Autor textu MediaGuru
Šéfredaktoři většiny zpravodajských celostátních deníků se vyjadřují
pro volbu Karla Schwarzenberga prezidentem republiky.
Přestože tuzemské celostátní zpravodajské deníky tentokrát nedávají voličům tak zřetelné doporučení jako před prvním kolem, jak se ve volbě prezidenta republiky zachovat, své názory na úlohu a osobnost prezidenta sdělují v komentářích svých šéfredaktorů. Z nich se pak většina vyslovuje pro Karla Schwarzenberga.
Hospodářské noviny dávají z tuzemských celostátních deníků hned na své titulní straně nejzřetelněji najevo, koho považují za vhodnějšího kandidáta na prezidenta České republiky. První straně dominují písmena abecedy vytvářející jméno Schwarzenberg - u každého z písmen Schwarzenbergova jména je pak uvedena pozitivní vlastnost podporující jeho výběr. Hlavní materiál nazvaly Hospodářské noviny „Dva světy, jedna volba“ a všímají si v něm rozdílů mezi oběma kandidáty. Šéfredaktor Petr Šabata ve svém úvodníku zmiňuje, že na začátku kampaně před druhým kolem bylo možné napsat, že oba kandidáti jsou důstojnou volbou. Těsně před volbami už ale v kandidátech vidí odlišné kvality. „Kampaň nám řekla, že Zeman na Pražském hradě by byl pokračování Klause jinými, hrubějšími prostředky. Právě takové nevyzpytatelné a rozdělující prezidentství by zemi velmi poškozovalo – její občany, byznys i politiku,“ konstatuje šéfredaktor HN.
MF Dnes se prezidentským volbám věnuje na první straně pod titulkem „Čas rozhodnutí“. Titulní strana je opatřena velkou fotografií obou kandidátů a věnuje se jejich posledním výrokům a krokům před závěrečným hlasováním. K tomu, jak se v druhém kole rozhodne, se čtenářům svěřuje i šéfredaktor deníku Robert Čásenský. Ve svém komentáři nazvaném „Co nechci“ s podtitulem „Jak jsem se rozhodoval před přímou volbou prezidenta“ srovnává z jeho pohledu výhody a nevýhody obou kandidátů a zamýšlí se nad tím, jaký by prezident měl být. Přál by si, aby „prezidentův styl reprezentoval úctu k pravdě, svobodě, respekt k názorům druhých. Nechci styl, v němž je za účelem politického zisku dovoleno cokoli. Letošní kampaň mne však zejména ve svém závěru přesvědčila, že se tohoto stylu ani po desetileté pauze stále nezbavil Miloš Zeman. Proto mu o víkendu svůj hlas nedám,“ zakončuje svůj komentář Robert Čásenský.
Lidové noviny zvolily pro svůj titulní článek titulek Střet hodnot, ve kterém popisují nadcházející volbu jako výběr mezi kandidátem, který „se uchází o hlasy nespokojených voličů, který pro ně poslední týden režíroval negativní a agresivní kampaně“ a mezi kandidátem, který je „těžko politicky zařaditelný a v němž mnozí vidí právoplatného nástupce Václava Havla“. Šéfredaktor deníku Dalibor Balšínek v editorialu tentokrát přímo voliče k volbě některého z kandidátů nenabádá, ale své zamyšlení uzavírá konstatováním, pro jakého kandidáta se rozhodnou on a většina redaktorů deníku. „Vy, čtenáři, dobře víte, jaké hodnoty jsou pro vás důležité, a nepotřebujete knížecí rady. Já i většina mých kolegů budeme volit Karla Schwarzenberga,“ uzavírá.
Deník Právo se ve svém titulním článku nazvaném „Poslední duel opět opepřily dekrety“ věnuje především závěrečné televizní debatě obou kandidátů, kde popisuje hlavně při ohledně Benešových dekretů. Na další straně se zabývá dopadem vyhrocené kampaně na společnost a mezi dotazovanými politology a sociology dokonce vznáší otázku případných demonstrací nespokojených voličů po vyhlášení výsledků voleb. Krátký rozhovor také věnuje vyřazenému Janu Fischerovi, který zdůvodňuje, proč není pro volbu Karla Schwarzenberga. Šéfredaktor Zdeněk Porybný se k volbě nevyjadřuje, na názorové straně se jí zabývá komentátor Alexandr Mitrofanov, který si všímá zejména rozdělujícího dopadu prezidentské kampaně na společnost.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Přísnější regulace technologických platforem může oslabovat dosah
mediálního obsahu a paradoxně zvýhodňovat AI generované příspěvky,
zaznělo na diskusi pořádanou Institutem Strategeo a Institutem H21.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.