Zavoral a Pokorný garantují nezávislost Českého rozhlasu

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný vydali společné prohlášení k aktuální situaci. Společně garantují, že bude naplněný zásadní bod uvedený v článku 1.2 Kodexu Českého rozhlasu: „Český rozhlas neumožní nikomu mimo jeho platnou organizační strukturu rozhodovat o zařazení nebo nezařazení určité informace nebo materiálu do programu.“

Společné prohlášení je zveřejněno v návaznosti na události minulého týdne, kdy nejprve generální ředitel René Zavoral označil reportáže Janka Kroupy o společnosti Agrofert za neobjektivní. Následovala reakce redaktorů ČRo, kteří se proti této interpretaci postavili.

Vyjádření generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala

Na zasedání Rady ČRo loni v listopadu jsem odpovídal dvěma radním na přímé dotazy k vyváženosti a objektivitě reportáží týkajících se problematiky hospodaření na cizích pozemcích. Nezpochybnil jsem téma, které i nadále považuji za velmi závažné, ale vyjádřil jsem pochybnosti o formě zpracování. Zároveň jsem pronesl slova o podezření z „načasování“ celé kauzy a použil jsem slova jako „účelový“ a „antibabišovské tažení“. Neměl jsem tehdy k dispozici všechny relevantní informace, které později mé podezření o účelovosti vyvrátily, čemuž jsem osobně rád. Proto jsem i ve své odpovědi na stížnost společnosti Agrofert adresovanou Radě Českého rozhlasu většinu jejích výtek jednoznačně odmítl, a hájil tak práci redaktorů Zpravodajství ČRo. Za výroky o účelovosti jsem se zároveň omluvil v rozhovoru pro DVTV zveřejněném 2. 2. 2018, což bych rád udělal i dnes; beru tak tyto výroky zpět.

Nikdy jsem neovlivňoval a ovlivňovat také nebudu to, co má či nemá být zveřejněno. Veškeré reportáže či příspěvky k tomuto tématu byly odvysílány a zveřejněny. Vždy ale budu dbát na to, aby ČRo řádně plnil svou roli média veřejné služby, dodržoval vysoké standardy novinářské práce a dodržoval veškeré zákony a Kodex ČRo.

Za čím si musím stát, jsou některé výtky, které směřují k nedostatkům ve formě zpracování reportáží či dalších příspěvků ve vysílání. Zadány byly tři analýzy, které jsou zveřejněny, a každý má možnost se s jejich obsahem seznámit. Abych našel odpovědi na své pochybnosti o možné nedostatečné objektivitě prezentace tématu, musel jsem se zaměřit na kritické výstupy analýz. Z tohoto pohledu se jako relevantní ukázala analýza IKSŽ FSV UK. Ta konstatovala, že v reportážích k danému tématu byla řada nedostatků. Stejně tak mě v mém postoji utvrdily názory dalších mediálních odborníků a právníků, kteří pro mě dané téma analyzovali.

Ačkoliv jedna ze závěrečných pasáží analýzy FSV UK poukazuje na specifičnost investigativní žurnalistiky, nevylučuje však přiměřené a individualizované uplatnění žurnalistických norem. Jde-li o zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, zákon o Českém rozhlase a o Kodex ČRo, zde žádné výjimky neexistují. Legislativou se musí řídit celé vysílání ČRo. A je jedno, o jaký útvar či žánr jde. Pokud bychom zpochybnili platnost uvedených norem, sami bychom tím pošlapali důvěryhodnost ČRo a zpochybnili před posluchači naši nezávislost a nestrannost.

Vážím si práce všech zaměstnanců Českého rozhlasu, tedy i redaktorů Zpravodajství. Vždy jsem ctil a hájil zájmy média veřejné služby, jeho objektivitu, nestrannost a vyváženost. Jako generální ředitel jsem zodpovědný za všechno – od vysílání, až po nákup kancelářských potřeb. Mám proto právo vyjadřovat se k práci svých podřízených a hodnotit ji.

Mrzí mě, že někteří zaměstnanci Českého rozhlasu zveřejnili ve svém prohlášení, datovaném dnem 2. 2. 2018, obvinění mé osoby z manipulování, poškozování dobrého jména Českého rozhlasu a možného zastrašování. Respektuji názor signatářů tohoto prohlášení, zároveň se proti těmto nařčením důrazně ohrazuji. Byť je považuji za více než nespravedlivá, mohu zaručit, že kolegové, kteří podepsali otevřený dopis, vyjádřili tím své profesní i osobní stanovisko a prezentovali tak odlišný názor, nebudou žádným způsobem – ani zjevným, ani skrytým – za tento svůj názor sankcionováni. Nečinil jsem tak v minulosti a nehodlám tak činit ani teď.

Zaměstnanců Českého rozhlasu jsem se v minulosti mnohokrát zastal a zastávat budu – vždy, když jejich práce bude kvalitní a dobře odvedená. Pokud bych zavíral oči nad chybami a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně a podle platných zákonů a Kodexu ČRo. Garantuji, že v Českém rozhlase budou nadále, stejně jako dosud, zajištěny podmínky pro svobodnou žurnalistickou práci včetně investigativní žurnalistiky.

Vyhověl jsem požadavku na oslovení Etické komise, jejím členům zaslal 2. 2. 2018 veškeré podkladové materiály k dané záležitosti a požádal je o stanovisko. Vzhledem k pracovní zaneprázdněnosti členů Etické komise bude toto stanovisko známo na začátku března 2018.

Společně s ředitelem Zpravodajství garantujeme, že bude naplněný zásadní bod uvedený v čl. 1.2 Kodexu: “Český rozhlas neumožní nikomu mimo jeho platnou organizační strukturu rozhodovat o zařazení nebo nezařazení určité informace nebo materiálu do programu.“

Vyjádření ředitele Zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného

Celá situace mě mrzí, protože neprospívá rozhlasu. Spor zašel někam, kam se vůbec neměl dostat.
Jako ředitel Zpravodajství jsem odmítl kritiku, která v obecné rovině stavěla do špatného světla reportáže Janka Kroupy a dalších redaktorů. Stojím si stále za tím, že práce našich reportérů byla dobrá, v rámci Kodexu a všech standardů kvalitní rozhlasové žurnalistiky. Respektuji však právo generálního ředitele vyjadřovat se kriticky k práci svých podřízených. I kdybychom se v konkrétních věcech názorově rozcházeli. Přivítal bych ale, abychom o formě takové diskuse mohli vést debatu. Osobně generálnímu řediteli garantuji, že práce redaktorů Zpravodajství bude i nadále nestranná a objektivní a vysoce profesionální. Respektovat musím také názor Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i Rady Českého rozhlasu, byť s jejich stanovisky nemusím souhlasit.

Vnímám pozitivně slova generálního ředitele o tom, že některé své výroky, které zazněly na listopadové veřejné schůzi Rady ČRo, po zjištění dalších skutečností, opravil či prohlásil za neopodstatněné.
Proto se ani já nebudu vyhýbat diskusi nad reportážemi, které jsou předmětem sporu. Chci jasně prohlásit, že si dodané analýzy k tzv. kauze Agrofert ještě důkladněji prostuduji a nad jejich závěry budu diskutovat s redaktory, editory, ale i s autory analýz, generálním ředitelem, případně dalšími odborníky. Stejně tak, jak to děláme na základě analýz, které si nechává vypracovat Rada ČRo.

Rád bych proto vyzval k uklidnění situace, přeji si, aby se přestala řešit celá záležitost přes média a abychom se všichni vrátili k tomu, proč zde všichni v rozhlase jsme – tedy k vysílání a k práci jako takové. Pokud budeme bojovat mezi sebou, budeme tím jen nahrávat těm, kteří zpochybňují existenci veřejnoprávních médií a jejich význam.

Společně s generálním ředitelem garantujeme, že bude naplněný zásadní bod uvedený v čl. 1.2 Kodexu: “Český rozhlas neumožní nikomu mimo jeho platnou organizační strukturu rozhodovat o zařazení nebo nezařazení určité informace nebo materiálu do programu.“

-mav-