Černý: Už neřešíme profilaci novin, ale vlastníky
Česká média se pořádně politicky nevymezila, teď mají dle šéfa Syndikátu novinářů situaci těžší.
Média nevydělávají a stala se předmětem zájmu finančních skupin. Tato skutečnost má podle předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého významné důsledky na podobu novinařiny v České republice – nemusí přitom jít jen o obavy z ovlivňování obsahu ze strany majitelů. Fungování médií 26 let po sametové revoluci podle něj ovlivňuje samotná nutná proměna novinářské profese pod silným ekonomickým tlakem. "Média tradičně stála na kombinaci redakční a editorské práce, kdy fungovala vnitřní oponentura. Zkrátka se hodnotilo, kdy, proč a co má cenu publikovat. Tohle dnes padlo. Třeba Parlamentní listy se vyloženě chlubí, že zveřejňují všechno, že fungují bez cenzury. To ale také může znamenat, že fungují také bez hodnot a měřítek relevance," uvedl Černý na debatě s názvem Vykolejená demokracie? Skutečnost a mediální obraz, která se konala na pražské Filozofické fakultě UK.
Důsledkem zmíněného tlaku je také snižování počtu redaktorů, za poslední desetiletí údajně až o polovinu. To se projevuje také tím, že si redakce nemohou dovolit posílat své pracovníky na reportáže do zahraničí i z toho důvodu, že "doma" by je nikdo nezastoupil. Přesun na internet podle Černého řešením zatím není, protože nikdo nemá životaschopný obchodní model, jak vydělávat na on-line obsahu. Vstup finančně silných skupin do mediální branže potom provázejí obavy z jejich záměrů, byť z ekonomického hlediska se může jednat pro konkrétní tituly o východisko.
"Občas se objevují představy, že média v Česku přestala být svobodná spolu s nástupem německých vlastníků," připomněl další účastník debaty Alexander Kaczorowski, polský publicista a autor životopisné knihy o Václavu Havlovi. "Ale snad v každém médiu novináři vědí, co je možné napsat a co ne. Dám příklad z Polska: Myslíte, že před patnácti lety bylo možné přijít do listu Gazeta Wyborcza a napsat článek proti EU? Pokud si myslíte že ano, zeptal bych se, jestli si neděláte legraci," dodal publicista.
Zachrání situaci veřejnoprávní média?
Podle Adama Černého byla podoba názorové profilace problematická i v České republice, ale z jiného důvodu. Zatímco v Polsku je prý zdrojem názorových konfrontací na stránkách novin, které tamní žurnalistiku obohacují, v Česku budilo názorové zařazení médií spíše rozpaky. "Vždy se vedla velká debata, jestli a jak se politicky vyhranit. Jediné jasně profilované bylo u nás Právo, zbytek nejvíce zastával takový neurčitý středo-pravicový postoj," vysvětlil Černý. Situace se ale po změně majitelů hlavních vydavatelských domů nezlepšila. "Už neřešíme profilaci novin, ale jejich vlastníka. Při pohledu na otvírák se nám tak často vkrádá otázka, jestli jím noviny nesledují nějaký ekonomický zájem majitele," dodal.
Václav Němec z Filozofické fakulty UK potom připomněl dřívější působení z dnešního pohledu odvážných novinářů, kteří pod novými majiteli odmítli pracovat a spustili vlastní projekty. "Kritici oligarchizace mají sami máslo na hlavě díky svým někdejším často až sektářským textům a stranění například ODS. Sami tak dříve fungovali v roli propagandistů," dodal Němec, aby ilustroval, že svoboda fungování médií a jejich společenská role nemusí vzbuzovat otázky jen v souvislosti s ekonomickými zájmy majitelů.
Do diskuze přispěl také bývalý mluvčí prezidenta Václava Klause Tomáš Klvaňa s názorem, že největší chybou by v současnosti bylo, kdyby se vlastníci médií rozhodli uzavřít „kartelovou dohodu o neútočení." Pokud by k tomu došlo, nabízí se nicméně protiargument, že na internetu může publikovat každý. I ten byl během večera zohledněn, když Václav Němec uvedl, že média jsou součástí veřejného prostoru a prakticky jej i suplují. Pokud by ale konkrétní web či blog nesledovala relevantní část národa, tuto pro demokratickou společnost důležitou funkci by neplnil. Podle Adama Černého situaci částečně napravují veřejnoprávní média. Také z toho důvodu se angažuje v iniciativě Svobodu médiím, jejímž cílem je prosadit změny zákona o veřejnoprávních médiích. Na základě jeho úprav by mohli zástupci respektovaných občanských sdružení kandidovat do příslušných mediálních orgánů přímo a nepodléhat schválení parlamentem.
-jav-
