Marek Vácha a Barbora Hoduláková, zdroj: Fuse
Pomalá móda, upcyklace, péče o krajinu a druhová pestrost, plýtvání jídlem či nakládání s vodou a odpady. To jsou hlavní témata výstavy s názvem ZeMě, zaměřené na otázky udržitelnosti, na kterou zve Národní muzeum do jara 2023. Na příkladech lokálních zkušeností a současných výzkumů návštěvníkům interaktivní formou nabízí možné cesty k řešení výzev, jimž v přístupu k životnímu prostředí čelíme.
Výstava, která je zároveň vůbec první recyklovanou expozicí naší nejvýznamnější muzejní instituce, si přitom všímá již existujících českých inspirativních projektů a praktickými ukázkami, návody i zdroji navíc poskytuje tipy pro každodenní život. V rozhovoru pro MediaGuru.cz si se spoluautorkou výstavy Barborou Hodulákovou z Oddělení vzdělávání a kulturních aktivit Národního muzea povídal Marek Vácha, sustainability specialist agentury Fuse ze skupiny Omnicom Media Group.
Výstava ZeMě netradičně kombinuje text, infografiku, audiovizuální média, schémata či mechanické interaktivní prvky. Jde o dost jiný koncept, než na co jsou návštěvníci muzea zvyklí. Do jaké míry je pro vás důležité pobavit, edukovat, esteticky zaujmout nebo nějak vtáhnout do dějin?
Barbora Hoduláková (BH): Kombinace všech prvků je důležitá, pracujeme s mixed media prezentací a více úrovněmi informací, které návštěvníci postupně objevují. Zásadní je edukace, a to jak přímo na výstavě, tak i v dalších vzdělávacích programech, které u nás probíhají. Návštěvníky jsme chtěli co nejvíce aktivizovat prostřednictvím interaktivit, kvízů nebo zpětné vazby. Například u tématu jídla se mohou zájemci podělit o tipy na bezmasé pokrmy, čímž vybízíme k přemýšlení o spotřebě masa, jejíž snížení vede k nižší ekologické stopě. Hravějšími prvky jsou také různé výzvy, které mohou návštěvníci přijmout. S výstavou je spojený i bohatý doprovodný program v podobě programů pro školy, přednášek, workshopů, happeningů, vycházek či autorského divadla. Přestože je primárně orientována na mladší návštěvníky a rodiny s dětmi, svou hravou atmosférou zaujme snad všechny generace. Na její přípravě jsme navíc spolupracovali s předními vědeckými institucemi, neziskovými i environmentálními organizacemi.
Motto výstavy zní ‚Záleží na mně, jaká bude Země’ a je zároveň pilotním projektem Národního muzea využívajícím recyklovaný výstavní mobiliář. Co vás k tomu vedlo?
BH: Motto v sobě spojuje určitý osobní závazek a také implikuje propojenost nás všech v době klimatické změny. Je potřeba se na ni připravit a adaptovat, hledat inspiraci i možné řešení uvědomělejšího přístupu k prostředí kolem nás. A pokud sami výstavou komunikujeme téma udržitelnosti, je zcela přirozené, že i její samotné provedení by mělo být udržitelné. Ostatně, to byl i požadavek Ekologické iniciativy zaměstnanců Národního muzea, která za myšlenkou výstavy o udržitelnosti stojí. Recyklací výstavního mobiliáře a jeho znovupoužitím pro novou výstavu jsme tak vytvořili ukázkový příklad, jak snížit dopad na životní prostředí v muzejnictví nebo obecně galeriích a expozicích. Jde o první výstavu o udržitelnosti a zároveň první recyklovanou výstavu Národního muzea. Třeba inspirujeme i další muzejní instituce, které by se mohly vystavování klimatické změny věnovat po nás.
Kde jste hledali témata, koncept či klíč, jak klimatickou změnu v rámci výstavy přiblížit široké veřejnosti formou, která ji osloví?
BH: Chtěli jsme, aby výstava byla místem komunitního setkávání. Má trochu jiné tempo návštěvnického poznání než expozice, je zde uvolněnější a otevřený prostor, který si můžete procházet jakkoli, a na konci si vybrat výzvu, čemu byste se v rámci změny přístupu k prostředí, ve kterém žijete, mohli více věnovat. Využitím všech netradičních prvků a rozvrstvením informací, které lze rozkrývat a objevovat, míříme i ke sdílení zkušeností a mezigeneračnímu dialogu. Je to vlastně taková hra. Princip hry jsme zvolili záměrně i proto, že určitá témata jsou v našem kulturním prostředí kontroverzní. Nemohli jsme samozřejmě pojmout všechno, proto jsme vybrali témata jako voda, krajina, biodiverzita, jídlo, oblečení a upcycling, která věříme, oslovují široké publikum.
Návštěvníkům místo ultimátních návodů nabízíte alternativu a pozitivní náhled na změnu v optice klimatické krize a osobní odpovědnosti…
BH: Ano. Určitě jsme mysleli na to, že návštěvníky chceme pozitivně motivovat. Nechtěli jsme nikoho strašit, chceme, aby odcházeli s pocitem naděje, že bitva ještě není prohraná a můžeme leccos sami pozitivně změnit. Domů si tak návštěvníci mohou odnést tipy do svého každodenního života. Samozřejmě, tipy zaměřené na osobní odpovědnost nevyřeší klimatickou krizi, a proto neopomíjíme, že je potřeba systémových změn a proměny hospodářství, a komunikujeme to už v úvodu výstavy nebo v knihovně. S kolegy bylo pro nás důležité nepředstavovat téma udržitelnosti tak, že je potřeba nějaký asketismus, ale spíš hledat způsoby k zapojení se a vybízet také k dožadování se i celospolečenských řešení. Snažíme se, aby se témata, která ve výstavě otevíráme, stala součástí mainstreamu a veřejné diskuse a více rezonovala.
Výstavu doprovází i různá videa. Mají nějaké specifické zaměření?
BH: Máme zde například hravé skeče s pointou, které mají za cíl návštěvníky pobavit a motivovat. Shrnují také výzvy v závěru výstavy a uvádí vše do kontextu. V rámci vzdělávacích programů můžeme pak vše více do hloubky probírat s žáky i dospělými. Informace z výstavy umístíme také na internet, aby se i po návštěvě výstavy v Národním muzeu zájemci k zajímavým tipům a doporučením, jak se chovat udržitelně, mohli vrátit.
Autor rozhovoru: Marek Vácha, Sustainability Specialist, Fuse
Tagy
