Gazeta Wyborcza mění s placeným webem příjmy

Gazeta Wyborcza, polský deník, za kterým od roku 1989 stojí významná osobnost polské Solidarity Adam Michnik, ukazuje, že placený obsah na internetu může fungovat. Orientací na obsah a občanská témata se odráží rovněž v proměně struktury příjmů.

Svůj web zpoplatnil deník v únoru letošního roku, od kdy je nutné zaplatit si přístup k obsahu po vyčerpání deseti článků zdarma. V nabídce má deník tři balíčky v ceně od 17,99 do 39,99 złotých za měsíc (tj. od 119 do 263 Kč): Wyborcza, Wyborcza Plus a Premium Wyborcza. Kromě základního neomezeného přístupu k internetovému obsahu nabízejí dražší varianty i on-line verzi tištěného deníku, mobilní aplikace deníku či týdeníků vydavatelství Agora: Duży Format, Wysokie Obcasy nebo Ale Historia. Nové předplatitele láká deník na měsíční online předplatné na zkoušku za promo cenu 0.99 zł (6,5 Kč).

Za osm měsíců registroval deník 21 200 on-line předplatitelů, přičemž od června se jejich počet zvýšil o 5 300. Postupně se rovněž snižuje podíl předplatitelů „na zkoušku“, z červnových 23 % jich za necelý złotý čte na podzim již jen 7 %. Naopak nejvíce přibývá předplatných na čtvrtletí (z 16 % na 29 %).

Průměrný prodaný náklad tištěného deníku činí za prvních devět měsíců letošního roku 171 tisíc. Prodeje deníku sice meziročně klesají, zaznamenávají však zajímavý trend. Ve třetím čtvrtletí letošního roku překročily příjmy z prodejů (24,6 mil. zł) příjmy z reklamy (24,2 mil. zł).

Důvodem může být výrazná orientace deníku na čtenáře a snaha podílet se na rozvoji občanského života. Jak na mezinárodní konferenci 25 Years After: The Challenges of Building the Post-Communist Media and Communications Industries, kterou ve dnech 20.-22. listopadu pořádala v Praze New York University, ukázal zástupce deníku Grzegorz Piechota, Gazeta Wyborcza se nebojí velkých projektů. „Role médií nespočívá jen v informování. Máme sílu nastolovat agendu, šířit ji, nechat ji rezonovat ve společnosti,“ vysvětlil Piechota.

Příkladem může být aktivita v oblasti školství, v níž se deník zaměřil na internet ve výuce. V rámci projektu Szkoły z Klasą se od roku 2010 podílí na propagaci nových metod výuky využívající vymoženosti technologického internetového světa. Za tímto účelem najala Gazeta Wyborcza novináře, kteří ve svých článcích téma „internetu ve škole“ pokrývali. Články doplňovaly výzkumy, tematické reportáže ze zahraničí i konference. „Díky tomu jsme mohli začít nastolovat agendu. Jako médium máme příležitost lidi nejen ovlivňovat, ale také je propojovat mezi sebou,“ dodal Piechota. Deník se navíc podílí i na online databázi nápadů pro pedagogy – Szkoły z Klasą 2.0. Po třech letech vědělo o kampani deníku až 81 % z 65 tisíc polských učitelů a výrazná část z nich začala internet využívat ve svých hodinách.

Kromě toho investuje list do práce reportérů, kteří například zkouší na dobu určitou práce za minimální mzdu. U příležitosti Euro 2012 neváhal pozvat kolegy z Velké Británie, aby prověřili znalosti anglického jazyka u policistů či chování taxikářů. V neposlední řadě se snaží kolem sebe vytvářet komunity, například organizováním běhů a popularizací joggingu.

Média mají podle Piechoty nejen vytvářet transparentní žurnalistku s použitím moderních technologií, ale také občanské kampaně. „Myslím si, že chybou mnoha médií je, že se příliš zaměřují na establishment, místo toho, aby se soustředili na lidi a jejich problémy,“ uzavřel Piechota.

-kch-