Autor textu MediaGuru
V očích české veřejnosti je prestiž novináře zase o něco nižší.
Hůř je na tom již jen sekretářka, kněz, ministr, uklízečka a poslanec.
Prestiž novinářského povolání se v očích české veřejnosti snížila. Vyplývá to z červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které v rámci kontinuálního výzkumu „Naše společnost“ sleduje od roku 2004, jak Češi vnímají prestiž povolání.
Respondentům je vždy předložen seznam 26 profesí s úkolem je obodovat podle toho, jak moc si jich váží. Nejprestižnějšímu povolání mohou dát maximálně 99 bodů, nejméně prestižnímu jeden bod. Ostatním pak přiřazují od dvou do 98 bodů.
Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že se za posledních deset let výrazně propadla prestiž novinářského povolání, a to celkem o deset bodů. Zatímco v roce 2004 novinář zastával s 54,4 body 12. příčku žebříčku, v letošním roce je se 43,8 body na 21. místě. Oproti roku 2011 se se ztrátou 2,7 bodů propadl o jednu příčku. Horší propad prestiže zažilo už jen povolání ministra, který od roku 2004 ztratil 15,9 bodů, a poslanec se ztrátou 14,8 bodů. Poslanec je od roku 2011 na posledním místě žebříčku, hned za uklízečkou.
K zásadnímu propadu všech tří zmíněných povolání došlo mezi roky 2007 a 2011, letošní výzkum tak jen potvrzuje minulý výsledek. Propad jejich prestiže reflektuje současný stav české politické scény, kde neselhávají nejen politici, ale i novináři coby „hlídací psi demokracie“.
U ostatních profesí žebříček vykazuje jen malou proměnlivost, s výjimkou kněze, jehož prestiž si pohoršila o osm bodů. V čele žebříčku se dlouhodobě drží lékařské povolání, které letos dosáhlo ohodnocení 91,5 bodů, čímž si polepšilo o 2,4 body oproti roku 2011. Lékař má navíc více než desetibodový náskok před ostatními profesemi, jako je vědec, zdravotní sestra, učitel na vysoké škole a učitel na základní škole. Postupně se zvyšuje prestiž policisty, naopak se zhoršuje u profesionálního sportovce.
Prestiž povolání (průměrné bodové hodnocení) v letech 2004–2013
Poznámka: V roce 2011 byl seznam pozměněn, doplněna byla profese zdravotní sestry a stavebního dělníka, vynechán byl soustružník a opravář elektrospotřebičů. Zdroj: CVVM
-kch-
Autor textu MediaGuru
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.
Doplňky stravy užívá podle průzkumu Ipsosu pro Pilulku 84 % Čechů ve
věku 18 až 55 let. Dvě třetiny uživatelů a nakupujících považují
při výběru za důležitější kvalitu než cenu. Za její hlavní znaky
označují především množství účinné látky, čistotu složení a vstřebatelnost.