Přestaňte myslet v digitálním světě analogově

úterý, 02. prosince 2014, 15:36 PR MediaGuru

Pro úspěch v online prostředí musí PR splňovat tzv. 7 C, říká odborník na komunikaci Steve Dunne.

„Přestaňte myslet v digitálním světě analogově,“ řekl hned v úvodu své přednášky britský odborník na PR a digitální komunikaci Steve Dunne, který do Prahy přijel na pozvání agentury Best Communications. Právě to je podle něj příčinou mnoha komunikačních přešlapů firem na internetu. Ono analogové myšlení ilustroval na příkladu z osobní zkušenosti, kdy se na Facebooku stal fanouškem jedné nejmenované cestovní kanceláře, která mu v průběhu týdne zaslala formou soukromého vzkazu tři zprávy. Každá z nich ho vyzývala k přečtení reportáží z vybraných zájezdů, například na sjíždění divoké řeky v Jižní Americe. „Stránku jsem si následně vymazal, a to ze tří důvodů: zaprvé firma mě nikdy neoslovila jménem, zadruhé si nedala práci si o mě něco zjistit, protože by zjistila, že opravdu nejsem ten typ, co jede někam sjíždět divokou řeku, zatřetí zvolila naprosto nevhodné komunikační prostředí. Z nabídky se stal spam, což se v digitálu neodpouští,“ vysvětlil Steve Dunne.

Místo čtení lidé informace skenují

Firmy by v prvé řadě měly svou komunikaci uzpůsobit měnícímu se chování spotřebitelů. „Pozornost lidí klesá, informace už nečtou, ale skenují. Nehledě na to, že stále narůstá podíl konzumace obsahu na mobilních zařízeních,“ přiblížil Steve Dunne. Na důležitosti proto získává vizuální obsah, ať už formou infografiky, fotografií, či videí, což dokazuje mimo jiné i nárůst vizuálně zaměřených sociálních sítí typu Instagram, Snapchat či Pinterest.

Vliv na současnou podobu firemní komunikace mají i možnosti lepší segmentace. V případě, že značka dokáže komunikovat různě na rozdílné cílové skupiny, zvyšuje tak pravděpodobnost sdílení a šíření svého sdělení. Za příklad může sloužit automobilka Ford, která má na Twitteru na sedm desítek účtů a velmi důsledně odlišuje své ekologické tweety od těch, které jsou určeny pro milovníky Mustanga.

Digitální prostředí mění rovněž pojetí krizové komunikace. Chtít po někom, aby stáhl fotografii z Twitteru poté, co je už několikrát retweetovaná, je nemyslitelné. Ten, kdo to zkusil, se zlou se potázal – své o tom ví Barbara Streisandová, která dala jméno dnes již známému fenoménu odrážející přísloví, že zakázané ovoce chutná nejlépe. Efekt Streisandové je pojmenován po události, kdy americká herečka požadovala za pomoci právníků odstranění leteckého snímku své rezidence z veřejně přístupné databáze. Jediné, čeho dosáhla, byla zvýšená návštěvnost dané databáze a snímek kolující po internetu.

Další úskalí krizové komunikace představují nešikovné reakce na posty fanoušků či automatizovaně naplánované příspěvky, které se samy publikují někdy v nepříliš vhodnou chvíli.

Dopředu připravený text, naplánovaný a automaticky publikovaný tweet krátce poté, co propukl skandál s koňským masem. Narážka
Dopředu připravený, naplánovaný a automaticky publikovaný tweet krátce poté, co propukl skandál s koňským masem. Obrat „jít na kutě”, v doslovném překladu „na seno”, tak dostal úplně jiný rozměr.

PR v digitálním světě určuje 7 C

Komunikaci v digitálním světě diktuje podle Steve Dunna tzv. 7 C, což odráží myšlenku klasického marketingového mixu a jeho známých 7 P – produkt (Product), cena (Price), distribuční cesta (Place) a propagace (Promotion), lidé (People), proces (Process) a také materiální předpoklady (Physical).

7 C v digitálním světě

CITIZEN (OBČAN): Pro úspěšnou komunikaci je nutné poznat internetové uživatele. Konzument se mění na internetu v tzv. prosumera (pro-ducer + con-sumer), člověka, který rád dává zpětnou vazbu na cokoliv, ať už o cestování (TripAdvisor), lékaře (Patient Opinion) či na zaměstnavatele (GlassDoor). S tím musí každá značka počítat. CULTURE (Kultura): Značka musí ve své komunikaci zohlednit nejen své adresáty, ale i platformu, na které komunikuje. „Značka by měla mluvit o tom, co zajímá lidi, nikoliv o sobě,“ popsal Steve Dunne. Komunikace musí být nejen zajímavá, ale i přesná a transparentní. CONVERSATIONS (Konverzace): Značka musí mluvit jazykem své cílové skupiny a zároveň být připravena k naslouchání. Na internetu neprobíhá monolog, ale dialog. CO-CREATION (Spolutvorba): Pro úspěch lze využít potenciálu nápadů spotřebitelů. Například jako společnost Lego, která vytvořila speciální stránku na mylegonetwork.com, kam mohou lidé posílat nápady na nové součástky. CUSTOMIZATION (Kustomizace): Digitální prostředí přímo vybízí k tomu, aby značky vycházely vstříc přáním zákazníků a vyráběly produkty na míru, jak to dělá například Nike. COMMUNITY (Komunita): Na internetu je potřeba počítat s komunitami. Vytvářejí se nejen v rámci velkých sítí typu Facebook či G+, ale i kolem těch specializovaných, příkladem může být specializovaná sociální síť pro matky s dětmi (Mumsnet) či těhotné (Preggie). CONTENT (Obsah): I v digitálu platí, že obsah je král. Lidé hledají informace a zábavu s přidanou hodnotou. „Každé sdělení musí v sobě mít tzv. WIFM (What is in It For Me?, Co je v něm pro mě?), tedy přinášet lidem to, co je pro ně zajímavé, nové či originální,“ dodal Steve Dunne.

-kch-