Boom placené televize v Česku nečekám

Na začátku loňského září jste oznámili testování placené televize v pozemním vysílání. Spolu s tím probíhají i testy vysílání v novém digitálním standardu DVB-T2. V jaké jsou nyní fázi?

Právě dokončujeme další z testů na DVB-T2 a jakmile ho vyhodnotíme, tak si zažádáme o další test. Už od roku 2010 usilujeme o to, abychom celý řetězec, tedy od vysílače k zákazníkovi, odladili ještě předtím, než dojde k vlastní migraci DVB-T2. V rámci tohoto testu zkoušíme i placené televize, protože zákazníkům chceme nabídnout kompletní portfolio služeb.

Co vám prozatímní testy ukázaly?

Zatím jsme nenarazili na nic neočekávaného. Pro nás je také důležité, abychom si udělali představu, jak máme infrastrukturu pro DVBT-2 budovat, kolik bude vyžadovat investic a jaké budou kritické momenty migrace. Na tomto testu je nezvyklé to, že výsledky testu dáme k dispozici odborné veřejnosti. Tím testem nechceme získat nějaké strategické know-how pro sebe, ale je to něco, co dáváme k dispozici regulátorovi a naším konkurentům. Chceme, aby cesta k DVB-T2 byla co nejsnazší.

Kdy předpokládáte, že byste mohli výsledky zveřejnit?

Výsledky vyhodnocujeme průběžně, jde tedy o závěrečnou zprávu, kterou předneseme regulátorovi. Mohlo by to být v polovině ledna. Vedle odborné veřejnosti budeme výsledky sdílet s ČTÚ a s Českou televizí, která s námi na testuje spolupracuje.

V dosavadních predikcích se operuje s tím, že ve standardu DVB-T2 by se mohlo začít vysílat nejdříve kolem roku 2015. Kdy se prosadí DVB-T2?

Je jasné, že je v zájmu všech, aby k tomu došlo co možná nejdříve, nikoli však dříve. Musíme být připraveni. To znamená, že na trhu a v domácnostech musí existovat kritické množství televizních přijímačů. Migrace z DVB-T na DVB-T2 se liší od původního přechodu z analogu na digitál. Do hry vstupují úplně nové faktory, např. existence sítě LTE, která může způsobovat rušení. Musíme tedy zkoumat, jak budou spolu koexistovat sítě DVB-T, DVB-T2 a LTE. To je úplně nová sada problémů. Na všechny tyto otázky musíme mít hodně solidní odpovědi zhruba do konce roku 2015.

Testy placené televize v pozemním vysílání probíhají souběžně s testy DVB-T2. Proč se placená televize v terestrice spojuje s DVB-T2?

V DVB-T je už velmi malá kapacita, my jsme téměř vyprodaní. V systému DVB-T2 ale prostor bude. Nemyslíme si, že placená televize v Česku bude nějaká velká věc, jako je to v západní Evropě, protože jsme se historicky vyvíjeli jinak. Do našeho portfolia ale patří a může existovat kanál, který by se nikdy nezaplatil z reklamy, ale který by se třeba zaplatil z kombinace reklamy a předplatného. Může, ale nemusí. Už se bude jednat o úzce zaměřené kanály.

Neočekáváte, že by penetrace placené TV dosáhla v Česku podobné penetrace jako v zahraničí?

To by mě opravdu překvapilo. V zahraničí existují placené kanály např. kolem sportovních přenosů. Jestliže už bylo něco ustaveno jako placená služba, tak je jednoduché v předplatitelském modelu pokračovat. U nás se ale většina tohoto placeného obsahu začala nabízet zdarma. Z mého pohledu je tedy velmi těžké dosáhnout toho, aby za takový obsah začali diváci platit. S expanzí na internet to bude navíc sílit – neočekávám, že bych měl platit za to, když budu mít televizní obsah na tabletu. Proto vidím šanci spíš v úzce zaměřených programech. Že čeští diváci mohou dnes přijímat 30–40 kanálů ve velké kvalitě a bezplatně, je do určité míry specifikum českého trhu. A přestože těchto kanálů je hodně, tak máme zákazníky, kteří by chtěli vysílat i další kanály. Perspektiva pro diváky je příjemná, protože nabídka bude stoupat. Je to ale úplně něco jiného, než je v sousedních zemích.

Proč tedy placené vysílání testujete?

Je naší povinností jako vedoucího provozovatele tuto možnost otestovat a nabídnout našim zákazníkům. Abych ale teď řekl, že od roku 2015 budou placené kanály naším dominantním příjmem, tak to tedy určitě ne.

O jaké příjmy se budete primárně dál opírat?

V roce 2015 to bude stále kombinace klasického šíření televize a rozhlasu společně se službami typu OTT (over-the-top, distribuce dalšího obsahu, pozn. red.). Zákazníkům se budeme snažit pomoci, aby expandovali z tradičního vysílání do méně tradičního online prostoru. Naši zákazníci tam už částečně jsou, ale my si myslíme, že jim můžeme pomoci v tom, aby expanze do online prostoru byla ještě významnější. A to bude možná zajímavý zdroj výnosů pro naše zákazníky, opět ale spíš na straně reklamních výnosů než předplatného.

Jak taková pomoc může vypadat?

Například vytvořením společné platformy pro sdílení, jakéhosi cloudového řešení, kam by televize umístily svá videa místo toho, aby každá budovala svoji videotéku. Pro diváka by to bylo přístupnější. A televize by takto přitáhly diváky k onlinu, odkud by se vraceli zpět k televizi.

V současnosti je digitální vysílání zajišťováno pomocí čtyř multiplexů. Kolik jich bude po přechodu do DVB-T2?

Dokument ČTÚ, vydaný k přechodu DVBT-2, předpokládá, že půdorys stávajících multiplexů zůstane. Přesun se bude dít prostřednictvím přechodových multiplexů. Jeden přechodový multiplex bude vlastnit Česká televize a druhý budeme, jak věřím, vlastnit my. Přes ně se dostaneme ke čtyřem celoplošným multiplexům jako v současnosti, ovšem s výrazně vyšší kapacitou.

O kolik se v novém standardu pozemního digitálního vysílání zvýší prostor pro umístění kanálů?

Dnes je v multiplexu asi osm kanálů, v DVB-T2 jich tam bude asi dvacet. Ale roli hraje i to, pokud se víc kanálů bude vysílat v HD kvalitě. Pak by to bylo o něco méně, pořád ale násobně víc než dnes. Dnes, když dáte kanál ve vyšší kvalitě do multiplexu, tak se vejdou dva až tři, později to bude několikanásobně víc.

Zmínil jste, že testy mají ukázat také to, jak přechod bude nákladný pro České Radiokomunikace. Už víte, kolik budete muset investovat?

Budou to značné investice v řádech stovek milionů korun, protože celá technologie se bude muset znovu postavit. Paralelně budeme po nějakou dobu používat i existující technologii pro DVB-T, takže investičně to určitě je hodně náročné. Na druhou stranu, pokud do této nové technologie investujeme, tak nám dovolí umístit více kanálů do kmitočtového pásma a zákazníkům budeme moci nabídnout větší prostor pro umístění kanálů. To znamená, že zákazníka jeden kanál vyjde levněji. Pro televizní stanice to bude mít tuto výhodu. Tím snížíme minimální práh sledovanosti, protože snížením nákladů na jeden kanál se stane profitabilním i při menší sledovanosti. Předpokládáme, že dlouhodobou investici rozpustíme na nějakou delší dobu, takže to pro nás bude mít ekonomický smysl.

Cenové zvýhodnění, o kterém mluvíte, se bude týkat i provozovatelů, jejichž kanály nejsou součástí větších skupin?

Ano, máme jeden ceník. Když si někdo koupí víc kanálů, tak získává množstevní slevu. Teď je ale situace taková, že jsme téměř vyprodaní. Máme zákazníky, kteří čekají na to, aby mohli vysílat, a my je nemáme, kam umístit.

Jak to budete řešit?

Musíme to vydržet do roku 2015, což je velká frustrace. Jedna starost v byznysu je sehnat zákazníka a druhá, když ho nemůžete obsloužit. Apelujeme proto na regulátora, že by se mělo dosáhnout efektivního využití kmitočtového spektra. Náš konkurent má multiplex, který zeje prázdnotou, a my jsme v situaci, kdy nemůžeme vyjádřit zjevnou poptávku zákazníků. To je velmi nepříjemná situace.