Češi nakupují z akčních letáků stále méně
Výdaje Čechů za nákupy v retailu rostly, stále méně nakupují podle akčních letáků.
V roce 2016 zažil český retail pozitivní vývoj – jeho obrat vzrostl o 5,6 %, tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní o 3 %. České domácnosti snížily frekvenci nákupů, zato celkově zvýšily své výdaje. Za rok učinily v průměru 340 nákupů, tedy o dva méně než v roce 2015, za jeden nákup ale utratily průměrně 228 korun, což je o 6 korun více než v předloňském roce. Byť je nadále Česká republika zemí s nejvyšším podílem nákupů v promocích, situace se od vypuknutí finanční krize poprvé začíná měnit – po dlouhodobém růstu se míra promočních nákupů stabilizovala na 47 % výdajů za potraviny a drogerii, Češi také stále méně nakupují podle akčních letáků, které představují tradičně nejdůležitější médium obchodníka.
„V době finanční krize jsme byli svědky velkého oživení akčního marketingu, vzrostly nákupy podle akčních letáků, nyní to ale poprvé vypadá, že se trh mění,“ komentuje současnou situaci Zdeněk Skála z výzkumné agentury GfK. Oproti roku 2013, kdy podle letáku nakupovalo 40 % zákazníků, tak v roce 2016 činilo pouze 33 %. Navíc se chování začíná výrazněji lišit, ve věku 61 až 69 let nakupuje podle letáku až polovina zákazníků, v mladší skupině ve věku 30 až 45 let je to záležitost pouze 30 %.
Již řadu let klesá také hloubka promočních slev v potravinách, mezi lety 2015 a 2017 se snížily o 0,9 % – z 28,2 % na 27,3 %. „Pokles vlivu papírových letáků zde nelze vysvětlit nástupem jejich internetových variant, protože jejich nárůst není nikterak dramatický,“ doplňuje Zdeněk Skála s tím, že větším tahounem pro prodeje bude čím dál víc spíše kvalita než cena. To ostatně ukazuje i generace Millenials, která slevy nesleduje a prodejnu si vybírá podle šíře sortimentu a kvality zboží.
Posun zaznamenala v loňském roce také oblast privátních značek, jejichž pozice mírně posílila a na rychloobrátkovém trhu dnes představují téměř 21 % výdajů českých domácností. Mnohé řetězce v uplynulých letech relaunchovaly své privátní značky a uváděly také jejich prémiové řady, které v poslední době získávají na úkor značek ekonomických. Na prémiové privátní značky sází dnes například Tesco se svým Tesco Finest, Albert s řadou Albert Excellent, Coop s Coop Premium, Billa s Billa Premium či Lidl se značkou Deluxe a Kaufland se značkou Exquisit,které jsou však do nabídky zařazeny jen v určitých obdobích roku, zejména u příležitostí vánočních či velikonočních svátků.
Oproti západní Evropě mají však privátní značky v České republice ještě prostor k růstu, například v Německu tvoří jejich podíl na výdajích zákazníků 36 %, v Rakousku 31 %.
České domácnosti utratí největší část svých výdajů v hypermarketech (33 %). Zvyšuje se podíl diskontů, od roku 2012 vzrostl z 15,8 na 19 %. Ztrácí naopak malé obchody, za poslední čtyři roky jejich podíl na výdajích českých rodin klesl o tři procentní body na 17,7 %.
-stk-
