ČT a ČRo získají z vyšších poplatků 1,2 mld. Kč, přijdou o reklamu na webu
Česká televize získá příští rok díky zvýšení poplatků navíc do rozpočtu 865 milionů Kč, Český rozhlas bude mít o 331 milionů Kč více. Ministerstvo také navrhuje omezit sponzoring na obrazovkách ČT a zakázat médiím veřejné služby reklamu na internetu.
Česká televize získá příští rok díky zvýšení koncesionářských poplatků navíc do rozpočtu 865 milionů korun, Český rozhlas bude mít o 331 milionů Kč více. Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o 15 Kč na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 Kč. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Původní návrh novel z loňského roku kritizovala komerční média. Jejich vyjádření ČTK zjišťuje. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. V ČT se přitom poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005.
Podle návrhu mediálních novel by v dalších letech poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent. Návrh navíc prodlužuje osvobození ČT i ČRo od placení DPH. Zatímco nové příjmy budou nabíhat postupně, tak DPH by firmy musely platit hned.
Přepracovaný návrh i nadále počítá s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. O těchto uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení. Nelíbí se to vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi (Piráti). „Jsou lidé, kteří nekonzumují veřejnoprávní zpravodajství skrze internet, a to mi přijde jako rozšíření nad rámec: může se dívat, tudíž by měl platit," řekl dnes novinářům. S valorizací poplatků ale souhlasí.
U firem by byla nově zavedená platba podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.
Novela rovněž nově omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT. Vysílatelé budou také muset odvádět 25 procent financí do Státního fondu kultury. Česká televize a Český rozhlas nebudou moct umísťovat reklamu na internet ani do mobilních aplikací.
Baxa se rovněž dohodl se zástupci veřejnoprávních médií na vytvoření memoranda, které bude upřesňovat veřejnou službu a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let.
Zákon také upřesňuje, jakým způsobem mají veřejnoprávní média postupovat při zavádění významných změn stávajících služeb či zavádění nových služeb, jako je například spuštění nového kanálu.
„Jsme na konci dlouhého procesu, jehož výsledkem je novela zákona, která zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu. Na základě diskusí, které považuji za mimořádně cenné, došlo k dílčím úpravám. Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob. Platí, že poplatek bude za domácnost pouze jeden, bez ohledu na počty přístrojů. A stejně tak stále platí, že pokud nyní už platíte za televizní a rozhlasový přijímač, za žádné další poplatek odvádět nebudete,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.
Podle generálního ředitele České televize Jana Součka je termín rok 2025 pro zvýšení poplatku velmi důležitý, protože jinak by čelila radikálnímu propadu příjmů. „Umožní nám zahájit transformaci do moderní digitální instituce," dodal. Podle generálního ředitele ČRo Reného Zavorala je finální návrh kompromisem, který vzešel z jednání s politiky a komerčním sektorem. „Novela obsahuje většinu požadavků ČRo, které jsme prosazovali od začátku," dodal Zavoral.
Původní návrh novel z loňského roku kritizovala komerční média. Podle Baxy byla na některých částech nového návrhu s komerčními médii shoda a na některých shoda nebyla. „V uplynulých měsících jsme se účastnili tří setkání pracovních skupin k velké mediální novele, přičemž na tom posledním nám byly představeny základní parametry novely, kterou dnes prezentoval ministr Baxa. Konkrétní paragrafové znění nyní procházíme. Hodně práce je však ještě před námi při přípravě memoranda, které je z našeho pohledu zcela zásadní z pohledu dlouhodobé stability duálního systému," řekla ČTK mluvčí Asociace komerčních TV Marie Fianová.
Čeští mediální vydavatelé zastoupení v profesních asociacích Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), Česká unie vydavatelů (ČUV) a Asociace online vydavatelů (AOV) konstatovali, že návrh zákona představený na dnešní tiskové konferenci daleko více reflektuje současnost a více řeší témata, která vydavatelé považují za podstatná. Některá ustanovení návrhu zákona ale zůstávají podle jejich názoru dosud poměrně nejasná a patrně se čeká, že budou precizována v rámci legislativního projednávání na půdě komor Parlamentu ČR, uvedli ve společném prohlášení (jeho plné znění uvádíme níže).
Další detaily k tzv. velké mediální novele si můžete prohlédnout v dokumentu níže.
Vyjádření vydavatelů k představení velké mediální novely
Vydavatelská obec v reakci na dnešní tiskovou konferenci ministra kultury Martina Baxy k tzv. velké mediální novele oceňuje, že Ministerstvo kultury vedlo v předchozích měsících k tématu sérii odborných diskuzí se zástupci soukromých i veřejnoprávních médií. Návrh zákona reaguje také na témata, která vydavatelé považují za podstatná, nicméně až jejich definitivní ukotvení v memorandu ukáže, jak byla zohledněna.
Čeští mediální vydavatelé zastoupení v profesních asociacích Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), Česká unie vydavatelů (ČUV) a Asociace online vydavatelů (AOV) konstatují, že návrh zákona představený na dnešní tiskové konferenci daleko více reflektuje současnost a daleko více řeší témata, která vydavatelé považují za podstatná. Mezi tato témata patří oblasti poslání veřejnoprávních médií, jejich hospodárnost a efektivita, nastavení komerčních pravidel v jednotlivých mediatypech veřejnoprávní služby, respektování mediatypů, mechanismus zavádění nových a podstatných úprav existujících způsobů šíření veřejnoprávního obsahu veřejnosti nebo např. férový přístup do archivů pořadů veřejnoprávních médií ze strany komerčních provozovatelů, jež by měl být podle našich informací součástí memoranda (viz níže).
Některá ustanovení návrhu zákona zůstávají dosud poměrně nejasná a patrně se čeká, že budou precizována v rámci legislativního projednávání na půdě komor Parlamentu ČR. Takovým podstatným, ale nedořešeným tématem, je např. obsah memoranda o způsobu naplňování veřejné služby, jehož vznik přepracované znění novely předpokládá a které by mělo obsahovat detailnější rámec fungování ČT a ČRo. Obsah memoranda ČT a ČRo má následně být spolupodepisován zástupcem Ministerstva kultury. Předpokládáme proto, že v návaznosti na řadu jednání, která vydavatelská obec absolvovala v posledních měsících se zástupci Ministerstva kultury, nebude výsledný obsah memorand pro vydavatele překvapením.
„Je důležité, že ministerstvo respektuje význam duálního systému médií v ČR pro rozhlasové a televizní vysílání a vliv veřejnoprávních vysílatelů na jiná nezávislá média, a nakonec se rozhodlo vyslechnout dlouhodobé připomínky vydavatelů. Tato témata však budou z velké části zohledněna až v memorandech, jejichž vznik novela zákona předpokládá. Věříme, že ministerstvo závěry z dosavadních jednání zohlední i při jejich schvalování, ke kterým teprve v budoucnu dojde,” říká k přepracovanému znění předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj Michal Hanák.
„Jsme rádi, že Ministerstvo kultury diskutovalo ne jen s úzkým výsekem trhu, ale rovně se všemi, kterých se téma týká. Je to přístup, který ochraňuje veřejný zájem, veřejnoprávní média i komerční trh. Tak by měl vznikat každý podstatný zákon ve zdravě fungující společnosti,” říká k proběhlým debatám předsedkyně správní rady České unie vydavatelů Libuše Šmuclerová.
„Oceňujeme, že se velká mediální novela pohnula kupředu. Zároveň to z pohledu soukromých vydavatelů vnímáme tak, že jsme vpůli cesty. Klíčový pro nás bude obsah memoranda. Věříme, že v něm budou zohledněny relevantní požadavky internetových vydavatelů a dojde k naplnění dohod z pracovních skupin včetně těch džentlmenských,” doplňuje předseda představenstva Asociace online vydavatelů Libor Matoušek.
-čtk-, -mav-