Na udržitelnosti staví strategii v Česku spíše menší firmy
Udržitelnost jako základ strategie využívají v Česku převážně menší firmy, globální hráči jen okrajově.
Ochrana životního prostředí patří mezi nejčastější požadavky, které dnes čeští spotřebitelé kladou na chování firem. Podle letošní studie výzkumné agentury Ipsos se 46 % dotázaných domnívá, že by firmy měly ekologické projekty podporovat v rámci své CSR strategie. Nároky jsou však kladeny i na samotné fungování firmy.
„V posledních dvou letech u nás zájem o udržitelnost podle výzkumů výrazně stoupá. Dvě třetiny Čechů si myslí, že se sami chovají ekologicky a od firem očekávají hlavně férové jednání a ochranu životního prostředí. Nejvíce je to vidět u mladší generace (tzv. mileniálů), která se zajímá o udržitelné a lokální výrobky, kde a za jakých podmínek byly produkty vyrobeny a jaké látky obsahují. U firem se zase zajímají o to, jak je firma odpovědná a zda bude mít jejich práce nějaký vyšší smysl,“ vysvětluje Sandra Feltham, ředitelka agentury Flagship, jež se specializuje na CSR.
Firmy začínají pomalu na zvyšující se spotřebitelský zájem o udržitelnost reagovat. Nadnárodní společnosti jdou ve stopách svých matek, od nichž si půjčují potřebné know-how. Za příklad může posloužit třeba automobilka Škoda Auto z německého koncernu Volkswagen, která do ochrany životního prostředí už investovala 49 milionů eur (1,3 miliardy korun), snižuje dopady své výroby, včetně odpadů či spotřeby energie a vody na každý vyrobený vůz, z energetického hlediska rovněž optimalizuje své showroomy a zapojuje se do vzdělávacích iniciativ. Supermarket Lidl po vzoru své německé centrály na tuzemském trhu začal odebírat elektrickou energii pro své prodejny i logistická centra z obnovitelných zdrojů, ustoupil od prodeje jednorázových igelitových tašek a začal s výstavbou rychlonabíjecích stanic pro elektromobily. Společnost dm drogerie markt zase dává velký prostor ve svém stálém sortimentu bio produktům.
Větší firmy se k ekologickým tématům obvykle přiklání především kvůli image. „Důvodem je, aby udržely krok se současným trendem, neujel jim vlak a ukázaly, jak jsou ,zodpovědní‘. Z toho ale bohužel ve většině případů vzniká tzv. greenwashing neboli neopodstatněné ozeleňování svého byznysu, který se snadno prokoukne,“ myslí si Sandra Feltham. Pro kvalitní udržitelnou strategii totiž nestačí jen pár projektů na straně. „Aby byla strategie udržitelnosti co nejefektivnější, musí se k ní přihlížet při všech strategických rozhodnutích ve firmě. Firmy ani nenapadá, že udržitelnost se dá skvěle využít pro nové obchodní modely, které je pomůžou vést kupředu a znásobit jejich konkurenční výhodu a zisk,“ dodává Feltham s tím, že ke zlepšení situace by mohla mimo jiné pomoci i nová směrnice o nefinančním reportingu.
Udržitelnost mají ve své DNA spíše menší firmy, kterým jde nejen o kvalitní fungování uvnitř, ale i v regionu. Mezi zajímavé „udržitelné“ společnosti tak patří například česko-rakouská společnost Sonnentor, jež se zaměřuje na výrobu koření a čajů. V současnosti se její obrat se pohybuje na úrovni 250 milionů korun, spolupracuje s 250 pěstiteli a její zakladatel Tomáš Mitáček plánuje na jižní Moravě otevřít eko-zemědělskou akademii. Dalším příkladem je československá značka Tierra Verde, která od roku 2008 vyrábí ekologickou drogerii a podporuje její bezobalový prodej, nebo Nano Energies, první dodavatel 100% zelené energie v České republice. Ke zprostředkovatelům udržitelných produktů se potom řadí například e-shop Econea nebo obchod Nila, specializující se na pomalou módu.
-stk-
