Autor textu Martina Vojtěchovská
Úroveň svobody tisku ve světě klesá
Svoboda tisku ve světě se loni ocitla na nejhorší úrovni za poslední desetiletí. V dnes zveřejněné zprávě o stavu médií to uvedla americká nevládní organizace Freedom House (FH). Česká republika je v kategorii svobodných zemí na 27. místě. Žebříčku tradičně vévodí skandinávské státy a Nizozemsko s Belgií, nejhůře je na tom Severní Korea, Uzbekistán či Turkmenistán. Z evropských zemí dopadlo nejhůře Bělorusko, skončilo na 193. místě ze 197 hodnocených států a oblastí.
Největší míru svobody si média užívají v Nizozemsku, Norsku a Švédsku, které na žebříčku FH zaujaly první pozici. Mezi premianty patří i Belgie s Finskem na čtvrté příčce a Dánsko, Island, Lucembursko se Švýcarskem, kterým připadlo šesté místo. Před sedmadvacátým Českem skončily z unijních států ještě Estonsko s Irskem (15. místo), Německo (18. místo) a Portugalsko (22. místo).
Česká republika, která se o 27. post dělí s Bahamami a karibským ostrovním státem Svatý Kryštof a Nevis, předčila mimo jiné Rakousko s USA (30. místo), Francii (33. místo) či Slovensko s Británií (36. místo). V rámci evropského hodnocení zaujalo Česko 18. příčku.
Ve srovnání s loňskou zprávou za rok 2012 se pozice Česka nezměnila, nyní však Praha získala o jeden klasifikační bod více, nově jich má 20. Pro srovnání, první trojice mediálně nejsvobodnějších zemí má bodů o polovinu méně, nejhorší KLDR naopak 97. Teoreticky nejlepší hodnocení by byla nula, což by znamenalo totální svobodu médií, nejhorším číslem by byla stovka.
Z unijních zemí dopadly nejhůře Itálie (64. místo), Maďarsko (71. místo), Bulharsko (78. místo), Chorvatsko (83. místo), Rumunsko (84. místo) a Řecko (92. místo). Tyto státy hodnotí FH pro práci médií jako částečně svobodné.
Podle institutu Freedom House žije v zemích, kde smějí média svobodně pracovat, jen každý šestý obyvatel světa. Naopak takřka polovina světové populace obývá "nesvobodné" regiony, kde novináři čelí přísným zákonům, obtížnému přístupu k informacím, politickému ovlivňování, pronásledování či vraždám. Situace se zhoršuje například v Rusku, Číně a Egyptě. Výtku si vysloužily i Ukrajina, Turecko či východní Afrika nebo USA. Ve Spojených státech se podle FH novináři potýkají zejména s tím, že jim vláda brání v přístupu k informacím s odkazem na bezpečnost státu.
Nelichotivý vývoj v podobě úpadku svobody tisku ve světě vysvětluje Freedom House mimo jiné potlačením nadějí na svobodný přístup k informacím, které přineslo takzvané arabské jaro. Během revolučního procesu se sice některé arabské země zbavily autoritativních vládců, nové režimy však uvolnění nepřinesly. FH v této souvislosti zmínil například Egypt či Libyi.
-čtk-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.