Autor textu MediaGuru
V očích české veřejnosti je prestiž novináře zase o něco nižší.
Hůř je na tom již jen sekretářka, kněz, ministr, uklízečka a poslanec.
Prestiž novinářského povolání se v očích české veřejnosti snížila. Vyplývá to z červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které v rámci kontinuálního výzkumu „Naše společnost“ sleduje od roku 2004, jak Češi vnímají prestiž povolání.
Respondentům je vždy předložen seznam 26 profesí s úkolem je obodovat podle toho, jak moc si jich váží. Nejprestižnějšímu povolání mohou dát maximálně 99 bodů, nejméně prestižnímu jeden bod. Ostatním pak přiřazují od dvou do 98 bodů.
Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že se za posledních deset let výrazně propadla prestiž novinářského povolání, a to celkem o deset bodů. Zatímco v roce 2004 novinář zastával s 54,4 body 12. příčku žebříčku, v letošním roce je se 43,8 body na 21. místě. Oproti roku 2011 se se ztrátou 2,7 bodů propadl o jednu příčku. Horší propad prestiže zažilo už jen povolání ministra, který od roku 2004 ztratil 15,9 bodů, a poslanec se ztrátou 14,8 bodů. Poslanec je od roku 2011 na posledním místě žebříčku, hned za uklízečkou.
K zásadnímu propadu všech tří zmíněných povolání došlo mezi roky 2007 a 2011, letošní výzkum tak jen potvrzuje minulý výsledek. Propad jejich prestiže reflektuje současný stav české politické scény, kde neselhávají nejen politici, ale i novináři coby „hlídací psi demokracie“.
U ostatních profesí žebříček vykazuje jen malou proměnlivost, s výjimkou kněze, jehož prestiž si pohoršila o osm bodů. V čele žebříčku se dlouhodobě drží lékařské povolání, které letos dosáhlo ohodnocení 91,5 bodů, čímž si polepšilo o 2,4 body oproti roku 2011. Lékař má navíc více než desetibodový náskok před ostatními profesemi, jako je vědec, zdravotní sestra, učitel na vysoké škole a učitel na základní škole. Postupně se zvyšuje prestiž policisty, naopak se zhoršuje u profesionálního sportovce.
Prestiž povolání (průměrné bodové hodnocení) v letech 2004–2013
Poznámka: V roce 2011 byl seznam pozměněn, doplněna byla profese zdravotní sestry a stavebního dělníka, vynechán byl soustružník a opravář elektrospotřebičů. Zdroj: CVVM
-kch-
Autor textu MediaGuru
Umělou inteligenci v Česku pravidelně využívají čtyři z deseti lidí.
Nejčastěji ji používají pro vyhledávání informací, rešerše nebo
překlady, stále více ale také ovlivňuje jejich každodenní rozhodování.
Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos zaměřeného na vnímání a využívání AI v české společnosti.
Za digitální služby a další pravidelné platby utratí průměrný Čech
téměř 12 tisíc korun ročně. Zatímco počtu transakcí dominují Apple a Netflix, mezi nejvyužívanější služby se zařadila také česká platforma
Oneplay, která předstihla Disney+ i PlayStation. Ukazují to data
fintechu Tapix.
Firemní výdaje za nástroje umělé inteligence se v Česku rychle zvyšují
a mění se také jejich struktura. Zatímco ještě v roce 2025 směřovala
většina plateb za AI služby k OpenAI a ChatGPT, letos podle dat Direct Fidoo
výrazně posílil Anthropic se svými modely Claude. Přibližně každá
pátá firma už za AI nástroje aktivně platí.