Autor textu MediaGuru
Novým generálním ředitelem ČRo je René Zavoral
Rada Českého rozhlasu se ve středu sešla, aby zvolila nového generálního
ředitele.
Rada Českého rozhlasu (ČRo) zvolila Reného Zavorala novým generálním ředitelem Českého rozhlasu. Ve finále porazil Tomáše Skřivánka, od radních získal sedm hlasů z možných devíti. Šestiletého funkčního období se nový generální ředitel ČRo ujme od 21. ledna 2016.
O místo po Peteru Duhanovi ve středu soupeřili děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, vedoucí právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček, náměstek ČRo pro program a vysílání René Zavoral, ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení České spořitelny Michael Kralert a bývalý ředitel divize Euro a E15 vydavatelství Mladá fronta Tomáš Skřivánek.
Zavoral byl mezi finalisty jediným zástupcem Českého rozhlasu. Radní tak nakonec vybrali zástupce stávajícího managementu. Zavoral byl totiž součástí managementu Petera Duhana. Po zvolení novinářům řekl, že sedm získaných hlasů z devíti vnímá od radních jako silný mandát. Jeho první kroky povedou k vytvoření šestiletého finančního plánu, chce vytvořit kvalitní kariérní řád nebo se zasadit o fixaci koncesionářského poplatku na inflaci a vrácení DPH. Místo dosavadního systému náměstků chce ustanovit sedm ředitelů podléhajících generálnímu řediteli.
Předseda rady Petr Šafařík na úvod sdělil, že se k 31. březnu vzdá svého mandátu. Zdůvodnil to pracovním vytížením. Radu Šafařík vede od konce loňského listopadu. V minulosti bylo jeho jméno zmiňováno v souvislosti s uniklými e-maily premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), Šafářík to však odmítl.
Pětice finalistů vzešla v prosinci v prvním kole z 26 platných přihlášek. Předtím rada pět přihlášek vyřadila kvůli formálním nedostatkům.
Nový generální ředitel ve funkci nahradí Petera Duhana, který rezignoval loni v říjnu. Odchodu předcházely dohady o nezákonném zaměstnávání jeho syna nebo některých bývalých radních. ČRo od té doby řídí prozatímní ředitel Karel Zýka. Ten se do tendru také přihlásil, ale se svým projektem nepostoupil.
René ZavoralRené Zavoral nastoupil do Českého rozhlasu v roce 2001 na pozici marketingového a PR manažera. V roce 2005 odešel do oddělení korporátní komunikace Komerční banky, po roce se však do ČRo vrátil. Od roku 2006 zastával post ředitele marketingu a PR. Od dubna 2010 byl ředitelem Odboru komunikace a vnějších vztahů, zodpovědný byl za public affairs, media relations a korporátní komunikaci. Od 1. listopadu 2011 byl jmenován náměstkem generálního ředitele pro strategický rozvoj. K 1. dubnu 2013 byl jmenován náměstkem generálního ředitele pro program a vysílání. |
Zasedání jsme sledovali v živém přenosu.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice změny poplatků pro ČT a ČRo dnes nepředloží, návrh nemá hotový
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.