Nejrozšířenější polopravdy o sociálních médiích

Marketingové využití sociálních sítí je v dnešní době přeceňováno. Názor, za kterým stojí oslavné konference i články v odborných médiích a podporuje jej obsesivní záliba marketérů upnout se na cokoliv nového, je však pravdivý jen zčásti.

Komunitní sítě jsou totiž dnes v rámci internetu integrovány již natolik, že očekávat jakýkoliv reversní vývoj je téměř na hranici utopie. Aby se však investice do přítomnosti značky na sociálních médiích vyplatila, je třeba hledět na jejich možnosti realisticky.

Mýtus první: je nutné být všude

Ne každá značka musí, či by dokonce měla, být na Twitteru. Stejně tak Facebook není ideálním nástrojem pro každého. Při rozhodování, na které komunitní sítě se zaměřit, je důležité zvážit marketingové priority, časové možnosti a hlavně rozpočet brandu. V případě, že firma nemá kapacity pro správu všech sociálních sítích, je lépe se věnovat uživatelům jen jedné z nich.

Mýtus druhý: falešní fanoušci

Fanoušci brandu jsou fanoušky jen proto, že je tak Facebook nazývá. Neradno tak přeceňovat jejich pozitivní přístup ke značce. Velmi často totiž jde třeba jen o uživatele, které přilákala soutěž či jiná forma promotion.

Mýtus třetí: nafouknuté publikum

Sociální sítě mají miliony fanoušků, celková čísla jsou však značně zavádějící. Oficiální údaje říkají, že Twitter má téměř 200 milionů fanoušků, Facebook se pohybuje na úrovni tři čtvrtě miliardy uživatelů.

Jenže třeba v případě Twitteru, asi jen polovina osob následuje více než dva další uživatele. Padesát a více účtů pak sleduje jen 10 % registrovaných. Podobně tak na Facebooku existuje řada účtů, které jsou používány jen minimálně.

Již tak o dost menší velikost publika, které je schopno zaznamenat příspěvek značky, na této sociální síti navíc ještě snižuje fakt, že s přibývajícím množstvím internetových přátel, uživatelé stále méně procházejí stream novinek a sledují jen nejaktuálnější příspěvky. Obecně je proto lepší pracovat s menší, avšak aktivnější komunitou příznivců značky.

Mýtus čtvrtý: měřitelnost

Odborníky na komunikaci na sociálních médiích lze rozdělit do dvou skupin. Ti optimističtí tvrdí, že úspěšnost sociálních kampaní lze snadno změřit. Pesimisté zase poukazují na fakt, jak obtížné je zjistit, odkud informace vedoucí k nákupu přišla poprvé.

Pravda jako vždy leží někde uprostřed. Základní indikátory úspěšnosti lze spočítat, přeceňovat ale význam procentuálního nárůstu návštěvníků webových stránek přicházejících z komunitních webů asi také není radno. Sociální sítě je stále nutno vnímat především jako nástroj pro brand building a PR.

Mýtus pátý: časová nenáročnost

Na rozšířený omyl, že správa facebookového profilu značky zabere maximálně 15 minut denně, raději zapomeňte. Základní monitoring a komunikaci směrem k fanouškům brandu za daný čas sice stihnout lze, je to ale obousměrnost komunikace a téměř okamžitá zpětná vazba, která sociální sítě vyčlenila z dalších platforem internetu.

Nemluvě o časové náročnosti přípravy samotné strategie sociálních médií a její koordinace s marketingovými cíli.

-ptv-