Úskalí sociálních médií v politické komunikaci

Využívání sociálních sítí v politické komunikace začalo být nejvíce znatelné se zvolením Baracka Obamy prezidentem USA v roce 2008. Není bez zajímavosti, že oba tehdejší kandidáti (soupeřem byl Obamovi John McCain) se snažili podle studie Expanding the Public Sphere: The Impact of Facebook on Political Communication definovat jejich kampaně jako „konverzaci“ s americkým lidem, která tedy musí být přímou součástí politické komunikace. Zdálo by se, že je snadné získat kontrolu nad nastolováním agendy na Facebooku a usměrňovat ji, jenže právě aktivní podíl voličů na ní a nevyhnutelná mediální reflexe iluzi kontroly ničí.

Výhoda Facebooku a sociálních sítích obecně spočívá v možnosti uživatelů se snadno organizovat a získávat kontakty, stejně tak může jít o přímý komunikační kanál mezi voliči a politiky. Zda politici budou postřehy uživatelů číst a skutečně na ně reagovat, to ovšem nemůže zaručit žádný prostředek komunikace. Samotná snaha využívat možností sociálních sítích ale znamená větší podporu voličů – alespoň tedy na Facebooku. Při amerických volbách do Kongresu v roce 2006 tak kandidáti, kteří o sobě na profilu poskytli kromě kontaktních informací také například výčet zájmů nebo odkazy na své blogové příspěvky, měli v průměru 2 429 „fanoušků“, zatímco na informace skoupí kandidáti jen 429. V této souvislosti je třeba dodat, že mít vyplněný profil na Facebooku ještě neznamená aktivní komunikaci s občany. Republikán Mitt Romney například v roce 2008 při otázce novinářů na toto téma ani netušil, že jeho oficiální profil existuje. Spravoval jej Romneyho tým.

S podporou jde všechno líp

Nejvíce pomohla on-line kampaň Baracku Obamovi. V úvodu zmiňovaná možnost snadné organizace podporovatelů daného politika se nejvíce projevila tak, že ještě před samotným Obamovým oznámením kandidatury na prezidenta USA měla facebooková skupina „Barack Obama for President in 2008“ více než 50 000 členů. Momentem oznámení jeho kandidatury spontánně vznikla skupina s názvem „Barack Obama (One Million Strong for Barack),” do které se během tří týdnu připojilo více než 200 000 uživatelů Facebooku. Bez aktivní voličské komunity by tak nikdy nemohl vzniknout „fenomén Obama“.

V České republice se Facebook snaží využívat více než 130 politických subjektů (pravidelně aktualizovaný seznam jejich facebookových účtů existuje zde. O tom, jak se stranám daří prosazovat svou kampaň v internetovém prostředí, jsme informovali dříve.

Demokratizační vliv síťových médií ovšem nejvíce vynikne v zemích s autoritářským politickým režimem kvůli obtížnějším možnostem cenzury komunikace na sociálních sítích. Cenzura tedy může být následně vynucována nepřímými a neefektivními prostředky, jako bylo v nedávné egyptské revoluci zatýkání politických odpůrců, zabavování jejich mobilních telefonů nebo rovnou znemožnění přístupu na internet z egyptského území. Vzhledem k nesamozřejmé rozšířenosti internetového připojení mezi obyvateli tohoto regionu ale má na intenzitu protestů vliv řada celospolečenských faktorů dotýkajících se všech vrstev obyvatel, jako je například obecná nespokojenost nebo skokové zvýšení cen potravin.

-jav-