Autor textu Martina Vojtěchovská
Poslanecká sněmovna dnes zvolila šest nových kandidátů do Rady České televize, kteří obsadí šest uprázdněných míst. Do Rady Českého rozhlasu zatím poslanci zvolili dva kandidáty na tři volná místa, o dalším kandidátovi do rozhlasové rady rozhodnou v dalším kole volby ještě dnes. Oznámil to předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Do Rady ČT poslanci zvolili redaktora ČRo Jana Bednáře, filosofa a publicistu Michaela Hausera, bývalého rektora Vysoké školy ekonomické Richarda Hindlse, novináře internetového deníku Referendum Vratislava Dostála, novináře Luboše Beniaka a bývalou poslankyni KSČM Ivanu Levou.
Do Rady Českého rozhlasu zvolili v prvním kole volby Jiřího Vejvodu a Hanu Dohnálkovou. Do druhého kola volby na zbývající místo v rozhlasové radě postupují Václav Chalupa a Miloš Rejchrt.
Do televizní rady se nedostal například někdejší mluvčí úřednické vlády Roman Prorok, který obdržel jen jeden hlas, ani Zdeňka Hůlová, která v minulosti v Radě ČT již zasedala. Nedostala se do ní ani novinářka Petra Procházková, které dalo hlas 82 poslanců.
Mediální analytik a pedagog Milan Šmíd míní, že noví členové mohou přinést jisté oživení, ovšem v rámci limitů stanovených zákonem. „Jako pozitivní vidím, že jde víceméně o osobnosti, které již mají nějaký veřejný profil," řekl ČTK. Poukázal zároveň na to, že šestice zvolená do Rady ČT je pravo-levá, podobně jako je rozdělený Parlament. Žádné radikální změny nicméně neočekává. „Základní struktura je daná a pokud dojde ke změnám, tak pouze postupným," dodal.
-čtk-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Poslanci za Starosty chtějí ve Sněmovně řešit podezření, že někteří
členové Rady České televize, kteří mají šanci být opětovně zvoleni,
brali úplatky za volbu ředitele ČT.
# Aktuality # TV & video # Audio
Poslanecký návrh na zrušení poplatků za ČT a ČRo pro některé skupiny
poplatníků by Sněmovna měla schválit před posledním kvartálem
letošního roku, tvrdí poslanec Patrik Nacher.
Současný model financování médií veřejné služby v Česku není podle
nové studie nutné zásadně měnit. Analýza založená na srovnání
třinácti evropských zemí upozorňuje, že případná reforma by mohla
ohrozit stabilitu financování i redakční nezávislost a přinést nová
rizika.