Autor textu MediaGuru
Soukup a Núňez si rozdělili podíly v Barrandov Muzika
Připravovaný hudební kanál skupiny Barrandov vlastní Jaromír Soukup a Peter Núňez.
Jaromír Soukup, šéf mediální agentury Médea, společností Empresa Media a Barrandov Televizní Studio, si přímo pod sebe stáhl většinový podíl ve společnosti Barrandov Muzika. Jediným akcionářem společnosti, která by měla provozovat vysílání kanálu Barrandov Muzika, byla dosud společnost Médea. Jaromír Soukup nově převzal 51% podíl. Zbývajících 49 % drží slovenský producent Peter Núněz.
Společná firma obou podnikatelů tak navazuje na produkční spolupráci mezi Núnězem a televizí Barrandov. Núněz mj. režíroval pořady Vtip za stovku či Nikdo není dokonalý. Pro Jaromíra Soukupa mohou být cenné Núnězovy zkušenosti s provozováním hudební televizní stanice. Núněz je na Slovensku spolumajitelem hudebního kanálu Senzi, který patří do portfolia televizní skupiny Joj.
Už v loňském roce se podle našich informací spekulovalo o možnosti, že by do kanálu Senzi majetkově vstoupil Jaromír Soukup. Z možnosti, že by získal podíl od skupiny Joj a provozoval tak stanici společně s Núnězem, ale nakonec sešlo. V současnosti ale tato spolupráce dostává reálné obrysy.
Kanál Senzi cílí na publikum starší 40 let, nabízí především lidové a trampské písně. Je tak jakousi obdobou českého kanálu Šlágr TV. I z toho lze usuzovat, jak by mohl být nový kanál Barrandov Muzika profilován.
Čtvrtý kanál televizní skupiny Barrandov Muzika by měl zahájit své vysílání letos v srpnu. Zaměří se na hudební produkci určenou pro starší generaci, ale i pro mladší věkové skupiny. Má vysílat jak lidové písně, tak i hity z jiných hudebních žánrů. V portfoliu skupiny doplní hlavní kanál Barrandov a úžeji zaměřené Barrandov Plus a Kino Barrandov.
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Orbitv vyřadila ČT, Novu i Primu, z aplikace také zmizela reklama
Z pohledu českého uživatele je naprosto zásadní změnou úprava nabídky
místních programů, která dříve obsahovala i hlavní komerční
vysílatele a veřejnoprávní kanály.
Místo zločinu Zlín znovu vyhrává pondělní den
Seriál místo zločinu Zlín potvrdil pozici nejsledovanějšího pondělního
večerního pořadu. S výsledkem překračujícím milion diváků starších
15 let se stal zároveň pořadem dne.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.