Mimo mediální agentury PHD, která používá neuroplanning k tvorbě mediálních kampaní (které nejen zasáhnou ale skutečně ovlivní cílovou skupinu), je to spousta dalších značek:
Podle dostupných (převzatých) informací použily Neuromarketing tyto značky: Ford, Camelot, Coca Cola, Daimler Chrysler, Shopconsult, Heinz, Sainsbury's, P&G.
Ford: použil neuromarketing, aby lépe porozuměl způsobu, jak si jeho zákazníci vytvářejí emocionální vazby ke značkám (2004).
Daimler Chrysler: ve spolupráci s Univerzitou v Ulmu se DC snažil přijít na to, co stimuluje zákazníky při výběru sportovních aut. Zjistili, že lidé při pohledu na sportovní fára aktivují centra spojená s rozeznáváním (obličejů), která se nacházejí blízko centra emocí (amygdaly) a zároveň centra spojená s pocity "odměny, slasti." Tj. mozková centra která se aktivují při sexu, konzumaci čokolády a používáním drog. Více třeba zde.
Camelot (loterijní operátor v UK) testoval své spoty s aktérem Billem Connolym pomocí panelu respondentů, kteří měli na hlavě nasazená měřící zařízení. Tyto "headsety" měly zjistit lepší přesnost než focus groups běžně používané pro testování reklam.
Coca Cola (i Pepsi Cola) jsou v souvislosti s Neuromarketingem často citovány (nikoli vlastním přičiněním) ve spojení s experimentem, který ukázal jak se liší vnímámí nápojů. O tom jsme již psali na Media guru zde.
Nicméně již v roce 2005 britská pobočka Coca Coly pracovala s poznatkem týkajícím se reakce mozku na různé podněty a stavy mysli. Kampaň měla zdůraznit vnímání soudržnosti či naopak pocitu osamění příznivců Coca Coly - plakáty byly umístěny právě na místech, kde se lidé cítí osamoceni. Tedy například v metru nebo na nádraží.
Shopconsult by Umdasch je společnost zabývající se store brandingem. Jejich studie Neuronal Study z roku 2000 zkoumala souvislosti mezi vnímáním a chováním nakupujících. Podobnou studii realizoval retailový řetězec Sainsbury's. Ten se zabýval procesem výběru zboží v supermarketu. Výběr značky trval přibližně 2,5 sekundy, nejprve se přitom aktivovala vizuální centra (během 80 milisekund), následně centra spojená s pamětí a řečí a závěrem bylo možno sledovat rozhodovací procesy v pravé hemisféře (right parietal cortex).
Procter and Gamble zkoumal zda spotřebitelé schovávají nějaké utajené emoce při pohledu na toaletní papír (a zjistil, že jich cítíme spousty).http://instruct.westvalley.edu/lafave/rapaille_interview.html
http://www.cognitiveliberty.org/neuro/neuromarketing2.html
Zveřejněné jsou jen vybrané případové studie a obecné výzkumy, například ten, o kterém jsme psali v článku Dražší víno chutná lépe. Naopak společnosti, které neuromarketing aktivně využívají, bývají na informace skoupé.
Vzhledem k diskuzím týkajícím se etiky neuromarketingu je celkem nasnadě, že značky aktivně využívající neuromarketing, zejména v USA, o tom z opatrnosti raději nemluví. Na druhou stranu je zřejmé, že kvůli obavám z vyzrazení citlivých informací jsou marketéři spíše tajemní...
Takže můžeme právem předpokládat, že značek, které již aktivně využívají neuromarketing, je víc. Mnohem víc.
Nedávno vyšla v češtině publikace Nákupologie od Martina Lindstroma, která (nejen) o Neuromarketingu pojednává. Do češtiny ji přeložil Josef Vojta z agentury United people.
Mimo mediální agentury PHD, která používá neuroplanning k tvorbě mediálních kampaní (které nejen zasáhnou ale skutečně ovlivní cílovou skupinu), je to spousta dalších značek:
Podle dostupných (převzatých) informací použily Neuromarketing tyto značky: Ford, Camelot, Coca Cola, Daimler Chrysler, Shopconsult, Heinz, Sainsbury's, P&G.
Ford: použil neuromarketing, aby lépe porozuměl způsobu, jak si jeho zákazníci vytvářejí emocionální vazby ke značkám (2004).
Daimler Chrysler: ve spolupráci s Univerzitou v Ulmu se DC snažil přijít na to, co stimuluje zákazníky při výběru sportovních aut. Zjistili, že lidé při pohledu na sportovní fára aktivují centra spojená s rozeznáváním (obličejů), která se nacházejí blízko centra emocí (amygdaly) a zároveň centra spojená s pocity "odměny, slasti." Tj. mozková centra která se aktivují při sexu, konzumaci čokolády a používáním drog. Více třeba zde.
Camelot (loterijní operátor v UK) testoval své spoty s aktérem Billem Connolym pomocí panelu respondentů, kteří měli na hlavě nasazená měřící zařízení. Tyto "headsety" měly zjistit lepší přesnost než focus groups běžně používané pro testování reklam.
Coca Cola (i Pepsi Cola) jsou v souvislosti s Neuromarketingem často citovány (nikoli vlastním přičiněním) ve spojení s experimentem, který ukázal jak se liší vnímámí nápojů. O tom jsme již psali na Media guru zde.Nicméně již v roce 2005 britská pobočka Coca Coly pracovala s poznatkem týkajícím se reakce mozku na různé podněty a stavy mysli. Kampaň měla zdůraznit vnímání soudržnosti či naopak pocitu osamění příznivců Coca Coly - plakáty byly umístěny právě na místech, kde se lidé cítí osamoceni. Tedy například v metru nebo na nádraží.
Shopconsult by Umdasch je společnost zabývající se store brandingem. Jejich studie Neuronal Study z roku 2000 zkoumala souvislosti mezi vnímáním a chováním nakupujících. Podobnou studii realizoval retailový řetězec Sainsbury's. Ten se zabýval procesem výběru zboží v supermarketu. Výběr značky trval přibližně 2,5 sekundy, nejprve se přitom aktivovala vizuální centra (během 80 milisekund), následně centra spojená s pamětí a řečí a závěrem bylo možno sledovat rozhodovací procesy v pravé hemisféře (right parietal cortex).
Procter and Gamble zkoumal zda spotřebitelé schovávají nějaké utajené emoce při pohledu na toaletní papír (a zjistil, že jich cítíme spousty).http://instruct.westvalley.edu/lafave/rapaille_interview.htmlhttp://www.cognitiveliberty.org/neuro/neuromarketing2.html
Zveřejněné jsou jen vybrané případové studie a obecné výzkumy, například ten, o kterém jsme psali v článku Dražší víno chutná lépe. Naopak společnosti, které neuromarketing aktivně využívají, bývají na informace skoupé.
Vzhledem k diskuzím týkajícím se etiky neuromarketingu je celkem nasnadě, že značky aktivně využívající neuromarketing, zejména v USA, o tom z opatrnosti raději nemluví. Na druhou stranu je zřejmé, že kvůli obavám z vyzrazení citlivých informací jsou marketéři spíše tajemní...
Takže můžeme právem předpokládat, že značek, které již aktivně využívají neuromarketing, je víc. Mnohem víc.
Nedávno vyšla v češtině publikace Nákupologie od Martina Lindstroma, která (nejen) o Neuromarketingu pojednává. Do češtiny ji přeložil Josef Vojta z agentury United people.
Copyright © 2012 PHD, a.s., všechna práva vyhrazena.