Sněmovna potvrdila zákaz politikům vlastnit média

Poslanecká sněmovna schválila v úterý 29. listopadu 125 hlasy (ze 174 přítomných) návrh zákona o střetu zájmů (zvaný lex Babiš), který má omezit podnikání členů vlády, a to ve verzi navržené Senátem.

Novela má mimo jiné zakázat firmám člena vlády přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Nová pravidla rovněž zabrání budoucím členům vlády a dalším politikům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Společnost Agrofert vlastněná Andrejem Babišem je na českém mediálním trhu vlastníkem mediální skupiny Mafra (MF Dnes, LN, Metro, 5plus2, Téma, TV Óčko a další) a společnosti Londa (Rádio Impuls). Opatření se má ale týkat až budoucích ministrů.

Pokud novelu přezdívanou "lex Babiš" stvrdí prezident Miloš Zeman, případně ji nechá bez podpisu, omezení by mohla být účinná někdy na přelomu letošního a příštího roku. V případě, že ji vetuje, a poslanci ji opětovně potvrdí, účinnost se o něco posune. V senátním znění je účinnost těchto ustanovení vázána na termín vydání zákona ve sbírce, nastane po 15 dnech.

Hnutí ANO ještě před úterním hlasování Sněmovny uvedlo, že nové znění zákona je "legislativním zmetkem", mění pravidla hry uprostřed soutěže a odporuje ústavě. "Předpokládám, že se obrátíme na Ústavní soud," řekl novinářům předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. 

Novelu Sněmovna potvrdila hlasy 125 ze 174 přítomných poslanců. Proti bylo 42 poslanců z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

DOPLNĚNÍ: „Lex Babiš“ prošel sněmovnou. Babišovy firmy přijdou o dotace i veřejné zakázky https://t.co/enTji2jkoK pic.twitter.com/3TCgQRqNBs

— ČT24 (@CT24zive) November 29, 2016

Andrej Babiš ČTK v textové zprávě napsal, že poslanci, kteří předpis podpořili, schválili vědomě protiústavní zákon. "Poslanci zneužívají Sněmovnu pro politický boj proti mně, místo aby přijímali zákony pro lidi, a to je nehorázné," napsal Babiš.

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce se má týkat taky například budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Senátní verze novely odročuje z ledna na září účinnost dalších nových částí zákona. Předpokládají mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Rozšíří se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení, která bude podle novely shromažďovat Nejvyšší soud, nebudou veřejná.

-čtk-, -mav-