VLP musí rychle vyřešit pozici Pražského deníku

úterý, 09. února 2016, 10:00 Tisk Martina Vojtěchovská

Tým manažerů VLP je už téměř kompletní, zájem se obrátí ke změnám v portfoliu, říká GŘ Michal Klíma.

První výraznou novinkou směrem k inzerentům je po změně majitele skupiny Vltava-Labe-Press zavedení produktu Big Hit, který sdružuje deníkové a magazínové tituly skupiny VLP. Jaká máte od nového produktu očekávání?

Nabídku Big Hit jsme vytvořili pro to, abychom začali vystupovat jako jedna společnost a jedna skupina. Přicházíme s ní tři měsíce po té, co nový akcionář skupinu VLP převzal. Všichni ředitelé mediálních agentur se mě ptali, proč neprodáváme dohromady. Teď dáváme na trh jasný signál, kterým říkáme, že vystupujeme jako jeden mediální dům. A za druhé vytváříme zásah, který je konkurenční nejen v rámci vydavatelského trhu, ale i v rámci jiných mediatypů. Oslovujeme více než dva miliony čtenářů. To je obrovský zásah, srovnatelný s televizí.

Zároveň jste oznámili, že dočasným šéfem obchodního oddělení je Blahoslav Fořt. Spadají pod něj obě části skupiny – deníková a magazínová?

Blahoslav Fořt zastřešuje prodejní týmy pro deníky a časopisy. Na organizačním propojení ještě pracujeme a očekáváme, že definitivní řešení nastane od 1. dubna.

V dubnu by tedy mohl být post obchodního ředitele obsazen novým manažerem?

Ano, takový je plán. Mým cílem je, aby u nás pracovali profesionálové z mediální branže, což je opak toho, co dělají ostatní. A myslím si, že to je cesta, kterou by se mělo jít. Vydavatelství má mnoho problémů, které je třeba řešit. Musí to ale dělat lidé, kteří mají zkušenosti. Velká změna oproti minulosti je ta, že tito lidé mají velký zájem do VLP přicházet. Považuju to za velmi dobrou zprávu dovnitř i navenek. Hlásí se mi lidi z konkurenčních vydavatelství, kteří jsou připraveni přejít k nám i za nižší plat.

Nově obsazujete post ředitele digitální divize a ředitele distribuce. Na pozici výkonného ředitele nastoupil Milan Mokráň a ještě doplníte místo obchodního ředitele. Bude takto manažerský tým kompletní, nebo chcete obsazovat ještě nějakou pozici?

Obsazením pozice obchodního ředitele budou změny v centrálním managementu završeny. Budeme mít kvalifikovaného ředitele obchodu, kvalifikovaného ředitele distribuce (Josef Moravec od 1.3. – pozn. red.) a onlinu (Petr Bednář od 1.2. – pozn. red). Nový tým by měl firmu dál posunout a udělat hlavní krok, který vidím ve spojení všech dnes samostatně fungujících entit – ať už jsou to magazíny, deníky na úrovni regionů nebo centrály. Musí nastat mnohem užší koordinace vydavatelská i obsahová. Poté se už zaměříme na současné produkty a přijdeme s produkty novými.

Konkrétně?

Připravujeme novou podobu Pražského deníku, kterou bychom chtěli uvést do léta, nebo nejpozději na podzim. Poté se zaměříme na Deník jako celek. Pokud jde o časopisy, prošly úspěšnou restrukturalizací a v tomto případě nevidím žádný důvod něco zásadně měnit. Tým Astrosatu odvedl pod vedením Karin Vedrové skvělou práci. Zaměříme se ale na rozvoj digitálního portfolia. Souvisí to jak s nástupem Petra Bednáře, tak s koupí Tablet Media, kde rozvoj řídí Eva Hanáková.

Proslýchá se, že máte v plánu uvést zcela nový web.

Budeme rozvíjet obsah, který vzniká v Tablet Media. Cílem je rozšířit obsah do dalších platforem v onlinu, ale i v tištěném vydání. Už dnes část obsahu z produkce Tablet Media přebíráme do Deníku a pracujeme na tom, abychom z tabletových titulů vytvořili tištěné verze.

Kterých titulů se to týká?

Do tisku chceme převést tabletový týdeník Dotyk a ekonomický týdeník Dotyk Byznys. Tituly Tablet Media tak budeme rozvíjet oběma směry. Vytvoříme online portál pro Dotyk a Dotyk Byznys a rozšíříme je i do tisku.

Není to částečné popření myšlenky vzniku tabletových týdeníků, když je teď převedete i do tištěné podoby?

Tablet Media jsme profilovali čistě elektronicky vždy s vysvětlením, že jsme schopní vytvořit v malé firmě kvalitní titul, který nepotřebuje papír. Ale teď je situace jiná. Jsme ve velkém vydavatelství, které má vlastní tiskárny. I nadále bych nešel do tištěné verze, kdyby Tablet Media byla dál samostatná. Ale ve chvíli, kdy je součástí velkého vydavatelství, tak se mění vstupní podmínky.

Prvním z portfolia 71 regionálních deníků Deník, který se změní, bude titul pro Prahu, vycházející jako Pražský deník. Chcete změnit jeho koncepci, aby se lišil od vašich ostatních regionálních deníků?

Pracujeme na zcela nové koncepci a úplně novém obsahovém formátu Pražského deníku. Nejde ale o to, aby se lišil od ostatních regionálních deníků, ale aby byl dobře akceptovatelný pražským čtenářem. To je hlavní důvod, proč změnu připravujeme. Vycházíme z toho, že pražský čtenář má jiné požadavky než čtenář v Kolíně nebo v Kutné Hoře. V Praze je jiná poptávka po informacích.

Jakým směrem se chcete vydat?

Zatím bych to nerad přibližoval. Mohu ale naznačit, že půjde o překvapení.

Koncept Večerníku Praha, který VLP vydávala, nemáte v plánu oživit?

Nevidíme to jako reálné. Je to logisticky náročné, vytváří se nové sítě a je to drahé.

Kdy máte stanovený termín pro uvedení nové podoby Pražského deníku?

O tom intenzivně jednáme s našimi akcionáři. Jakmile od nich dostaneme souhlas, budeme chtít novou podobu co nejrychleji uvést.

Plánujete změny i v případě dalších deníků?

Změny plánujeme i pro ostatní regionální deníky, ale nemůžeme dělat všechno najednou. Uvažujeme o změnách obsahových, designových a výrobních. Nechceme ale snižovat počet mutací a opouštět regionální zacílení, které nám zajišťuje postavení v regionech. Především chceme zlepšit vztah mezi regionálním a centrálně vyráběným obsahem. To mj. znamená hledat témata, která dokážeme zpracovávat paralelně centrálně a paralelně regionálně tak, abychom udržovali regionální důležitost a zároveň dodali obsahu to, co můžeme udělat centrálně. Je celá řada témat, která mají svoji centrální i regionální podobu a to chceme využít.

Přípravu nového způsobu spolupráce mezi regiony a centrálou má na starosti Roman Gallo?

Roman Gallo to bude mít na starosti, ale nejprve musíme dokončit přeměnu Pražského deníku. To je naše priorita.

Proč je Pražský deník prioritou?

Protože je to největší nedostatek, které vydavatelství má. V ostatních regionech jsme mezi prvními třemi nejčtenějšími deníky. Logicky řešíme situaci, kde mezi prvními nejsme.

Praha je pro regionální deník těžkým oříškem. Je vůbec možné s regionální značkou, které se nezbavíte, pokud deník nepřejmenujete, dotáhnout se na první místa?

Pracujeme i s verzí, že částečně značku změníme.

Nechcete ale obecně opouštět značku Deník?

Značky Deník se vzdávat nechceme. Nemáme ale problém v některých případech zvýraznit název deníku, který je pro něj z nějakého důvodu specifický – např. v Brně Rovnost. Jedna věc je značka vůči celku a inzertnímu trhu a druhá věc je značka vůči čtenářům. Proto v některých případech nevidíme problém s  posílením takového názvu v logu.

Vedle regionálních deníků vydáváte i regionální týdeníky. Nenarážíte v menších lokalitách na problém, kdy se deník střetává s týdeníkem?

Deníky mají v regionech rozdílné postavení, které je dané historicky. Deníkový koncept je nosný a v prvním plánu chceme tímto směrem pokračovat. Nemůžu předpokládat úplně přesně, co se stane za 5-10 let. Ano, může být jedna z variant, že se deníky omezí. Někteří světoví vydavatelé to tak dělají. My ale pracujeme na výrobních metodách, které nám usnadní tisk regionálních vydání. Pokud se nám to podaří, tak budeme dělat regionální mutace výrazněji levněji než teď.

Pokud jde o online aktivity, konkurenční vydavatelé se loni zaměřili na rozvoj online videa. Budete chtít jít i tímto směrem?

V této fázi dáváme dohromady vedoucí tým. Úkolem vedoucího týmu je připravit strategii a zabývat se rozvojem. Pořád ještě neuběhlo ani sto dní od převzetí novým majitelem. Budeme ale chtít rozvíjet to, co předpokládáme, že bude fungovat. Nemáme žádné limity, proč bychom to nedělali.

Jak investičně náročné budou změny, které připravujete?

Vydavatelství vytváří zisk a vzniká prostor pro to ho využít. Akcionář počítá s tím, že nějaké transformační náklady vzniknou. Na druhé straně to, co chystáme, není příliš nákladově náročné. Je to restrukturalizace, která by v důsledku měla přinést zlepšení situace.

Loňské výsledky zatím nebyly zveřejněny. O jaký zisk jde?

EBITDA za celou skupinu VLP v roce 2015 představuje více než 200 mil. Kč.

Zmínil jste, že cílem změn ve VLP je zlepšení situace. Co tím přesně myslíte?

Loňský hospodářský výsledek je bezesporu dobrý, ale bylo ho dosaženo částečně za cenu úspor a snižování nákladů, které se projevily pozitivně v roce, kdy se společnost prodávala, ale dlouhodobě by měly vliv negativní. Proto teď situaci hodnotíme i z hlediska delšího. Jak už jsem řekl, jsme na začátku a nejprve musíme sestavit tým lidí, který vytvoří strategii. Společnost má řadu pozitivních aspektů, zejména vynikající postavení v regionech, ale neměla příliš profesionálně silnou centrálu, která by společnost metodicky řídila. Předpokládám, že za 2-3 měsíce budeme mít představu, kam se chceme dostat a nakolik je to reálné. Samozřejmě si myslím, že bychom měli zastavit nebo alespoň snížit pokles prodeje a zlepšit inzertní příjmy. Věřím, že když budeme produkty i své obchodní chování měnit, tak to bude mít tento důsledek. Ale abych to dokázal kvantifikovat, tak to je zatím předčasné.

Michal Klíma, generální ředitel, Vltava-Labe-Press

Ve vydavatelském světě se pohybuje od roku 1989, kdy pracoval ve vedení obnovených Lidových novin. V roce 1990 se stal ředitelem Nakladatelství a vydavatelství Lidové noviny, z Lidových novin odcházel v roce 1997. V letech 1998 až 2000 byl výkonným ředitelem Economie, poté stál u zrodu nově vzniklé společnosti Economia Online, kterou po tři roky řídil a v roce 2003 byl zvolen generálním ředitelem Economie. Na tuto funkci rezignoval v roce 2009. V letech 2011-2012 byl generálním ředitelem slovenského vydavatelství Spoločnosť 7 Plus. Od roku 2013 stojí v čele společnosti Tablet Media. Generálním ředitelem a předsedou představenstva VLP je od listopadu 2015.