Quo vadis press release?

Tradiční tisková zpráva jako forma sdělení nedávno oslavila stovku. Nyní se pomalu a věkem unavená ubírá směrem k nejisté budoucnosti. Na paty jí šlapou nepřátele soustředící se kolem webu 2.0, říkají si blogy, videoblogy, RSS čtečky či podcasty. Dožije se tisková zpráva alespoň dalších deseti let anebo se máme připravit na její odchod do věčného archivu?

V tomto duchu dnes uvažují někteří vyznavači a aktivní uživatelé nových technologií z oblasti marketingové komunikace. Ruku v ruce s otázkami, zda nastal opravdu čas na radikální změny, a zda je třeba výrazně měnit to, co relativně dobře funguje.

Nové technologie přinášejí rozsáhlé variace na sdělování informací, na první pohled snazší a vycházející vstříc pohodlným uživatelům webu 2.0, kteří jsou dobří zákazníci a je jich čím dál více. Objevují se termíny „tisková zpráva 2.0“ nebo „tisková zpráva pro sociální média“ (Social Media Release), které označují formu tiskového sdělení na bázi vychytávek webu 2.0.

Tisková zpráva 2.0 má podobu multimediálního formuláře, který soustředí informace v různých formách. Najdete v ní krátký popis zprávy, odkaz na podcastové nebo MP3 sdělení, fotografický materiál či názorná videa. Nabízí se k umístění na záložkové portály jako je del.icio.us, což je úschovna odkazů, kam si pod svým účtem můžete umístit odkazy na vaše oblíbené články či blogy, nebo si ji můžete nastavit ke stahování RSS čtečkou.

Příkladem tiskové zprávy 2.0 je tento template na obrázku níže (zdroj: www.shiftcomm.com/downloads/smprtemplate.pdf).
Nebo jiný příklad nové tiskové zprávy od Coca Coly: http://www.flickr.com/photo_zoom.gne?id=476995838&size=o

Kritikové nové formy poukazují na příliš velké množství informací a zdrojů, které novinářům zbytečně komplikuje život, a na rozdíl od klasické formy zabírá více času. Pro českého píáristu a běžného novináře je to zatím pohled do daleké budoucnosti. Přece jen zatím ne každý novinář pročítá zprávy přes RSS čtečku, je ochoten poslouchat podcasty či procházet videa, na jejichž základě by chtěl napsat zprávu. To samé platí o některých skupinách příjemců našich sdělení. Např. rostoucí cílovou skupinu seniorů multimediálně zatím nejspíš neoslovíme.

Výborně se ale bude hodit pro přípravu obsáhlého a složitého tématu, například při uvedení převratné novinky technologicky náročných produktů, tedy tam, kde je třeba hodně názorně vysvětlovat. Pro klasické zpravodajství vyhovuje stále dobře tisková zpráva s fotografiemi, ze které se dají lehce zkopírovat citace a naformulovat dobrý text. Koneckonců většina našich cílových novinářů sedí stále v redakcích „starých médiích“, jejichž výstupy multimediální rozhodně nejsou. Tisková zpráva 2.0 je již teď skvělým nástrojem pro oslovování komunit na blogosféře. Ale stále platí, že kvalitní tradiční tisková zpráva novináře neurazí.

Nové trendy ukazují na budoucí vývoj a není radno je podceňovat a to na obou stranách – v odděleních či agenturách public relations stejně tak jako v redakcích novinářů. Kdo má odvahu a přijde ve správný čas mezi prvními, vytěží obvykle nejvíce. Opoždění vás může posunout k outsiderům trhu, stejně tak jako nevhodné radikální řezy do postupů, které ještě dobře fungují.

Různé pohledy na nové tiskové zprávy najdete například v záložkách Del.icio.us, mezinárodní technologické praxe Fleishman-Hillard – FH Digital.

 

10.07.2007
Fleishman Hillard
Šproch

Jméno:

Email (nebude zobrazován):

Prosím opište kód nahoře:

Text komentáře:

Všechna pole jsou povinná