Autor textu Martina Vojtěchovská
Internetová ekonomika tvoří přibližně 4,13 % HDP ČR. Oproti roku 2011 došlo k nárůstu o 15 % z 164 mld. Kč na 188 mld. Kč v roce 2015. Největší část příspěvku je tvořena ICT sektorem ve výši 175 mld. Kč, doplněk je tvořen e-commerce a informačním a mediálním sektorem. Vyplývá to ze studie Česká internetová ekonomika 2016, jejím zadavatelem je profesní sdružení SPIR. Realizátorem studie je BDO Advisory.
Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti a koordinátor digitální agendy ČR, na středeční tiskové konferenci v Hrzánském paláci uvedl, že internetová ekonomika bude do 2-3 let pro českou ekonomiku větší než stavebnictví. Odhaduje zároveň, že počet lidí pracujících v ICT poroste. „Bude potřeba více pracovních sil s jinou kvalifikací, chybí kvalifikovaní IT odborníci. Je to investice do míst, která mají budoucnost,“ řekl. Za zajímavý impuls růstu ekonomiky označil sdílenou ekonomiku.

„Z naší studie vyplývá jednoznačný závěr - internetová ekonomika je klíčovou součástí národního hospodářství a její zdravý rozvoj digitálního prostředí je podmínkou konkurenceschopnosti České republiky. Doufám, že zjištěné závěry napomůžou tomu, aby se digitální ekonomika zařadila mezi politické priority. Státní správa má v této oblasti velký dluh, který je navíc prohlubován špatnými regulačními zásahy,“ komentoval Ján Simkanič, předseda Sdružení pro internetový rozvoj. Rozdíl mezi schopností soukromého sektoru a státní správy vyrovnat se s výzvami digitální ekonomiky považuje za největší v rámci EU. „Selhání české státní správy se dlouhodobě nedaří dohánět,“ zmínil.
Podíl informačního a mediálního sektoru na HDP ČR, definovaný přidanou hodnotou odvětví, je tvořen informačním a mediálním sektorem a inzertními výkony z reklamy na internetu. Celkový příspěvek informačního a mediálního sektoru k HDP ČR je dán součtem obou výše uvedených složek a dosahuje nominální hodnoty 1,744 mld. Kč. Příspěvek vybrané části informačního a mediálního sektoru tvoří 244 mil. Kč, příspěvek daný výkony internetové reklamy 1,504 mld. Kč.
Celá studie je k dispozici zde.
-mav-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.