Autor textu MediaGuru
Po seriálu Na vodě uvede Nova své zbývající jarní novinky v průběhu
března.
Televize Nova nasadí seriál Drazí sousedé, svoji novinku pro letošní jarní vysílání, od středy 9. března. Komediální seriál z prostředí malé vesnice zamýšlí vysílat dvakrát týdně – vždy v pondělí a ve středu. Na tiskové konferenci představila Nova seriál Drazí sousedé jako svoji hlavní letošní jarní novinku.
V programy Novy částečně nahrazuje seriál Doktoři z Počátků, jehož vysílání skončilo. Aktuálně na pondělní večery Nova nasazuje mj. seriál Atentát, který své vysílání završí na začátku března. Středeční večery v současnosti patří reality show Výměna manželek. Od středy 9. března se tak místo Výměny manželek objeví od 20:20 nový seriál Drazí sousedé.
Příběh seriálu Drazí sousedé se odehrává ve vesničce Vlkov na okraji národního parku. Hlavními hrdiny jsou strážce parku Honza (Tomáš Novotný) a lékařka Kateřina (Lenka Zahradnická), která se kvůli poslední vůli svého dědečka do vesnice přistěhuje z města. Diváky čeká příběh boje vnoučat s vesnicí o milionové dědictví.
Nová zábavní show Tvoje tvář má známý hlas vyplní na Nově sobotní večery. Poprvé se divákům představí v sobotu 26. března. Nova nasazením licenční reality show tak mění strategii pro sobotní večerní vysílání, které dosud patří převážně filmové produkci.
Ivana Chýlková, Petr Rychlý, Adam Mišík, Iva Pazderková, Hana Holišová, Petr Vondráček, Anna Fialová a David Kraus se za pomoci maskérů, kostymérů, stylistů a učitelů zpěvu, tance a herectví se představí v netradičních rolích velkých osobností světové i české populární hudby. Cílem je, aby soutěžící vypadali co možná nejvíce jako, které mají představovat. Výkony soutěžících hodnotí čtyřčlenná porota ve složení Jakub Kohák, Janek Ledecký, Jitka Čvančarová a čtvrtým porotcem bude v každé epizodě jiná hostující osobnost, moderátorem je Ondřej Sokol.
Formát pořadu je licenční, produkuje ho společnost Endemol Shine Group pod názvem Your Face Sounds Familiar.
Třetí novinkou v programu Novy je seriál Na vodě, který startuje své vysílání v neděli 7. února.
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.