Co vše mohou roboti přinést novinářům?

pátek, 13. listopadu 2015, 15:00 Internet & Mobil MediaGuru

Roboti mohou novinářům zpracovávat velké množství dat, ale i přinášet inspiraci na články.

Členové redakcí se pomalu, ale jistě stávají i roboti. V některých redakcích místo novinářů už nyní zpracovávají data, která by zůstávala z nedostatku času opominuta. Jejich role se ale postupně pravděpodobně zvětší.

Americký deník Los Angeles Times dnes využívá software Quakebot, který sám napsal text, že Kalifornii postihlo 17. března 2014 zemětřesení o síle 4,7 stupně. Program je přitom napojen na U. S. Geological Survey, který monitoruje jakoukoliv seismologickou aktivitu na světě, a ve chvíli, kdy se něco stane, hned data zpracuje v text, který novinář už jen zkontroluje a publikuje.

Quakebot přitom představuje jen velmi jednoduchý program v porovnání s technologií Narrative Science, kterou vyvíjí chicagský start-up. Jeho program s názvem Quill monitoruje data z různých oblastí a mění je za pomocí algoritmů umělé inteligence v texty, které jsou nerozeznatelné od textů psaných člověkem. Jeho články o finančních výsledcích různých korporací se objevily například v časopise Fortune, sportovní reportáže si čtenáři mohli přečíst na serveru Big Ten.

Článek natolik kvalitní, že by mohl získat i Pulitzerovu cenu, by Quill mohl podle zakladatele Narrative Science Krise Hammonda zvládnout už do dvou let. Jeho snahou však není připravit novináře o práci, ale pouze ji ulehčit. Roboti totiž mohou zpracovávat taková témata, na která by normálně nezbýval čas, na základě analýzy velkého množství zdrojů a dat. Další možností je programy typu Quill používat na analýzu sociálních médií a najít díky tomu inspiraci pro článek.

Nástup robotického žurnalismu navíc dokazují i další hráči, jako Automated Insights nebo Yseop, kteří se zabývají přeměnou strukturovaných dat v čtivé texty. A nepředstavitelné nakonec není už ani robotické psaní fiktivních textů. Program The What-If Machine“, který podporuje Evropská komise, dokáže přicházet s náměty na fiktivní příběhy, typu „Co kdyby žila malá rybka, která by neuměla plavat?“ nebo „Co kdyby žil starý pes, který by už nemohl běhat a který se místo toho rozhodl věnovat umění, aby se zabavil?“. Zatím to na Nobelovu cenu za literaturu není, ale s rozvojem umělé inteligence, který se neustále zrychluje, se to může brzy změnit.

-stk-