Zprávy přes FB sleduje 44 % Čechů, přes Twitter 3 %
Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, který sledoval konzumaci zpravodajství.
Češi pro sledování zpráv stále spíše preferují televizi, přestože internet (včetně sociálních médií) se už stal druhým nejčastěji využívaným zpravodajským zdrojem. Ukazuje to mezinárodní výzkum Reuters Institute for the Study of Journalism na Oxfordské univerzitě, který zkoumal mediální chování lidí v 18 evropských zemích. Nejčastějším hlavním zdrojem zpravodajství je podle výzkumu v Česku televize (46 %), hned poté internet (44 %), s větším odstupem následují rádio (5 %) a tisk (4 %).
Tradiční mediální značky, které ze svých původních mediatypů expandovaly do online prostředí, zasáhnou v Česku svým zpravodajstvím až 86 % uživatelů, což je nejvíce ze srovnávaných zemí. Značky, které za sebou nemají žádnou „offline historii“, osloví jen 39 % uživatelů. K nejoblíbenějším čistě digitálním značkám se řadí Aktuálně.cz, poté Super.cz a Google News.
Online zpravodajství sledují Češi ve valné většině případů (83 %) přes stolní počítač nebo laptop, což je o 15 procentních bodů víc než mezinárodní průměr. Naopak konzumace zpráv přes přenosná chytrá zařízení je v Česku pod průměrem. Smartphony využívá ke sledování zpravodajství 34 % českých uživatelů (vs. průměr 45 %). U tabletů je rozdíl o něco menší, používá je 16 % Čechů, tedy o 7 procentních bodů méně než v průměru.
V konzumaci zpráv svou roli hrají i sociální média. Nejdůležitější pozici zde zastává Facebook, přes který zprávy konzumuje 44 % Čechů, za ním je YouTube s 23 %. Jen 3 % dotázaných je sleduje přes Twitter, což je nejméně v rámci všech 18 sledovaných zemí.
Češi nejsou ani příliš zvyklí za internetové zpravodajství platit. Za loňský rok za online zprávy zaplatilo jen 7 % Čechů, což je srovnatelné s Německem a Portugalskem. Méně uživatelé platili jen ve Velké Británii a v Rakousku, naopak nejvíce uživatelů zaplatilo v Turecku (26 %) a Polsku (17 %).
Průzkum byl realizován na vzorku 31 738 internetových uživatelů zpravodajství. Probíhal v 18 zemích, kromě České republiky bylo sledováno chování lidí v USA, Velké Británii, Německu, Francii, Španělsku, Itálii, Dánsku, Finsku, Irsku, Brazílii, Japonsku, Austrálii, Polsku, Portugalsku, Nizozemí, Rakousku a v urbanistické části Turecka.
-stk-
