lidí a obsahu.

Řízení tak vždy zůstává řízením se svěřenou zodpovědností za výsledky pověřenému managementu.

Absolutně přenositelná z privátní sféry a zároveň nutnou podmínkou fungování každé úspěšné společnosti, je její jasná struktura, transparentnost, znalost zodpovědnosti konkrétního člověka za svěřené úkoly a tím přehled a možnost opravdového vlivu a řízení. Tato zlatá pravidla neznají hranice právní formy společnosti.

Co považujete pro rozvoj Českého rozhlasu za klíčové?

Nechci zde úplně zacházet do detailu. Otázce jsem se věnoval ve svém konceptu výhledu Českého rozhlasu na období 2016 až 2021, který byl součástí požadovaných materiálů pro přihlášku do výběrového řízení. Všechny koncepty jsou veřejně dostupné a tak uvádím hlavní teze pouze telegraficky:

Udržení a budování současné pozice ČRo, jako významného média veřejné služby. Tj. schopnosti přinášet objektivní zpravodajství bez preferencí některého z politických názorů.

Dokončení restrukturalizace a posouzení, je-li současně nastavený model ve všech svých detailech správný, nevyžaduje-li pro lepší fungování jisté úpravy.

Vytvoření jasného rámce – včetně legislativního, finančního a časového – pro případný přechod na digitální vysílání.

Jasná profilace jednotlivých rozhlasových stanic.

Přehledná pravidla pro komunikaci mezi jednotlivými úseky a manažery v rámci ČRo.

Exaktní pohled prostřednictvím contollingu na veškeré finanční toky uvnitř organizace. Tím jasná znalost ekonomiky a přiřaditelnost významu každé jednotlivé investici, každému i tomu nejmenšímu projektu.

Co byste chtěl ve vedení ČRo prosazovat?

Profesionalitu a férovost. A to v každé činnosti a při každé příležitosti, ve které se ČRo prezentuje či které se věnuje.

Jaká jsou podle vašeho názoru pozitiva a negativa současného Českého rozhlasu?

Jedná se o silnou, respektovanou a při hledání jakési balance mezi privátními a veřejnoprávními médii, významnou mediální společnost. Český rozhlas má spolu s Českou televizí absolutně nezastupitelnou roli při tvorbě a nabídce objektivního zpravodajství veřejnosti. Společně spoluvytvářejí jakousi objektivní informační dálnici. Dáno tradicí, zásahem a vlivem ČRo na veřejné mínění. Toto vnímám jako obrovské pozitivum ČRo.

Jako jisté negativum, které je ale logické, ČRo s ním pracuje a hledá optimální řešení v dlouhodobějším procesu, je jasná profilace jednotlivých rozhlasových stanic. S tím souvisí klíčové téma, které opakuji jako mantru. Tím je obsah jednotlivých rozhlasových stanic dle jejich jasného konceptu. Musí být přiravovány pro svoje posluchače a cílové skupiny bez velkých vzájemných kanibalizací.

Na jakých pilířích má Český rozhlas do budoucna stavět?

Jednoznačně na kvalitě a vyváženosti zpravodajství, jeho objektivitě a apolitičnosti. Zapomenout nesmíme, ač se to může zdát v porovnání s konstatováním v předchozí větě jako méně důležité, na atraktivitu, zábavnost mluveného slova, jednotlivých pořadů a v neposlední řadě hudební části vysílání. Tato část vysílání Českého rozhlasu není podstatně méně důležitá, než zpravodajská a informační. Rádio musí svému posluchači „chutnat“.

-mav-