Autor textu MediaGuru
Německé vydavatelství dotáhlo fúzi svých firem v Česku. Společnost
Burda Media 2000 zanikla.
Vydavatelská společnost Burda Praha se sloučila se svou spřízněnou firmou Burda Media 2000, která tak zanikla. Změny už zanesl obchodní rejstřík, Burda Media 2000 byla z něho vymazána. Burda tak dokončila fúzi svých firem na českém tiskovém trhu. Jedinou společností, která teď zastřešuje aktivity německého vydavatelství v Česku, je Burda Praha.
Fúze společností Burda Praha a Burda Media 2000 byla dlouho připravovaná. Statutární orgány obou firem fúzi definitivně odsouhlasily letos v květnu. Sloučení obou firem nevyžadovalo souhlas Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Fúzí se tak zakončilo získání bývalé společnosti Hachette Filipacchi 2000, vydavatele magazínů Elle, Marianne, Apetit, Maxim a Marianne Bydlení, kterou Burda stoprocentně ovládla v červnu 2011.
Souhrnný zásah titulů obou společností představuje necelých 1,8 mil. čtenářů na vydání, což z něj dělá pátý největší vydavatelský subjekt na českém trhu.
Burda Praha je stoprocentně vlastněné německou společností Burda Verlag Osteuropa. Burda se na tuzemském trhu původně zaměřovala především na vysokonákladové tituly pro ženy, akvizicí Hachette Filipacchi 2000 získala do svého portfolia významné tituly životního stylu.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Vysoké zdanění tisku může podle České unie vydavatelů ohrožovat jeho
ekonomickou stabilitu i nezávislost. Česko má přitom nejvyšší DPH na
tisk v celé EU, na což vydavatelé upozorňují u příležitosti
Světového dne svobody tisku.
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.