U mileniálů si ze značek nejvíce polepšil Uber

Společnost YouGov vydala aktualizovaný žebříček s názvem Brandindex. V něm zaznamenává, jaké přízně se dostává jednotlivým značkám mezi takzvanými mileniály či příslušníky generace Y. U lidí ve věku přibližně 19 až 30 let průzkum zjišťoval, zda během posledního měsíce využili službu té které společnosti. Největší nárůst zaznamenala alternativní taxislužba Uber, a to více než o osm procentních bodů. Svezla se s ní čtvrtina oslovených.

V žebříčku „skokanů“, kteří dokázali meziročně oslovit nejvíce nových mladých zákazníků či uživatelů, následují sociální síť Instagram (plus šest procentních bodů), další „přepravní“ aplikace, konkurence Uberu s názvem Lyft (také plus šest procentních bodů) a chatovací aplikace Snapchat (plus 5,6 procentního bodu). Z hlediska obecných sociologických charakteristik této mediálně a technologicky saturované generace nepředstavuje rejstřík služeb, jež nejčastěji využívají, příliš velké překvapení. Přesto nastolují uvedená zjištění několik otázek, jejichž zodpovězení by mohlo pomoci lépe pochopit trendy a nálepky, které se k miléniálům vážou. Dokáže si tedy Uber růst přízně udržet i do budoucna? Citovaný průzkum totiž probíhal v prvním pololetí letošního roku, tedy v době, kdy se na veřejnost pomalu dostávaly skandály kolem již bývalého šéfa Uberu Travise Kalanicka. Kvůli zveřejněné hádce s jedním z řidičů o nastavení finančního ohodnocení služby a obvinění ze sexuálního obtěžování nakonec Kalanick v červnu z funkce generálního ředitele firmy odstoupil.

Žebříček „skokanů“ u mileniálů

Část akademiků má přitom tendence připisovat miléniálům právě zvýšenou etickou citlivost, důraz na fair play a ambice měnit svět k lepšímu. Neil Howe a William Strauss dokonce napsali knihu s všeříkajícím názvem Vzestup milénialů: Další skvělá generace. Dílo argumentuje četnými sociologickými průzkumy ve prospěch charakteristiky této generace coby té, která je více než ty předchozí nastavena na konání dobra. U cílové skupiny, jež do určité míry slyší například na různé trendy v oblasti „fér“ potravin a etické spotřeby, se proto nabízí otázka, zda Uber uvedené události v očích miléniálů nakonec ještě nepoškodí.

Šéf YouGov BrandIndex Ted Marzilli ale podle portálu AdWeek pochybuje o tom, že by Uber o dobré postavení mezi miléniály přišel. „Ti mohou být více společensky odpovědnější a politicky progresivnější než představitelé generací předchozích, jenže jak to tak vypadá, chovají se jako všichni ostatní, pokud jde o peníze. Nejdůležitější jsou cena a pohodlí,“  míní  Marzilli.

Strasti „skvělé generace“

Tím de facto i interpretuje důvod, proč si Uber získal tolik nových zákazníků. Pro ztrátovou společnost je rychlá expanze a agresivní cenová politika základem její obchodní strategie. Další úspěšný „skokan“, sociální síť Instagram, ale musela zvolit ze své podstaty zvolit jiný postup. V případě služby, která je zdarma, tedy nemůže konkurovat cenou, nýbrž funkcemi. Úspěšnou vymoženost s názvem Stories, multimediální album, jež se po čase smaže, proto víceméně okopírovala od Snapchatu. Ukazuje se tak, že digitálně relativně zdatná generace dokáže na různé updaty reagovat velmi pružně.

Průzkum se týká trhu ve Spojených státech, nicméně výše uvedené charakteristiky miléniálům připisují analytici napříč západním civilizačním okruhem. V širším kontextu ale mohou postavení Uberu či jiných firem z oblasti takzvané sdílené ekonomiky ohrozit nejen mediální skandály, ale i dlouhodobější společenské tendence. Ačkoliv se o  „uberizaci“ mluví jako o ekonomickém trendu, který výrazně zefektivňuje zprostředkování nabídky s poptávkou, ve sdílené ekonomice vzniká málo plnohodnotných pracovních úvazků, jak ukázala například loňská studie banky JP Morgan. „Uberizace“ tak mnohdy získává negativní zabarvení a slouží jako synonymum pro prekarizaci, čili vykonávání špatně placené práce za nejistých podmínek.

Jinými slovy, pro miléniály-spotřebitele tak nabízí sdílená ekonomika a nejrůznější online platformy zajímavé služby, ty se však mohou stát zdrojem znechucení a nejistoty v momentě, kdy by se měly stát pro řečenou generaci hlavním zdrojem příjmů či mít výraznější dopad na podobu trhu práce. Další, ze spotřebitelského hlediska  tou možná nejdůležitější, charakteristikou generace Y totiž je, že bude v porovnání se svými rodiči relativně chudší a například vlastní bydlení se pro mnoho jejich příslušníků stává nedostižným snem, upozornil například list The Guardian.  Podle publicisty Janana Ganeshe však tuto skutečnost více než kompenzují možnosti a zážitky, které popsané služby nabízejí.

-jav-