Wooky jde na burzu, peníze dá na podporu trhu

úterý, 03. července 2012, 07:10 Internet & Mobil MediaGuru

Předseda představenstva Wooky Lukáš Novák chce peníze získané ze vstupu na burzu použít na podporu trhu s elektronickými publikacemi.

Elektronická čtečka Wooky začala být na českém trhu aktivní ještě v době, kdy byl trh s elektronickými publikacemi v raném zárodku. Nehodnotíte to zpětně tak, že jste mohli na trh vstoupit později?

S projektem jsme přišli záměrně velmi brzy a asi i dříve, než byl trh připravený. Kdybychom ale na trh vstoupili dnes, kdy je daleko příhodnější doba, tak už by toto místo obsadil někdo jiný, anebo by k nám přišel nějaký globální hráč. Samozřejmě, že to není zcela ideální. Lepší by bylo, kdybychom startovali dnes. Investice u takového projektu jsou velké, a přestože to zatím média tak nevnímají, tak projekt je v Česku a na Slovensku ojedinělý. Wooky je náš první projekt, který jsme si sami vzali a snažíme se rozvíjet brand jako takový, proto jsme rádi, že Wooky momentálně využívají silní hráči jako Euromedia Group, Neoluxor, Vodafone, Slovak Telekom, Orange nebo Samsung.

Konkurence je ale silná a protože trh stále není příliš velký, může to být pro vás obtížné.

Ostatní projekty jsou založeny na tom, že si uživatel stáhne obsah a následně ho konzumuje na cizí čtečce, ať už softwarové ci hardwarové. Naše čtečka je skutečně námi vyrobená, do její výroby jsme investovali čas a peníze. Nabízíme tedy proprietární řešení, proti kterému se, ale v Česku hodně bojuje. Na většině velkých trhů postupně tyto proprietární systémy vyhrály. V USA je to Amazon a Barnes & Noble, v Anglii je to Amazon a lokální hráč, v Japonsku je to Sony, v Austrálii KOBO atp. Zařízení jsou tedy od výrobce a uživatel se pod jedním loginem a heslem může k obsahu dostat přes různá zařízení. Třeba Kindle zvítězil právě proto, že má proprietárnost, ten komfort. My jsme šli stejnou cestou. Velcí klienti nám totiž řekli, že svými centrálami mají schválené proprietární řešení. Navíc k tomu dodáváme to, že jsme spojeni s lokálním obchodem.

Kolik elektronických knih v současnosti nabízíte?

Dnes máme asi 4 tisíce knížek. Naším cílem je mít jich na konci roku až 10 tisíc. Zní to odvážně, ale jeden z důvodů, proč jdeme na burzu, je to, že digitalizace obsahu stojí peníze. My ty peníze chceme použít právě na digitalizaci. Myslím tím to, že neprodáváme pdf verze, což je další problém českého trhu.  Podle mého názoru pdf u čtenářů snižují kvalitu a jejich důvěru v elektronické knihy. Všichni bychom  měli nabízet e-knihu, která má nějaké standardy a pdf to určitě není.

A pokud jde o výši prodejů?

Za prvních pět letošních měsíců jsme prodali přes 15 tisíc knih a rádi bychom prodali za letošní rok 50 tisíc knih.

Jak je to z pohledu velikosti tržeb a ziskovosti?

Náš obrat byl vloni asi necelých 20 mil. Kč. Ziskovost teď podstatná není, protože i letošní rok je zatím plánovaný tak, že se investuje. Stejné je to i pro rok následující.

Pustili jste se  i do prodeje magazínů. Jak se vyvíjí zájem o elektronické verze tuzemských časopisů?

Časopisy rostou relativně rychle, jejich přesný počet ale neznám. Ono se to dost mění. Vydavatelé postupně objevují možnosti, které čtečka má. Na slovenském trhu bychom už měli mít komplexní nabídku všech nejdůležitějších hráčů. U deníků příliš cestu nevidíme, protože přidaná hodnota tam podle nás není tak zjevná. Každý deník má svůj internetový portál a je tak otázka, proč by si uživatel kupoval elektronické vydání. Časopis s velmi kvalitní webovou verzí je ale obtížnější. Časopisy jsou pro nás primárním zájmem, a to zejména v frekvenci týden a měsíc. Žánrově chceme mít mezi magazíny nabídku, ze které si vyberou všechny cílové skupiny. To je náš cíl do konce letošního roku.

Spatřujete potenciál pro to, aby nárůst elektronických magazínů dál rostl?

Určitě ano. Podle auditovaných zdrojů je roční obrat prodeje časopisů 12 mld. Kč. Kdyby se ve střednědobém horizontu z toho 5 % týkalo prodejů v elektronické verzi, tak jsou to velmi zajímavé peníze. Naší ambicí je, abychom našim partnerům – dnes máme na platformě Wooky díky naším partnerům přes 600 tis. registrovaných uživatelů – nabídli co nejširší nabídku obsahu s co nejkomplexnější distribucí. Těžko predikovat, co bude za pět let. Věřím, že lidi budou číst elektronicky. Podle mě je to otázka času.

Asi je ale těžké mluvit o tom, že by prodej elektronických časopisů mohl být v současnosti pro vydavatele ekonomicky zajímavý.

Je to stále neorané pole. Procentuální nárůsty jsou sice obrovské, ale jsou obrovské proto, že jsou to nárůsty z nuly. Dobré ale je, že začínají růst i provize. Najdeme už i časopisy, kterých se prodá kolem tisíce za měsíc, což už může znamenat prodeje v řádech jednotek nebo až deseti procent papírové verze. Nejde ale o masový typ časopisů, spíše takové, které se nemohou tolik prosadit na klasických prodejních místech. Hodně také záleží na typu časopisu. Časopis pro techničtěji zaměřené čtenáře se prodává lépe.

Máte v plánu nějaké nové projekty?

Na podzim budeme spouštět audioknihy, a to na úplně stejné bázi jako e-knihy. Dále se budeme rozšiřovat o tzv. digitální knihy. Teď pracujeme na digitálním románu, na který práva koupila nakladatelství Euromedia a Ikar. Digi román nabízí různou míru interaktivity – jako např. pouštět hudbu, text může různě mizet – je to taková laboratoř, kam se může posunout kniha a jak lze propojit knihu s filmem. Chceme tím testovat připravenost našeho trhu. V zahraničí digi romány fungovaly dobře. Tyto projekty jsou dost drahé, ale pokud chceme být lídrem v distribuci e-publikací, tak musíme investovat i do těchto věcí. Jestli bude úspěšný i u nás, teprve uvidíme, ale mají o něj zájem třeba operátoři.

Během letošního léta se akcie vaší firmy stanou obchodované na burze. Co si od tohoto kroku slibujete?

Na burzu vstoupíme během července a upisuje se až 11 % za 50 mil. Kč. Na burzu jdeme primárně proto, že chceme trh podpořit dostupností obsahu. Peníze chceme použít na digitalizaci knih a zároveň chceme zpřístupnit a zlevnit čtečky tak, aby byly pro zákazníky velmi levné. Peníze od investorů chceme tedy investovat do rozvoje projektu. To znamená, že budou investovány v horizontu 12 měsíců.

-mav-