Autor textu MediaGuru
Andrej Babiš se dohodl na koupi Rádia Impuls
Po akvizici skupiny Mafra se Andrej Babiš dohodl na koupi
nejposlouchanějšího tuzemského rádia Impuls.
Skupina Agrofert uzavřela v pondělí 25. 11. 2013 se stávajícími vlastníky smlouvu o smlouvě budoucí na koupi společnosti Londa, provozovatele celoplošné rozhlasové stanice Rádio Impuls a pražské stanice Rock Zone 105,9. Změna majitele společnosti Londa je podmíněna schválením Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a také souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Tato transakce znamená pro Agrofert po nedávné akvizici mediální skupiny Mafra další krok v budování jeho mediální divize. V pondělí navečer o tom informovala skupina Agrofert.
Agrofert v oblasti médií podniká od roku 2012, v současnosti na území České republiky a Slovenska, a to především jako vydavatel deníků Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Metro, týdeníku 5plus2 v ČR a Hospodárskych novín na Slovensku, a provozovatel řady internetových portálů, např. iDnes.cz, lidovky.cz, AAApoptávka.cz, a také televizní stanice Óčko.
Rádio Impuls je dlouhodobě nejposlouchanější tuzemské rádio. Jeho poslechovost přesahuje hranici milionu posluchačů denně (1,050 mil.). V loňském roce dosáhla provozující společnost Londa zisku ve výši 69 mil. Kč při obratu 241 mil. Kč.
„Koupě společnosti Londa představuje rozšíření naší mediální působnosti do oblasti rozhlasového vysílání, což jak věříme, dále posílí atraktivitu naší mediální divize pro obchodní partnery a podpoří její další rozvoj,“ řekl Libor Němeček, člen představenstva společnosti Agrofert.
„Doufám, že začlenění našich rádií do velké mediální skupiny bude pro Rádio Impuls a i Radio RockZone 105,9 impulsem pro jejich další rozvoj,“ řekl Rainer Poelmann, jednatel společnosti Eurocast, stávajícího majoritního vlastníka společnosti Londa. Ta ve společnosti drží cca 66 % akcií, zbývající podíl je v držení Ivana Baťky. „Patnáct let života člověka, natož pak rádia, je opravdu dlouhou cestou. Nám se na ní dařilo i díky výborné spolupráci vlastníků s managementem, který vždy dokázal loď rádia nasměrovat správným směrem. Budu velmi rád, když tomu tak bude i v letech příštích,“ řekl.
Vzhledem k tomu, že transakce ještě podléhá schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, dojde k jejímu vypořádání až po získání těchto souhlasů. Obě strany se dohodly další podrobnosti o transakci nezveřejňovat.
Babiš v souvislosti s aktuální akvizicí Rádia Impuls rovněž uvedl, že by do pěti let chtěl vybudovat silnou mediální skupinu. Zároveň pro svůj investiční mediální projekt staví tým mediálních odborníků, který chce představit na začátku roku 2014.
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice změny poplatků pro ČT a ČRo dnes nepředloží, návrh nemá hotový
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.