Mediální vzdělávání je v Česku neuspokojivé

Ilustrační foto, zdroj: Pixabay

Vnímání významu výuky mediální výchovy v prostředí českých škol vzrostlo — za důležité jej považuje naprostá většina ředitelů i samotných vyučujících mediální výchovy. Jednotná koordinace na úrovni školy a podpora státu k rozvoji mediální gramotnosti ale chybí. Polovina vyučujících hodnotí své kompetence v této oblasti pouze na úrovni mírně pokročilé, čtvrtina se považuje za začátečníky a jen třetina vyučujících mediální výchovy se zúčastnila vzdělávací akce zaměřené na související témata. 

Tyto skutečnosti vyplynuly z průzkumu Stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách mezi bezmála čtyřmi sty řediteli a šesti sty osmdesáti vyučujícími mediální výchovy na základních a středních školách v České republice, který pro vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni realizoval STEM Ústav empirických výzkumů.

„Stav mediálního vzdělávání je dlouhodobě neuspokojivý, což potvrzuje i náš nejnovější výzkum. Na téměř pětině základních škol se podle vyjádření ředitelů mediální výchova nevyučuje vůbec. V případě středních škol je takových celkově desetina, u středních odborných učilišť pak skoro čtvrtina. Většina vyučujících se mediální výchově věnuje krátce a neabsolvovala ani žádné relevantní školení. Svou připravenost k výuce mediálních témat sami hodnotí jako nedostatečnou, uvádějí, že kvůli velkému objemu látky nemají na mediální výchovu dostatek času. Naprostá většina vyučujících si přitom sestavuje vlastní individuální výukový plán. Školy nemají ani jednotnou vzdělávací strategii a nijak nevyhodnocují výsledky mediální výchovy,” komentuje výsledky průzkumu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.

Navzdory rostoucímu vnímání významu mediálního vzdělávání i tomu, že je mediální výchova jedním z průřezových témat Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, téměř pětina základních škol (18 %) podle tvrzení ředitelů mediální výchovu nevyučuje. U středních škol činí tento podíl 11 %. V případě středních odborných učilišť 23 %.

Více než polovina respondentů z řad vyučujících uvedla, že klíčovou motivací pro zahájení výuky v oblasti mediální výchovy pro ně byla snaha rozvíjet mediální gramotnost žáků (52 % ZŠ, 55 % SŠ). Pro více než dvě pětiny respondentů (43 % ZŠ, 44 % SŠ) byly hlavním impulzem dezinformace kolující ve veřejném prostoru (např. v souvislosti s pandemií covid-19). Vlastní zájem o výuku mediálních témat uvedlo jako hlavní impulz 32 % vyučujících středních škol a 18 % vyučujících základních škol. Pro učitele základních škol byl podstatnější impulz v podobě zahrnutí mediální výchovy do školních vzdělávacích programů - tzn. povinnost mediální výchovu vyučovat (24 % ZŠ, 17 % SŠ). Pouze necelá desetina respondentů ze skupiny základních (9 %) i středních škol (8 %) uvádí, že hlavním důvodem bylo v jejich případě rozhodnutí vedení školy, že mediální výchovu mají vyučovat právě oni.

Zdroj: Jeden svět na školách, STEM, Člověk v tísni

Na většině škol (ředitelé: 79 % ZŠ, 79 % SŠ, učitelé: 78 % ZŠ, 82 % SŠ) probíhá výuka mediální výchovy podle koncepce jednotlivých vyučujících, kteří si individuálně sestavují svůj vlastní plán. Jednotnou koncepci na úrovni celé školy uvedla v průzkumu pouze necelá pětina dotázaných ředitelů (18 % ZŠ i SŠ) a ještě méně vyučujících (14 % ZŠ, 10 % SŠ).

Za hlavní příčinu skutečnosti, že je na školách výuce mediální výchovy věnováno málo pozornosti, označují respondenti většinou školní vzdělávací programy (ředitelé: 83 % ZŠ, 84 % SŠ, učitelé: 79 % ZŠ, 81 % SŠ), kvůli nimž musí učitelé probrat velký objem látky a na průřezová témata následně nezbývá dostatek času. Podstatnou roli hraje i nejistota samotných vyučujících spočívající v nedostatku dovedností a znalostí pro výuku mediální výchovy (ředitelé: 91 % ZŠ, 82 % SŠ, učitelé: 82 % ZŠ, 87 % SŠ). Mezi respondenty také převažuje přesvědčení, že k mediálnímu vzdělávání chybí kvalitní materiály (ředitelé: 70 % ZŠ, 66 % SŠ, učitelé: 73 % ZŠ, 63 % SŠ). Za další překážku je často jmenováno neporozumění médiím, která používají žáci, ze strany vyučujících (ředitelé: 65 % ZŠ, 67 % SŠ, učitelé: 71 % ZŠ, 77 % SŠ).

Pro většinu ředitelů a učitelů není internet sám o sobě dostačujícím zdrojem informací, ale jsou pro ně důležitá i klasická média (TV, rádio a tisk). Na rozdíl od studentů, kteří uvádějí , že pro ně naopak klasická média nejsou důležitá a informace k aktuálním společenským a politickým tématům se dozvídají na internetu, kde nejčastěji tráví čas na sociálních sítích. Pouze desetina respondentů z řad vyučujících uvedla jako svůj nejčastější informační zdroj sociální sítě. Oproti tomu 88 % základoškoláků a 87 % středoškoláků tráví čas na sociálních sítích denně (nebo minimálně jednou týdně) — nejvíce na Instagramu, který je pro 75 % základoškoláků a 79 % středoškoláků vůbec nejpoužívanější sociální síť. 

-mav-