Prezidentské volby jsou v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat a znát je to zejména na sociálních sítích. Ačkoliv nedávný rozmach těchto nových médií sliboval uživatelům možnost přímo konfrontovat své názory, a tak si je tříbit, výsledek je zcela opačný. Podle marketingových odborníků totiž právě ony pouze utvrzují odhodlání již rozhodnutých voličů a tak je udržují v informačních bublinách. Svou vinu na tom mají jak samotní uživatelé, tak především dobře promyšlené propagační strategie marketingových týmů jednotlivých kandidátů.
Dobře zacílená reklama
Podle Jana Vašíka z agentury Fairy Tailors se tento fenomén sebe-utvrzování váže na jedno z nejožehavějších témat v marketingu, a to personalizaci reklamy. „V prostředí prodeje má tento nástroj velký přínos nejen pro marketéry, ale i pro samotné uživatele. Spotřebitel totiž není zbytečně obtěžován nabídkami, o které nemá zájem, ale je mu naservírováno přesně to, co aktivně vyhledává,“ popisuje princip cílené reklamy Vašík. Dodává ovšem, že etický problém nastává v momentě, kdy reklama přestává nabízet produkt, ale láká předem vytipovaného uživatele, aby se přidal k určitému názorovému proudu. „Takový uživatel může spadnout do skupiny podobně smýšlejících lidí. A protože například nejpopulárnější sociální síť Facebook funguje na principu zobrazování relevantního obsahu, získá tento člověk dojem, že jeho názory s ním sdílí všichni ostatní,“ říká.
Vítězství na prvním místě
Podle profesor Jana Jiráka z Metropolitní univerzity Praha je v letošních volbách vidět, že marketéři pracují s určitou konfirmativní bublinou. V té se podle něj dají velice snadno sdílet nejrůznější manipulativní výroky. „Ve volbách jde o moc, proto nehraje velkou roli co je pravda nebo nepravda. Nejdůležitější je účelnost a ukazuje se, že na cestě k vítězství se hodí všechno. Od zneužívání členů rodiny k sebepropagaci až po podsouvání zkreslených informací,“ myslí si Jirák. Čeští voliči se pomalu ale jistě začínají vyrovnávat s faktem, že za sociálními profily jednotlivých kandidátů nestojí jejich oblíbenci, nýbrž opět odborníci na PR a reklamu. „Voliči začínají chápat, že to co se jim předvádí, jsou marketingové konstrukce a dokonce to už ani nepovažují za podvod. Jde jen o to, aby obsah nějakým způsobem korespondoval s kandidátem samotným,“ vysvětluje Jirák.
Zdroj: Fairy Tailors
V západních demokraciích se přitom volební kampaně z hlediska marketingových postupů stále částečně liší. Reklama je zde totiž mnohem lépe zacílená. Například při poslední prezidentské volbě ve Spojených státech amerických kandidáti pracovali ve svých kampaních s podrobnými databázemi voličů, které kromě volebních preferencí a základních údajů, jako například adresy a telefonu, obsahovaly také i informace o počtu členů v domácnosti, počtu dětí anebo dokonce výši příjmů. Podle profesora Jiráka je to dáno zejména tradicí. „Některé marketingové postupy se k nám sice importují. Je však otázka, jak se s nimi dokáže české publikum vyrovnat,” říká. V souvislosti s tím je podle něj totiž stále aktuální otázka, zda byla přímá volba prezidenta v České republice správným rozhodnutím.
Autor textu: Marek Steininger, Marketing Specialist Fairy Tailors
