Kopírování zahraničních konceptů v Česku

V krátké době se objevily dvě víceméně povedené kopie kreativ, které byly úspěšné v zahraničí. První případ byl „online obchod“ v metru od Mall.cz, který kopíroval jihokorejskou kampaň pro Tesco. Druhým případem je čerstvá kampaň „Debilní kecy holek“ pro Douwe Egberts, která kopíruje virál Shit Girls Say.

Originál Shit Girls Say

Česká kopie

Original QR code shopping

Česká kopie

Obě dvě české kampaně byly/jsou relativně úspěšné a sklízejí v Česku ovace.

Otázka, která vyvstává (shodou okolností v době, kdy se řeší ACTA, je: Nejedná se, sakra, o krádež? Řešil jsem tuto otázku se spoustou lidí a četl mnoho názorů v diskuzích. Subjektivně vzato převládá názor, že „je lepší dobře ukrást než něco špatného vymýšlet“.

Bohužel, tento názor budou lidi sdílet do té doby, dokud i jim někdo kreativní návrh neukradne.

Představme si situaci: vymysleli jste skvělý kreativní koncept pro firmu XY. Váš koncept je úspěšný a rozšíří se po českém internetu (jehož břehy díky češtině nepřesáhne). Za rok Vaší kampaň okopíruje nějaká globální značka v celosvětové kampani a získá za ni spoustu cen, uznání, atp. Asi byste byli trochu naštvaní a cítili křivdu, že někdo ukradl Váš nápad.

To, že se kreativní koncepty nepatentují a to, že se kradou běžně (v tendrech atp.), celou věc neospravedlňuje. Neospravedlní ji ani to, když daní marketéři „přiznají“, že se „inspirovali“ určitými kampaněmi (to je spíš alibismus, protože vědí, že by se na to stejně přišlo). Je třeba rozlišovat mezi inspirací a copy&paste.

Zdá se ale, že metoda copy&paste se stává stále častějším trendem. Nechci nikoho odsuzovat, rozhodně ale autorům nebudu tleskat za skvělý nápad a vyhrají-li nějaké reklamní ceny, bude to důkazem zoufalství české reklamní scény.