Autor textu MediaGuru
TI: Vlastníky českých médií nelze vždy dohledat
Transparency International vyzvala mediální firmy, aby doplnily informace
o svém vlastnictví.
Transparency International (TI) provedla šetření devatenácti největších a nejvlivnějších provozovatelů médií a mediálních domů v České republice. Mapovala vlastnickou strukturu vybraných subjektů z otevřených rejstříků a databází, včetně zahraničních, výročních zpráv a účetních závěrek v Česku i zahraničí. Konstatovala, že u nezanedbatelného počtu společností nebyla schopna určit koncové vlastníky vzhledem k jejich napojení na on/offshorové společnosti.
Tyto subjekty zároveň vyzvala, aby mezery zaplnily věrohodnými informacemi o skrytých částech vlastnických struktur a o svých skutečných majitelích. "Média přímo ovlivňují veřejné mínění, proto je jejich transparentnost o to důležitější pro zachování demokratických hodnot. Rozkrytí majetkové struktury je pak nutným prvním krokem k přijetí zodpovědnosti,“ uvedl k tomu Milan Eibl, analytik TI.
Podle TI například majetková struktura některých mediálních společností ústí do daňových rájů, což vedle zakrytí koncového majitele vytváří možnost daňové optimalizace. Někde nejsou veřejně dostupné seznamy akcionářů a skuteční majitelé jsou tedy skrytí. Vyskytuje se i situace, kdy subjekty či společnosti jsou součástí svěřenského fondu bez dostupných informací o skutečném majiteli.
Mezi subjekty, které by měly doložit informace související s vlastnickou strukturou, uvedla např. společnosti Empresa Media a Barrandov Televizní Studio, TV Nova, FTV Prima, Our Media, Vltava Labe Media, Mladá fronta nebo Media Bohemia. V případě skupiny Mafra vyslovila obavy, zda nedochází k obcházení zákona o střetu zájmů, když má Andrej Babiš rozhodující vliv ve svěřenském fondu AB Trust 1.
Pochybnosti o vlastnictví vydavatelských domů podrývají podle Transparency International důvěru veřejnosti k informacím, které média přinášejí. „Naší snahou je, aby na žurnalistiku nevrhaly stín nejasné majetkové vazby. Chceme, aby všichni majitelé, spolumajitelé či tiší společníci byli veřejnosti známi. Neklademe si za cíl hodnotit novinářskou práci, její objektivitu či tendenčnost,“ poukázal David Ondráčka, ředitel TI.
Informace, které nešly ověřit, nebo k popisu vlastnické struktury mediálních společností chybí, zveřejnila TI zde.
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Přenos Českého rozhlasu ze Svěrákova jubilea převezmou kina
Více než 150 kin z celého Česka do svého programu zařadilo na
28. března přímý přenos z pražského Divadla Járy Cimrmana
k 90. narozeninám Zdeňka Svěráka.
Páteční večer patřil Všechnopárty a olympijskému hokeji
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Souček se pokusí dohodnout s ČT, soud odročil jednání na květen
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.